Normalizace v oboru ocelových konstrukcí

Příprava nové generace Eurokódu 3 se řídí principy z rozhodnutí CEN/TC250/SC3 4/2013. Tyto principy obsahují:

• zachování současné struktury EC3,
• zlepšit jasnost ustanovení EC3,
• harmonizovat a zjednodušit pravidla, harmonizovat jednotlivé části Eurokódu 3 mezi sebou, pokud možno harmonizovat EC3 s ostatními Eurokódy,
• redukovat celkový rozsah (pokud možno se vyhnout informativním přílohám),
• redukovat množství alternativ.

Pro přípravu nové generace Eurokódů se uvažuje s harmonogramem, rozděleným do čtyř časově se překrývajících fází se začátkem na jaře 2015 a s trváním pět let. První revize Eurokódů lze očekávat v letech 2019 – 2020 s následujícími hlavními výstupy [2]:

• redukce počtu národně stanovených parametrů,
• zlepšení „použitelnosti“ stávajících Eurokódů pomocí zlepšení jasnosti textu, zjednodušení postupů při aplikaci, omezení alternativních pravidel kde je to možné a odstranění pravidel s minimální použitelností,
• zavedení nových Eurokódů pro konstrukce ze skla a pro hodnocení stávajících konstrukcí.

Program revize, řízený komisí SC3 pod vedením prof. U. Kuhlmanna, byl rozdělen na 13 hlavních úkolů pro celkem 20 částí Eurokódů, týkajících se ocelových konstrukcí. Dva hlavní úkoly, týkající se EN 1993-1-1 a EN 1993-1-8 jsou považovány za prioritní, ovlivňující ostatní části.

Revizi EN 1993-1-1 připravuje pracovní subkomise WG1 pod vedením prof. B. Snijdera. Revize zahrnuje celkem 9 dílčích úkolů, jejich přehled lze nalézt v [2]. Revizi EN 1993-1-8 připravuje WG 8 pod vedením prof. T. Ummenhofera, zahrnuje 11 dílčích úkolů, jejich přehled lze nalézt v [2],[3].

AKTIVITY TNK Č. 35
V konečné fázi přípravy vydání je změna A1 ČSN EN 1993-1-1 (finální verze po připomínkovém řízení předána na ÚNMZ). Změna A1 česky vyjde snad ještě letos, její anglický text byl do systému ČSN převzat již v březnu 2015. Tato změna zavádí novou přílohu C, ve které se převádí výběr třídy provedení konstrukce (EXC) do ČSN EN 1993-1-1 +A1 z ČSN EN 1090-2+A1.

Třída provedení se řídí tabulkou 1.

Změna A1 obsahuje i nové dva články národního aplikačního dokumentu. V čl. C.2.26 se upřesňuje metodika výběru třídy provedení EXC v ČR. Po diskusi v rámci připomínkového řízení se upřednostňuje výběr podle třídy následků dle ČSN EN 1990. Výběr třídy provedení může ovlivnit i budoucí uživatel (investor), formulace je podobná formulaci v článku B3 ČSN EN 1090-2+A1:

„Třída provedení se v České republice určí podle třídy následků nebo třídy spolehlivosti. Přednost se dává určení třídy provedení podle třídy následků, určení podle třídy spolehlivosti musí být zdůvodněno. Třídu provedení určuje projektant ve spolupráci s investorem, budoucím uživatelem nebo odpovědnou organizací (u staveb státních drah je odpovědnou organizací pro volbu třídy provedení SŽDC s. o., u staveb dálnic a silnic I. třídy je odpovědnou organizací pro volbu třídy provedení ŘSD ČR). Tabulka C.1 se přijímá.“

V přípravě je změna Oprava 2 ČSN EN 1993-1-1. V této změně chceme opravit drobné nalezené chyby ve stávajícím textu. Jedna z nich se týká vztahu pro součinitel Czz v informativní příloze A (ta není v ČR moc užívána, v ČR se dává přednost metodice dle přílohy B).

Správně má být:

V současné době probíhá připomínkové řízení ke změně A1 ČSN EN 1993-1-4. Změnu zpracovává CTN IOK na Stavební fakultě ČVUT, Ing. Jandera, PhD.

Změna zahrnuje nové tabulky 2.1, 2.2 obsahující jmenovité hodnoty meze kluzu a meze pevnosti pro konstrukční korozivzdorné oceli podle EN 10088. Dále se mění část tabulky 5.2, uvádějící klasifikaci tlačených částí průřezu. Mění se též vztahy pro součinitele boulení.

