Park One – akvarelový dům

Investorem projektu je developerská a investiční společnost Convergence Capital, která zaměřuje své aktivity na maďarský a slovenský trh. Základní design budovy je výsledkem mezinárodní architektonické soutěže. Vybraná koncepce je dílem architektonické spolupráce české kanceláře Sial a slovenského týmu Bogár, Králik a Urban.

Budova o čtyřech podzemních a devíti nadzemních podlažích vyniká mezi ostatními stavbami svou vzdušností a otevřením se do přilehlého parku. Uživatelský komfort budovy doplňují prostorné terasy ve vyšších patrech s nádherným výhledem na okolí. Akvarelový dům, jak ho někteří nazývají, si vysloužil název podle zasklení fasády, které působí jemným, zčásti průhledným, zčásti matným dojmem. Řešení fasády usiluje o maximální propojení vnitřního a vnějšího prostředí.

Vizualizace polyfunkčního domu Park One v Bratislavě

SKLENĚNÁ FASÁDA
Vrcholem objektu je skleněná fasáda. Transparentnost skla je jeho nejdůležitější vlastností při použití v architektuře. Pro stanovení světelných a tepelných vlastností skla existuje mnoho parametrů – světelná reflexe (LR), absorpce (EA), propustnost světla (LT), celková propustnost sluneční energie (SF), koeficient prostupu tepla (U).

Průhledná část
Je charakterizována parametry skla LT > 60%, SF = max. 35%, částečný designový vzor v podobě ustupujících teček na pozici 2, pokovení na pozici 2, U = 1,1 W/m²K, sklo plní funkci zábradelní výplně.

Neprůhledná parapetní část
Je charakterizována parametry skla LT > 60%, SF = max. 35%, částečný designový vzor v podobě ustupujících teček na pozici 2, celoplošný smalt na pozici 4, pokovení na pozici 2, U = 1,1 W/m²K.

Sklo vykazuje nízkou pevnost v tahu. Její zlepšení je možné tepelným tvrzením, skleněná hmota se „předepne“. Kromě zvýšené pevnosti v tahu spočívá další výhoda tohoto procesu v tom, že v případě rozbití se sklo roztříští na malé úlomky bez ostrých hran. Tvrzené sklo označujeme značkou ESG a podle normy musí být fyzicky opatřeno značkou výrobce a dané normy.

V projektu je použito technologie potažení skla smaltovou vrstvou, která je trvanlivá a mechanicky odolná. Tato vrstva je vytvrzena v procesu kalení skla, při němž dojde ke spojení s povrchem skla. Je zde použit designový vzor ubíhajících teček ve světlé barvě. Vedle velmi významného estetického efektu má smaltovaný povlak také funkci ochrany proti oslunění. Rozsah jednotlivých teček, jejich velikost a barva pomáhá upravit celkovou propustnost sluneční energie a světla. Například 20% pokrytí na skle tl. 6 mm může dosáhnout SF = 0,74 a LT = 0,70. Při 60% pokrytí potom SF = 0,52 a LT = 0,49.

ÚPRAVA SKLA
Na takto upravené sklo se v tzv. coateru nanese vrstva vzácných kovů. Tyto vrstvy jsou tvořeny z povlaků 6–15 vrstev kovů (titanu, chromu, niklu, železa). Jelikož jsou vrstvy náchylné na poškození, aplikace je možná pouze do izolačních skel. U těch se pohybuje hodnota SF od 0,1 do 0,46%.

Transparentní vrstvy, které propouštějí maximum světla, vykazují minimální světelnou reflexi. Současně mají vysokou úroveň odrazu infračerveného záření. Jsou tak velmi žádané architekty. Fasáda zcela zasklené budovy by měla zajistit maximum přirozeného světla a zároveň vykazovat minimální tepelné ztráty.

Jedno ze skel v dané skladbě je navrženo jako vrstvené. Jelikož skleněná výplň je vždy od čisté podlahy po úroveň podhledu, musí plnit funkci zábradelní výplně odolnosti min. P2A. Tabule se skládá ze dvou částí spojených plastickým materiálem PVB. Toto sklo zabraňuje v případě rozbití rozlétnutí úlomků. V části fasády, která je zatížena hlukem (podle hlukové studie R_w = 43 dB), je vrstvené sklo lepeno speciální protihlukovou PVB fólií.

Prostor izolačního skla je plněn argonem v ideálním odstupu tabulí 16 mm. Tento prostor vytvoří spolu s pokovením na pozici 2 prostup tepla U = 1,1 W/m²K.

PARTER OBJEKTU
Je navržen jako sklo podepřené ve svislé ose skleněným žebrem (max. délka 6.200 mm). U těchto žeber bývá riziko ohybu v hlavní ose přesměrováno do namáhání okraje. U standardního skla je pevnost v okraji nižší než v ostatních částech. Převážně proto se používá tvrzené sklo. U skleněných žeber však hrozí selhání kvůli vybočení, proto se doporučuje vhodné přerozdělení sil v celém systému, např. propojením skleněných prvků se subtilními hliníkovými profily. V tomto případě je nosná část svislého sloupku nahrazena vrstveným sklem 2 × ESG 10 mm, které na sebe přenáší statickou a dynamickou část zatížení. Při této délce skleněného žebra vychází jeho hloubka 250–350 mm.

Konstrukční spoj skleněných výplní na fasádě je z vnější strany řešen zasklívací lištou v nejsubtilnější pohledové šířce.

ZÁVĚR
V dnešní době ještě přetrvává názor, že sklo – pokud je aplikováno na obvodový plášť – s sebou nese riziko zhoršené energetické bilance. Oponenti těchto řešení zdůrazňují též vysoké finanční náklady. Lze říci, že díky vývoji v oblasti pokovení skla je možné dosáhnout zlepšených tepelně izolačních vlastností. Převážně prefabrikované fasády se skleněnou výplní potom velmi zrychlují dobu výstavby a odbourávají mokré procesy na stavbě. Projekt Park One je důkazem inovativního designového řešení při splnění všech náročných kritérií.

O stavbě
Zastavěná plocha: 1.625 m²
Celková užitková plocha: 13.800 m²
Doba výstavby: 13 měsíců
Finanční náklady: 800 mil. Sk

The article describes a poly-functional building Park One in Bratislava. It concentrates on the glass facade of the building and glass surface finishing. In the summary the author points out the persisting opinion of glass opponents that its utilization as cladding brings about the risk of a worsened energy balance. However, the author mentions that due to the development in the field of glass coating, better heat dielectric properties can be reached.

Autor

• (red)