Hra se skly na Nile House

Tím měli určitě na mysli i prosklené fasádní systémy, které jsou viditelnou perlou obou objektů. Konstrukci budovy tvoří prosklený betonový skelet ve tvaru pravidelného lichoběžníku. Zajímavostí je zhruba 700 kusů brazilské žuly, která je použita na kamenný obklad kolem betonových částí budovy. Fasáda je řešena jako provětrávaná, je zateplena minerální vatou. Okna jsou vybetonována přímo na míru. Základem pro prosklení střechy a hlavní fasády je ocelová konstrukce.

Architektonicky zdařilé je především atrium s rozpětím 40 metrů. Aby si lehká konstrukce střechy po montáži skel, z nichž jedno váží až 500 kilogramů, zachovala požadovaný tvar, byla střecha pomocí fasádních táhel předepnuta. Do sedmi táhel, jejichž požadovaná přesnost usazení na dvacetimetrovou výšku byla 2 mm, se pomocí napínacího zařízení vnesla síla až třicet tun.

ŠEST TISÍC METRŮ ČTVEREČNÍCH SKLA
Celkem bylo na Nile House využito 6.000 m² skla. Ptám se Pavla Milána, vedoucího oddělení projektů firmy Izolas, která se stala dodavatelem skla, jak rozsáhlá byla účast firmy na realizaci Nile House. „Pokud to vezmeme v porovnání s prvním objektem projektu River City – Danube House, realizovaným v roce 2002 až 2003, dá se říci, že naše účast byla poloviční. Neznamená to však, že bychom dodávali sklo na polovinu objektu, ale Nile House samotný již není tak rozsáhlý. Největší část tvořila izolační dvojskla pro zasklení atria. A to jak fasády, tak také skla, sloužícího k jeho zastřešení. Dalšími částmi naší dodávky byly stovky dvojskel do oken kanceláří, která podle mého názoru tvoří velmi zajímavý prvek fasády, a interiérové zasklení – oddělení kanceláří od atria,“ vysvětluje.

POŽADAVKY NA SKLO
Podle jeho slov byla akce náročná. „Pokud si zajedete do Karlína a podíváte se na fasády zmíněných objektů, zjistíte, že jsou řešeny velmi podobně. Největší rozdíl je ve střešní konstrukci, která je na prvním objektu pod úhlem a na druhém je střecha téměř plochá. Ale toho si většina lidí snad ani nevšimne. Chci tím říci, že to, co jsme se perfektně naučili na prvním objektu, jsme následně velmi dobře využili u Nile House.
Jedná se v první řadě o dvojskla, která jsou ve skladbě 15-16-15. To znamená, že dvojskla jsou tvořena dvěma 15mm skly s 16mm izolační mezerou,“ říká. „Navíc jsou tato skla lepena speciálním UV odolným tmelem, který zaručuje dlouhodobou životnost skel s nezakrytou spárou. Fasádě s tímto tmelením říkáme ,polostrukturální’ – pokud jsou volné spáry pouze v jednom směru a ve druhém pod lištou, a přesně toto je případ Nile House.“

Stavba si vyžádala 6.000 metrů čtverečních skla, většina připadla pro atrium

SKLO ELIMINUJE RŮZNÉ SÍLY
Vedoucí oddělení projektů informuje i o použitých sklech. Skladba dvojskel střešní konstrukce je z kaleného skla 12 mm – 16 mm mezera – lepené sklo 66.2, přičemž kalené sklo plní funkci mechanické ochrany před vnějšími vlivy, např. před kroupami. Všechna kalená skla prošla tzv. heat soak testem, který zaručuje, že v budoucnu nedojde k samovolnému rozpadu skla, způsobenému vměstky niklsulfidu. Tento test se provádí po vykalení skla, které se uloží do speciální komory. V komoře se zahřeje cca na 280°C a při této teplotě se ponechá po dobu minimálně čtyř hodin. Lepené sklo plní funkci ochrany interiéru. Pokud by se stalo a vnitřní sklo, které je uloženo na interiérové straně, prasklo, nemusí se návštěvníci budovy obávat padajících střepů, neboť zde jsou slepeny dvě 6mm skleněné tabule PVB fólií. Ta drží tento sendvič pohromadě.
„Dalším velmi zajímavým prvkem fasády je dodávka bezpečnostních lepených skel o celkové tloušťce 25 mm. Ta byla složena ze dvou 12mm kalených skel, vzájemně slepených fólií, silnou zhruba 1,5 mm. Tato skla tvoří na fasádě tzv. skleněná žebra, která přenášejí a eliminují horizontální síly. Skla byla vyrobena s otvory, aby se dala spojovat. Na přesnost, na jejich samotné slepení do bezpečnostního skla a umístění otvorů byla stanovena nadstandardní kritéria.“