Do normy byla nově zařazena příloha A, zabývající se výběrem materiálu a trvanlivostí. Výběr vhodného materiálu se řídí součinitelem korozní odolnosti CRF, stanovený z dílčích faktorů dle nové tabulky A1.

Součinitel CRF je součtem tří faktorů, první z nich závisí na expozici chloridům, druhý závisí na expozici oxidu siřičitému a třetí režimu čištění či oplachu deštěm.

CRF = F₁ + F₂ + F₃

Podle součinitele CRF se stanoví třída korozní odolnosti CRC (od třídy I. do třídy V.) a podle ní se dle tab. A3 hodnotí vhodnost použitého materiálu.

Revize dalších avizovaných norem byly pozastaveny kvůli závažným technickým připomínkám (EN 1993-1-6, EN 1993-4-1). U normy EN 1993-4-2 (norma pro nádrže) je navíc problém s existencí normy EN 14015 (tato norma zahrnuje i vztahy pro návrh konstrukce nádrží, založené na jiných principech než je metoda parciálních součinitelů).

Změna A1 normy EN 1993-1-6 mimo jiné uvádí nové vztahy pro boulení válcové skořepiny při namáhání napětí sx. Při jejich aplikaci by únosnost vycházela větší oproti současnému stavu o cca 40 %, viz tabulka 3, příklad z výpočtu skořepiny kouřovodu. 

TNK č. 35 dále spolupracuje s TNK č. 124 na revizi normy ČSN 73 5130 Jeřábové dráhy z roku 1994. Tato norma obsahuje ustanovení pro prostorové uspořádání jeřábových drah ve vztahu k ostatním konstrukcím, pro řešení průchozích, revizních lávek nebo revizních a nástupních plošin. Některá z těchto ustanovení jsou již dnes překonaná, nicméně existuje shoda na potřebě existence takové normy. Norma dále obsahuje v normativní příloze A1 ustanovení o tolerancích jeřábových drah. Tyto tolerance nejsou ve shodě s normami ČSN ISO 12881-1 Jeřáby – Tolerance pro pojezdová kola a pro jerábové a příčné dráhy – Část 1: Obecně a s funkčními tolerancemi dle ČSN EN 1090-2+A1. Na obrázcích 1a, 1b jsou graficky znázorněny rozdíly v těchto normách pro dva základní parametry – vzdálenost s mezi středy jeřábových kolejnic a rozdíl D mezi úrovněmi kolejnic na obou větvích jeřábových drah.

Předpokládá se zrušení přílohy A1 (z větší části) a revize přílohy A2 Rektifikace.

V oblasti výroby a montáže ocelových konstrukcí proběhlo mezinárodní hlasování k návrhu nové prEN 1090-2 (za ČR se zúčastňuje CTN IOK, [4]). Norma nebyla schválena pro velké množství připomínek, týkajících se zejména tabulky 26 (rozsah NDT), tabulky 14 (technické znalosti svářečského dozoru) a přílohy F (určení NDT dle WC). Dále proběhlo hlasování k druhému kolu připomínkového řízení k normě prEN 1090‑4 (Provádění tenkostěnných ocelových konstrukcí) a k prEN 1090‑5 (Provádění tenkostěnných hliníkových konstrukcí). Obě normy byly přijaty.

Materiál byl prezentován na 53. konferenci Hustopeče 2015.

ZDROJE INFORMACÍ:
[1] Současný stav a výhledy v normalizaci ocelových konstrukcí, Háša, Sborník 52. konference Hustopeče 2014
[2] Overview of EC 1993 (Preliminary); U. Kuhlmann, Brussels, 2014
[3] Současný stav norem v oblasti navrhování nosných konstrukcí z oceli a ocelobetonu; Wald F., Dolejš J., Ryjáček P., Seminář ČVUT 9. 9. 2015
[4] Informace z technické komise ČAOK; Gregor D., Seminář ČAOK 12. 11. 2015
[5] Konečný návrh českého znění změny A1 ČSN EN 1993-1-1 ed.2, CTN IOK, listopad 2015
[6] Návrh českého znění změna A1 ČSN EN 1993-1-4, CTN IOK, listopad 2015

Autor

• Ing. Háša Pavel

Normalizace v oboru ocelových konstrukcí