Nekvalitní práce stavbařů ničí dřevo i životní prostředí

Dřevo je především hygroskopický materiál, měnící svou vlhkost podle vlhkosti vzduchu. Schopnost pohlcovat vodu označujeme jako navlhavost (sorpce). Různé druhy dřevin se chovají v různých vlhkostních podmínkách zcela různě. Závisí to nejen na druhu dřeviny, ale také na prostředí a řadě dalších různých faktorů. Všechny tyto vlastnosti však plně souvisejí se schopností dřeva „nechat se ošetřit“ proti působení dřevokazných hub, bakterií, dřevokazného hmyzu a jiných vlivů. Odborníci proto přišli na celé soubory opatření, jak mechanické a další vlastnosti dřeva proti škůdcům dřeva chránit, a to zejména prostředky chemické ochrany.

OVLIVŇUJÍCÍ FAKTORY
Chemických prostředků ochrany dřeva je na trhu široká škála. Jsou aplikovatelné mnoha způsoby, které se liší hlavně účinností, u níž hraje hlavní roli hloubka ošetření. Připomeňme, že vlhkost dřeva znamená množství vody, vyjádřené jako procento z hmotnosti dřeva. Zásadní je, že absolutní vlhkost dřeva je vztažena na hmotnost absolutně suchého dřeva, zatímco relativní vlhkost počítá s hmotností dřeva vlhkého. Dřevo čerstvě pokácené má až 100% vlhkost, dřevo dlouhodobě sušené v interiéru má nejvýše 12% vlhkosti. Metod měření vlhkosti dřeva je celá řada, ale jejich výsledky jsou vcelku parametrické. Stávají se tak základem pro volbu chemické ochrany dřeva při výstavbě objektů ze dřeva, ale především dřevěných krovů.
Hygroskopicita dřeva je faktor, který v chemické ochraně dřeva hraje zásadní roli. Nejpomalejší změny obsahu vody ve dřevě jsou při změnách relativní vlhkosti vzduchu v rozmezí okolo 50%. V ostatních hladinách jsou změny dynamičtější. Tyto skutečnosti je nutné využívat pro co nejprogresivnější ochranu dřeva chemickým způsobem, zejména impregnací. Dalším faktorem, který je nutné při chemické ochraně dřeva brát v úvahu, je například jeho hustota. Ta udává hmotnost objemové jednotky dřeva při určité vlhkosti, kdy se zároveň hodnotí šířka letokruhů, podíl jarního a letního dřeva a faktory další. Je známo, že hmotnost dřeva vzrůstá se vzrůstající vlhkostí do úplného nasycení dřeva. Ovšem objem dřeva při zvyšující se vlhkosti roste jen do bodu nasycení vláken a pak už se nemění. Ve hře je řada dalších faktorů – především pórovitost dřeva, jeho nasákavost, schopnost bobtnání a sesychání, změny vnitřního napětí, reakce buněčných stěn a mnohé další okolnosti.

JAK PRONIKAJÍ KAPALINY
Nutno připomenout, že dřevo je složitý anizotropní systém kapilár a mikrokapilár, což jsou buněčné dutiny, ztenčeniny buněčných stěn nebo submikroskopické dutiny v buněčných stěnách a další, jimiž se voda pohybuje na základě změn tlaku. Propustnost dřeva pro prostup vody záleží na anatomické struktuře dřeviny, tedy hlavně druhu dřeviny, umístění konkrétního kusu dřeva ve kmeni, ale také třeba na směru vláken, případně možnému poškození škůdci, vlhkosti v době ověřování a dalších faktorech. Mezi propustností dřevních vláken listnatých a jehličnatých dřevin je výrazný rozdíl. Ve hře je propojení buněčných dutin ztenčením buněčných cév nebo případnými perforacemi mezi cévami, ale také průměrem buněčných dutin, případně ztenčenin buněčných stěn. Pro běžného smrtelníka jsou to informace nepodstatné, ale v praxi docela závažné. Jde zkrátka o fakta, jak vůbec ve dřevě probíhá výměna kapalin.
Jak dlouho trvá, co ji ovlivňuje a proč, co výměně brání. Je výrazný rozdíl mezi propustností jehličnatého a listnatého dřeva, protože jehličnaté dřevo ji má až desetkrát nižší než dřevo listnaté. Dost zásadně je odlišná i propustnost u jednotlivých druhů dřeva a velký rozdíl je zejména mezi vyzrálým dřevem a bělí.

NUTNOST IMPREGNACE
Chemická ochrana dřeva se dnes děje řadou způsobů. Při ochraně dřevěných krovů (jednotlivých prvků) jde především o nátěry, postřik a ponoření za atmosférického tlaku. Jsou to technologie, kdy jde o přenos látek do dřeva pomocí kapilárního tlaku. Výsledek tohoto způsobu impregnace je výrazně ovlivněn smáčením povrchu dřeva kapalinou. Literatura i praxe říkají, že důležitá je doba kontaktu kapaliny se dřevem a že například při impregnaci ponořením je méně důležitá délka času než při impregnaci nátěrem nebo postřikem. Přenos látek ve dřevě je způsoben vlivem tlakových a difuzních hybných sil. Tlakové síly vznikají kapilárním tlakem, ale i tlakem vnějším. Pohyb kapalin celým porézním systémem dřeva za pomoci vnějších vlivů je možné zajistit snížením nebo zvýšením tlaku, přičemž významným pomocníkem je jeho snížení nebo zvýšení. Pronikání impregnačních kapalin je vždy rychlejší při tlaku zvýšeném. Ve hře je však také faktor vzlínání vlivem kapilárních sil s úrovní smáčení buněčných stěn a průměrem kapilár. Je nutné počítat ještě se skutečnostmi dalšími, například viskozitou impregnační kapaliny nebo okolnostmi jejich difundování, kdy se kapalina přemísťuje z místa s vyšší koncentrací na místo s koncentrací nižší. Obecně platí, že impregnace na základě difuze probíhá ve dřevě s vysokou vlhkostí.

Nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 5/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autor

• Složil Jaromír