Moderní aspekty řízení BOZP

Postavení firem na tuzemském i zahraničním trhu záleží na mnoha faktorech. Jedná se především o obor podnikání, velikost firmy, situaci na trhu, orientaci na zákazníka a konkurenceschopnost. Právě poslední hledisko je velmi důležité a přináší otázku, jak firmy v dnešním podnikatelském světě mohou získat konkurenční výhodu a vynikat mezi ostatními.

V České republice i v celé Evropě se společnosti snaží u současných a potencionálních zákazníků zaujmout cenou a kvalitou svých produktů. Mezi možné způsoby řízení, které umožňují dosáhnout požadovaných cílů, např. ceny a kvality produktů, patří integrované manažerské systémy [6], které zahrnují kvalitu, bezpečnost práce, požární ochranu, hygienu práce a environmentální systémy, jak je patrné z obr. 1. Konkrétní rozsah integrovaného manažerského systému záleží na oboru podnikání společnosti a požadovaných kritériích.

Pro jednotlivé řízené oblasti vznikla doporučení, směrnice a standardy, které tyto požadavky upřesňují pro jednotlivé činnosti a procesy. Mezi nejrozšířenější standardy v oblasti řízení kvality patří české technické normy řady ČSN EN ISO 9000, které jsou přejaty z mezinárodních standardů. U společností, u kterých převládá předmět podnikání výroba, je to norma ČSN EN ISO 9001 [1]. Pro environmentální manažerský systém je vytvořena česká technická norma ČSN EN ISO 14001 [2], která se snaží minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Oblast bezpečnosti a hygieny práce zahrnuje z mezinárodních standardů OHSAS 18001 [3] a příručku ILO-OSH 2001 [4].

V České republice existuje také národní program hodnotící úroveň bezpečnosti a hygieny práce, jehož výsledkem je osvědčení s názvem „Bezpečný podnik”. Program je vyhlašovaný každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Státním úřadem inspekce práce [12]. Program „Bezpečný podnik” [13] zahrnuje také principy a zásady z norem řady ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO 14001.

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST PRÁCE 
Základní požadavky v oblasti bezpečnosti a hygieny práce stanovuje v zemích Evropské unie Evropská Směrnice Rady č. 89/391/EHS z roku 1989, která je zapracována v národních legislativách jednotlivých členských zemí. V České republice je směrnice ukotvena v Zákoníku práce a v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). K požadavkům patří systémové zajištění podmínek bezpečnosti práce pro zaměstnance ze strany zaměstnavatele, jejich práva a povinnosti, řízení vybavování osobními ochrannými pracovními prostředky, zajištění školení zaměstnanců z právních a ostatních předpisů a mnohé další. Legislativní požadavky jsou dále rozpracovány podrobně v prováděcích předpisech (nařízení vlády, směrnice) [7], [11].

Samotný systém řízení bezpečnosti je v každé společnosti specifický, protože záleží na vykonávaném oboru pracovní činnosti. U firem, kde je bezpečnostní technik vlastním zaměstnancem, bývá zajištění ochrany zaměstnanců při práci na vyšší úrovni. Řízení bezpečnosti se v současné době řeší v rámci integrovaných systémů řízení a využívá se specializovaných softwarů.

CERTIFIKOVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ BOZP 
Společnosti s integrovanými manažerskými systémy při zavádění systémů řízení BOZP využívají certifikovaných systémů v souladu s mezinárodními standardy, kdy v oblasti BOZP se jedná hlavně o normu OHSAS 18001. Norma vznikla na základě požadavků společností na jednotnost certifikace. Norma stanovuje požadavky na systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který musí umožnit kontrolu pracovních rizik a ochranu zdraví při práci. Dále systém bezpečnosti musí vést k vytváření bezpečného prostředí jak pro zaměstnance, tak pro externí zhotovitele služeb. Systémový standard zavádí také pojem neustálého zlepšování. Správné zavedení standardu OHSAS se ve společnosti ověřuje nezávislou autorizovanou osobou. Pro získání certifikátu OHSAS musí společnost projít certifikací. Po úspěšném provedení certifikace prováděné akreditovanou společností, je vydán certifikát s platností na tři roky. Firma, která je akreditována, má známku nezávislosti a jednotného, mezinárodně uznávaného systému posuzování.

U certifikace se ověřuje správná implementace, která zahrnuje prvky, jakými jsou politika a cíle, identifikace nebezpečí a analýza rizik s postupem uvedeným na obr. 2, výcvik a školení zaměstnanců, zpracování nezbytné dokumentace, havarijní připravenost a reakce a další.

Národní program „Bezpečný podnik” byl poprvé vyhlášen v roce 1996 dnešním Státním úřadem inspekce práce pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Program je založen na Demingově principu neustálého zlepšování tak, jak je patrné z obr. 3. Zahrnuje nejen posouzení oblasti BOZP, ale také prvků z manažerského systému kvality a environmentálního managementu. Systém je dobrovolný a zaměřuje se především na praktickou funkčnost systému řízení bezpečnosti. Samotné přihlášení a certifikace Statním úřadem inspekce práce je bezplatná. Držitelé certifikátu se mj. zavazují, že během platnosti certifikátu umožní namátkovou kontrolu funkčnosti systému. Program je především oblíbený u velkých firem, ke kterým patří i řada stavebních podniků. Na trhu je pak známkou dobře zavedené zvýšené ochrany zaměstnanců a okolí firmy před riziky vyplývajícími z podnikatelské činnosti.

HODNOCENÍ RIZIKA 
Oba výše zmíněné certifikační systémy řízení BOZP kladou velký důraz na správné provedení identifikace nebezpečí a analýzy rizik.

K samotnému provedení vyhodnocení rizika je možné využít celou řadu metodik a přístupů [8], kdy cílem všech je nalézt rizika pracovního prostředí, odstranit je, případně je snížit na přijatelnou úroveň. Mezi možné přístupy například patří analýza rizik dle činností [10], kdy ukázkový soubor zdrojů rizik pro identifikaci nebezpečí je prezentován na obr. 4. Uvedenou analýzu využívá hutní společnost. Nedílnou součástí analýzy rizik je stanovení vzniku zbytkového rizika, tedy takového, které i po zavedení opatření je nositelem nebezpečí pro zaměstnance na pracovišti. Otázkou je definice přijatelnosti pracovního rizika, která je závislá na společenské odpovědnosti,
konkrétní firmě a zaměstnanci. Pracovní prostor bez bezpečnostního rizika v podstatě neexistuje. Tyto prostory je nutno v prvé řadě zabezpečit technickými opatřeními proti rizikům, a to i zbytkovým, vybavit zaměstnance příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP).

Určitým specifikem analýzy rizik v oblasti bezpečnosti práce jsou stavební firmy, u kterých je každý produkt – stavba jedinečná. V tomto případě je nejvhodnější zpracování registru rizik k jednotlivým stavebním činnostem do databáze, kdy se pro každou stavbu vytvoří individuální plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pro důkladnou analýzu rizik je nutné, aby tuto zpracovaly zkušené odborně způsobilé osoby na stavbě. Tento dokument je pak součástí dokumentace přípravy staveb. Důležitým aspektem plánu BOZP je, že je v něm nutné zohlednit jednotlivé, stavebně‑technologické procesy [9]. Mezi nejefektivnější způsoby patří využití sofistikovaných
softwarů, které umí propojit tvorbu stavebně-technologického projektu, harmonogramu, síťového grafu, cenové kalkulace, environmentálního a BOZP plánu v jeden celek.

STATISTIKY PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI 
Statistiky výsledků řízení BOZP v oblasti pracovní úrazovosti, vztahující se k bezpečnosti práce v České republice, nevyznívají v Evropském srovnání úplně pozitivně. Počet pracovních úrazů a jejich četnost řadí náš stát pod průměr v Evropské unii.

V České republice bylo v roce 2010 způsobeno na pracovištích celkem 51 678 pracovních úrazů [14]. Pracovní úrazy jsou nejčastěji způsobeny pády osob, pády předmětů a poranění hranami a chybnou manipulací s nářadím nebo ručně ovládanými přístroji. V celosvětovém měřítku tvoří nejčetnější příčinu vzniku pracovního úrazu pád z výšky nebo do volné hloubky [12].

Výše uvedené skutečnosti vedou k zamyšlení nad důvody tak velkého počtu pracovních úrazů. Experti hovoří o tom, že velký podíl je dán skutečností, že zaměstnavatelé nevybavují své zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky nebo poskytnuté osobní ochranné pracovní prostředky jsou nevhodné pro vykonávanou práci. V této souvislosti se jedná především o malé nebo střední podniky, které v mnoha případech nemají ani vybudovaný celkový systém řízení BOZP.

Jedním z velkých problémů ohrožujícím lidské zdraví je práce s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky bez použití vhodných osobních ochranných pracovních prostředků stanovených na základě analýzy rizik.

MODERNÍ PRVKY ŘÍZENÍ PŘI ZVYŠOVÁNÍ ÚROVNĚ BOZP 
K moderním prvkům řízení BOZP patří aktivní přístup, důraz na lidský faktor a předávání zkušeností a informací o pracovních rizicích. Lidský faktor zahrnuje aktivizaci lidského jednání a spolupráci se samotnými zaměstnanci. Aktivní přístup k BOZP představuje přesvědčit samotné zaměstnance o významu bezpečnosti práce a zapojit je do procesu snižování rizik na pracovišti. Smyslem je, aby konkrétní návrhy úpravy pracoviště, pracovních postupů nebo výběr osobních ochranných pracovních pomůcek byly od zaměstnanců, kteří vykonávají konkrétní činnosti. Aktivní přístup managementu společností by měl spočívat v zařazení otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do každodenních porad a diskuzí.

Pro předávání zkušeností a informací o pracovních rizicích jsou vhodné:

• televizní informační systémy,
• firemní zpravodaj/časopis,
• Intranet.

Uvedená média mohou například pomocí zpráv přirozeně zprostředkovat aktuální informace, např. o zaváděných projektech, školeních a pracovních úrazech. Nové informace a vzdělávání zaměstnanců je vhodné realizovat pořádáním akcí s rozličnou tématikou, jako jsou dny zdraví, týdny zelené linie, komunikační meetingy a další.

Podstatné je i vyšší zapojení orgánů státní správy, kdy byla např. ve Velké Británii vytvořena možnost bezplatné telefonní linky na diskuzi k pracovním rizikům.

ZÁVĚR 
Bezpečnost práce se stala jedním z důležitých prvků integrovaných manažerských systémů, kdy pro implementaci do firemních procesů a činností se využívá nejčastěji mezinárodního standardu OHSAS 18001 nebo národního programu Bezpečný podnik, který je vyhlašovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR a Státním úřadem inspekce práce. Podstatným hlediskem úspěšného řízení bezpečnosti práce ve firmě není však získání certifikátů a ocenění. Zde je velké pole působnosti pro malé a střední firmy podnikající ve stavebnictví. Jak podnikatelská sféra, tak i orgány státní správy mohou pomoci ke snížení nepříznivé statistiky pracovní úrazovosti svým aktivním přístupem v denní praxi této lidské činnosti.

Autoři článku děkují, že Ing. Jaroslav Bartoš, Ph.D. lektoroval článek.

LITERATURA: 
[1] ČSN EN ISO 9001. Systémy managementu kvality – Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009
[2] ČSN EN ISO 14001. Systémy environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2005
[3] ČSN OHSAS 18001. Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2008
[4] ILO-OSH 2001. Guidelines on occupational safety and health management systems, Geneva: International Labour Office, 2001. ISBN 92-2-111634-4
[5] Vaněk M.: Management v hospodářské praxi, SPBI, Ostrava, 2006, ISBN 80-248-1149-9
[6] Nenadál J. a kol. Integrovaný systém řízení: praktická příručka pro managery jakosti, ekology a bezpečnostní techniky, Dashöfer, Praha, 2006, ISBN 80-86897-02-8
[7] Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích
[8] Oravec, M. Vybrané kapitoly z manažérstva rizik I, Základy teórie rizik, Manažérstvo priemyselnych havárií, Slovník pojmov. Nová Lesná: EQUILIBRIA, 2011. ISBN 978-80-89284-1-1
[9] Jarský, Č. K počítačovému modelování realizace výstavby pro investory a dodavatele, Časopis Stavebnictví č. 08/2008, str. 74–77, EXPO DATA spol s r.o., Brno, ISBN 1802-2030
[10] Pětvaldský, T., Suchardová, P. Analýza rizik ArcelorMittal dle činností. In Sborník přednášek z mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2012, Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2012, 97-103 s., ISBN 978-80-248-2670
[11] Portál BOZPinfo.cz http://www.bozpinfo.cz 
[12] Státní úřad inspekce práce http://www.suip.cz/ 
[13] Manuál – Bezpečný podnik, Státní úřad inspekce práce, Praha, 16. 12. 2010 (pdf)
[14] Český statistický úřad, http://www.czso.cz/ 

Modern aspects of safety
The article presents current trends in the management of safety at work and integrated management system. It specifically discusses the international system OHSAS 18001 and the National Safe Enterprise Program. This article also discusses in detail the analysis of risks in OSH systems and modern elements of safety management.

Autoři

• Ing. Sucharda Oldřich
• Ing. Suchardová Petra
• Ing. Štoudková Eva

Moderní aspekty řízení BOZP