SKLO PRO VNITŘNÍ FASÁDU
Další podstatnou část dodávky tvořila interiérová skla vnitřní fasády atria, oddělující jej od kanceláří. Zde se jednalo o stovky metrů lepených bezpečnostních skel, přičemž část z nich byla s potiskem SGG Seralit Evolution. Tato technologie obnáší přípravu skla na konečný rozměr, potištění technologií sítotisku (design i barvu vybírá architekt) a ná sledné zapečení barvy do plochy skla v kalicí peci. Barva se tak stane odolná proti UV záření a ve spojení se základní hmotou skla se stane prakticky nepoškoditelnou.

SKLO PROTI PŘEHŘÁTÍ
Jak dále zjišťuji, skla, která byla na fasádu Nile House využita, plní ještě další speciální úkoly. Hlavními požadavky zákazníka bylo dodat zasklení s minimální reflexí, tzn. s co největší transparentností fasády, zasklení s vysokou propustností světla a zároveň s co nejnižší propustností tepla (ochrana proti přehřátí interiéru). Všechny tyto požadavky nejlépe splňovala dvojskla s měkkým pokovením Ipasol Neutral 68/34 (do interiéru budovy propustí 68% světelné energie a pouze 34% tepelné energie), naneseným na pozici 2 – na vnitřní stranu exteriérového skla ve dvojskle. Jistě si dovedete představit, jak nepříjemně by mohlo být v interiéru, pokud by se nepodařilo zabránit teplu proniknout do budovy. Na to by při tak vysoké míře zasklených ploch v atriu asi nestačila ani ta nejvýkonnější klimatizace.

Speciální sklo vyvinul koncern Saint-Gobain

OBYČEJNÉ SKLO BY NEUSPĚLO
Zajímalo mě, zda byly v rámci Nile House použity nějaké nové typy skel. Pavel Milán odpovídá: „Architekt požadoval co nejneutrálnější vzhled fasády. Představte si, jak by obyčejné floatové sklo, které má jemný zelený nádech, zabarvilo fasádu, která bude složena dohromady z 30mm skla.
A jaký bude průhled přes fasádu a střechu, jaký prosklené atrium skýtá, když střešní dvojskla jsou tvořena z dalších celkem 24mm skla. Všechna zde použitá skla jsou tudíž sama o sobě speciální. Jedná se o extra čiré sklo, prodávané pod názvem SGG Diamant. Bylo vyvinuto koncernem Saint-Gobain, a to speciálně na exkluzivní projekt skleněné pyramidy v pařížském Louvru. Následně díky své extrémní čirosti našlo uplatnění na dalších projektech – jak na fasádách, tak i v interiérech. Extrémní čirosti u Diamantu je dosaženo velmi malým obsahem oxidů železa.“ Samostatnou kapitolou byla doprava skla na místo. Skla sama o sobě nadrozměrná nebyla. Pouze váha skel byla zarážející: představte si, že přivezete na stavbu sklo o celkové tloušťce 46 mm, rozměru 2 × 2,5 m a tento „drobek“ váží přes 350 kg. „Velmi důležitá je tudíž samotná manipulace s těmito skly, neboť jsou křehká jako každé jiné sklo. Navíc pracujete s materiálem, který stojí několik desítek tisíc korun,“ dodává Pavel Milán.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav