Oceli, vhodné pro větší tloušťky žárově zinkovaných povlaků

Spolehlivá povrchová protikorozní úprava žárovým zinkováním je využívána při výrobě silničních svodidel v podniku Ispat Nová huť již 30 let. V posledních letech dochází vzhledem k vyššímu zatížení silničních komunikací (narůstajícím provozem a tím zvyšujícím se nákladům na údržbu) k požadavkům na kvalitnější povlaky s většími průměrnými tloušťkami zinkových povlaků. Z původně požadované tloušťky 60 µm dnes vzrůstají požadavky na tloušťku povlaku 85 µm a lze očekávat trend zvyšujících se tlouštěk povlaků zejména, u konstrukcí, používaných v agresivních prostředích. Již dnes je možno setkat se u zakázek do skandinávských zemí s požadavky na tloušťku 100 i více µm.
Při zinkování svodidel z nízkokřemíkové oceli na vyšší tloušťky jsou požadované parametry povlaku dosahovány, avšak v případě rozdílného obsahu Si u jednotlivých taveb, z nichž jsou sériově svodnice vyráběny, dochází ke kolísání tloušťky povlaku. V případě obsahu Si pod 0,015 % je nutno prodlužovat dobu ponoru až na sedm minut, což snižuje produktivitu práce zinkovny. U některých taveb s minimálním obsahem Si (0,010 % Si) není dosahováno minimálních hodnot tloušťky povlaku, takové svodnice je nutno vyřadit jako neshodné výrobky, čímž dochází k zvyšování výrobních nákladů.
V této situaci je třeba hledat cesty, jak při žárovém zinkování efektivně dosahovat větších tloušťek. Čili používat při výrobě takové typy ocelí, u kterých je možno dosáhnout vyšších tlouštěk při kratších časech a nižších teplotách a při dodržení požadavků na jakost povlaku jako je přilnavost a vzhled.

SEBISTYHO OCELI
V naší firmě vyrábíme konstrukční oceli s přesně definovaným chemickým složením, vhodné k pokovovacím procesům žárovým zinkováním. Jsou to nízkokřemíkové oceli s obsahem Si max. 0,030 % a oceli s obsahem Si 0,17 až 0,23 %. Právě výrobky z této tzv. Sebistyho oceli (0,17 až 0,23 % Si) lze s úspěchem použít pro žárové zinkování, při němž mají být docíleny povlaky o vyšších tloušťkách. Při výrobě dílů silničních svodidel jsou tyto oceli využívány a díky tomu jsou dosahovány předepsané tloušťky při nižších teplotách a kratších časech ponoru (obr. 1 a obr. 2). Tohoto jevu je využíváno pro zvýšení produktivity práce při zinkování svodnic a úsporu energie pro vytápění zinkovací lázně. Při teplotě 450 °C je možno spolehlivě dosáhnout požadovaných tlouštěk již při polovičních dobách ponoru oproti nízkokřemíkovým ocelím. Při zkouškách přilnavosti povlaku podle DIN 50 978 tyto povlaky plně obstály taktéž a tento parametr je při použití Sebistyho oceli na vysoké úrovni. Vzhled povrchu zinkového povlaku po zinkování je lesklý s náznakem zinkového květu (obr. 3).
Výhoda rychlejší tvorby povlaku se však může při špatném stanovení nebo nedůsledném dodržování technologických parametrů (teplota lázně, doba ponoru) projevit negativně v matném vzhledu povrchu a růstu povlaku vysoko nad 80 µm a tím zvýšit spotřebu vsazovaného zinku, což je nerentabilní jev.

ZÁVĚR
Z uvedených skutečností vyplývá, že Sebistyho oceli s obsahem Si 0,17 až 0,23 % mají perspektivu v jejich použití pro žárově zinkované povlaky vyšších tlouštěk za dodržení vyhovujících hodnot přilnavosti a vzhledu a je možno je doporučit k využití pro zinkování konstrukčních výrobků.

Článek včetně grafů najdete v říjnovém čísle 5/2004.

Autor

• Černý Libor