Ocelová konstrukce obrostlá zelení – unikátní zelená budova mění koncept stavění industriálních hal

• Foto

Hala využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně. Díky zvolenému konceptu firma šetří nemalé finanční prostředky za elektrickou energii, která by jinak napájela klimatizační jednotky. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.

OCELOVÁ KONSTRUKCE

Výrobní hala má ocelovou nosnou konstrukci o rozměrech 8,4 (světlá výška) × 26 metrů. Jde o rámovou konstrukci, která je propojená příhradovými vazníky. Konstrukce je vetknutá do kotev, umístěných na pilotech. Hmotnost použitých konstrukcí činí 130 tun. Součástí je i administrativní část, která je členěná do dvou pater. 

Montáž ocelových konstrukcí trvala 10 dnů. Povrch všech nosných konstrukcí je realizován buď nátěrem, nebo jsou žárově zinkovány (venkovní části). Vlastní fasádu tvoří ocelový rám s předsazeným hliníkovým roštem, do kterého jsou umístěny fasádní prvky. Ty tvoří až 70 druhů květin.

INSPIRACE PRO OSTATNÍ

Místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová hala je unikátní v ohleduplnosti. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Takováto hala se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek. Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro šetrné budovy.

„Doufáme, že tento projekt inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“ 

Výrobní hala navazuje na předchozí zelený objekt, který byl vybudován v roce 2015. „Naše první živá kancelářská a vývojová budova předčila všechna očekávání. Chová se vlastně jako les, odparem vody z fasád snižuje teplotu o více než 10 °C. Proto jsme se rozhodli také novou velkou výrobní halu osadit na střeše a stěnách zelenými technologiemi. Ty zajišťují přírodní klimatizaci, snižují energetické náklady na technologie chlazení a v zimě také dobře izolují,” doplnil podnikatel a vizionář.

PROJEKT PODPOŘÍ VĚDU A VÝZKUM

Společnost LIKO-S bude pečlivě měřit a zaznamenávat vliv ozelenění na teplotu v budově samotné i na její okolí, jako tomu bylo už dříve v případě kancelářské budovy. O získaná data se podělí s akademiky. „Do výstavby je zapojena Technologická agentura ČR, která přispívá na další vývoj zelených staveb, Mendelova univerzita v Brně a Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT Praha se sídlem v Buštěhradě. Získáme referenční vzorek k demonstraci výhod zelených technologií,“ doplnil Libor Musil.

Výrobní pracovníci se mohou těšit na příjemné pracovní prostředí, ve kterém budou vnitřní stěny haly zdobit popínavé rostliny. Celkem zde bude pracovat například 35 svářečů. „Také denní místnost a šatny jsou nadstandardní. Zázemí s moderní relaxační místností je propojeno se vsakovací zahradou a jezerem. To vytváří mikroklima pro pěstování bylin, keřů a stromů poskytujících jedlé plody,“ doplnil architekt Fránek. Dostatek denního světla zajistí okny netradičně prolamovaná fasáda.

Z podkladů firmy Liko-S

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav