KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Ekonomika    „Pojďme hledat příčiny!“ vyzval ostatní člen řídícího výboru Asociace PPP Roman Kramařík

„Pojďme hledat příčiny!“ vyzval ostatní člen řídícího výboru Asociace PPP Roman Kramařík

Publikováno: 11.7.2005, Aktualizováno: 20.12.2008 11:33
Rubrika: Ekonomika

Česká republika v přípravě prostředí pro zavedení metody veřejně-soukromých partnerství zaostává za Maďarskem i Polskem, o zbytku států EU nemluvě. Toto nemilé zjištění čekalo na účastníky nedávné 3. konference Public Private Partnership 2005 – PPP a legislativa. V konferenčním sále pražského hotelu Jalta se sešla více než stovka developerů, ekonomů, právníků a zástupců stavebních firem. V menšině tentokrát byli ti, jichž se projekty PPP týkají neméně: představitelé státní správy a samosprávy. Člen řídícího výboru Asociace PPP Roman Kramařík podotkl při zahájení konference, že rok se s rokem sešel a nebyl realizován žádný významný PPP projekt. „Pojďme hledat příčiny,“ vyzval ostatní. My jsme mu po skončení konference položili několik otázek.

Jak hodnotíte konferenci Public Private Partnership 2005?
Srovnejte její přínos s loňskou akcí. Takových konferencí je mnoho a přiznám se, že na tuto otázku nemohu dát kvalifikovanou odpověď. Byť sám jsem s konferencí velmi spokojený, nemohu objektivně hodnotit, protože jsem ji pomáhal moderovat. Marketingově byla akce velmi dobře zvládnutá. Jinak se však na těchto konferencích dlouho mluví stále o tom samém. Nemyslím si, že už to má pro kohokoliv zásadnější přínos. Chtělo by to konečně pokročit dále, aby se mohlo psát o prvních realizovaných projektech. Do chvíle, než se udělá několik úspěšných PPP projektů, nebude stejně jasné, kde jsou problematická místa takové spolupráce. Firmy mají o PPP pochopitelný zájem. Snaží se o tom něco dozvědět a neberou PPP pouze jako módní věc.

Hovořil jste o tom, že od konání loňské konference se neuskutečnil žádný velký PPP projekt. V čem vidíte hlavní příčinu?
V Česku je příliš mnoho lidí, kteří hledají důvody, a příliš málo lidí, kteří hledají způsoby. Většina čeká na legislativu, což je v podstatě nesmysl. První projekty na municipální úrovni mohou být realizovány a na žádnou legislativu se čekat nemusí. Když jich bude více dobrých, začnou na sebe nabalovat další – jako sníh na malou kuličku, ze které je posléze obří sněhová koule. Veřejnost potřebuje vidět, že to v praxi funguje, pak se postoj k PPP určitě změní. Chce to prostě pár prvních odvážlivců. Hrdinného úředníka, který řekne: Tento projekt chci udělat, PPP pro mne není způsobem, jak na projekt sehnat peníze, které by jinak nebyly, nýbrž způsobem, jak projekt realizovat efektivně a rychle při optimálním rozdělení kompetencí mezi soukromý a veřejný sektor – lepším než při běžném, jednoduchém nákupu stavebních prací či jiných služeb.

Proč má u nás příprava legislativy tak dlouhé trvání, když lze čerpat ze zahraničí?
Obecně takový proces netrvá dlouho, pokud je politická vůle. V Česku proces netrval vůbec dlouho, právě naopak – byl až příliš rychlý, a to na úkor kvality. Nikde v zahraničí neexistuje univerzální norma o PPP, kterou bychom mohli jen přeložit. Většina zemí dokonce žádný zákon vůbec nemá. V různých zemích existují jenom různé polovičaté zákony, které se obvykle týkají veřejné autority při zadávání projektů, žádný reálně použitelný pro náš případ, protože autoři zákona si dali mnohem ambicióznější cíl – vytvořit všeobjímající normu. Určitě jsou u nás využitelné zahraniční zkušenosti. Autoři českého zákona se na jádro, jež je poměrně jednoduché, pokusili naroubovat řadu problematických konceptů – jako například samostatný způsob zadávacího řízení nebo tzv. soukromou iniciativu.

Která země má nejlépe propracovanou tuto problematiku?
Určitě je to Velká Británie. Díky precizně organizované veřejné správě a jasné zpětné vazbě (a politických důsledcích!) z neúspěšných projektů mají Britové největší zkušenosti a veřejný i soukromý sektor ze zbytku Evropy k nim jezdí na zkušenou.

Celý nezkrácený rozhovor si můžete přečíst v časopise KONSTRUKCE číslo 3/2005.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Autor


NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Nový konferenční sál Akademie věd ČR (32x)
Konferenční sál s jídelnou a zázemím o kapacitě 300 lidí Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který byl otevřen v červnu t...
UniCredit Leasing zajistí financování nových investicUniCredit Leasing zajistí financování nových investic (26x)
UniCredit Leasing, přední společnost nebankovního financování v ČR, očekává oživení jak v oblasti financování strojů a z...
O certifikace zelených budov je zájemO certifikace zelených budov je zájem (24x)
V budově centrálního sídla ČSOB v Praze-Radlicích se uskutečnilo diskusní setkání „Mezinárodní certifikace zelenýc...

NEJlépe hodnocené související články

KOVOSVIT MAS, a.s. v minulém roce navýšil tržby téměř o 21 procent na 2, 2 miliardy korun (4 b.)
„Rok 2014 byl jeden z nejúspěšnějších roků naší společnosti od roku 2011. Když jsem do společnosti nastupoval, byla na p...
UniCredit Leasing zajistí financování nových investicUniCredit Leasing zajistí financování nových investic (3.4 b.)
UniCredit Leasing, přední společnost nebankovního financování v ČR, očekává oživení jak v oblasti financování strojů a z...
O certifikace zelených budov je zájemO certifikace zelených budov je zájem (3 b.)
V budově centrálního sídla ČSOB v Praze-Radlicích se uskutečnilo diskusní setkání „Mezinárodní certifikace zelenýc...

NEJdiskutovanější související články

O certifikace zelených budov je zájemO certifikace zelených budov je zájem (2x)
V budově centrálního sídla ČSOB v Praze-Radlicích se uskutečnilo diskusní setkání „Mezinárodní certifikace zelenýc...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice