Generální oprava fasád Národního divadla v letech 2012 – 2015

• Foto

Vzhled restaurované fasády do značné míry určilo rozhodnutí o úrovni vyčištění původních kamenných částí. To se odrazilo i v restaurátorských záměrech zpracovaných hlavním restaurátorem Mgr. Jiřím Fialou, akademickým sochařem a restaurátorem. V první fázi prací bylo nutné vyhodnotit dochovaný stav fasád a určit na základě provedených zkoušek aplikaci odpovídajících technologických postupů obnovy a restaurování.

Zkouškami chemických i mechanických metod čištění kamene byl testován nejúčinnější způsob čištění pískovcových prvků fasád historické budovy Národního divadla (ať už sochařské výzdoby či kamenných ploch zdiva). Vybrána byla kombinace technologií, jejímž základem je – po provedení základního očištění hrubých nečistot pomocí regulované tlakové vodní páry – šetrné odstranění druhotných patin a na povrch kamene vázaných nečistot abrazivní metodou. Ta spočívá v tryskání velmi jemného skelného abraziva o granulaci 0,04 až 0,09 mm tryskou vyvíjející miniaturní vír, v případě rovných ploch přímým tryskáním. Lokálně bylo nutné povrch kamene dočišťovat chemicky pomocí čistících gelů na bázi fluoridu amonného.

Tímto způsobem prováděné čištění je účinné a zároveň při něm nedochází k obrušování, či jinému nadměrnému poškozování původního kamenného povrchu. Výše uvedenými prostředky neodstranitelné nečistoty či hloubkové znečištění a změny barevnosti jsou ponechány a následně barevně korigovány finální retuší a barevnými adjustacemi.

V průběhu prací bylo potvrzeno, jak ostatně projekt předpokládal, že během posledních oprav kamenných částí nebyl povrch řádně očištěn od nečistot, krust, předchozích restaurátorských retuší a místy ani od starších tmelů, které byly fixovány v kameni následnou aplikací organokřemičitanů či povrchovou úpravou pojenou vodním sklem. Vlivem uzavření povrchu došlo v místech zatékání vody do hmoty kamene k jeho rozsáhlé degradaci a to dokonce i v případě prvků nově doplněných při poslední opravě.

Již při výmalbě severní fasády tamburu provedeného ze štuku jsme narazili na nutnost volby výtvarně uměleckého pojetí ztvárnění napodobení přírodního kamene malbou na štukových částech fasád. Základním předpokladem byla ovšem volba odstínu v barvě přírodního kamene po vyčištění v rozrůznění jednotlivých bloků. Míra vyčištění a tedy i celkový finální vzhled divadla byly dlouho a do detailů diskutovanou otázkou.

Projekt původně zmiňoval sjednocení kamenných a omítaných ploch lazurou, nicméně barevné odstíny a způsob provedení výmalby v odkazu na originální provedení nebyly jednoznačné i pro to, že se do současnosti zachovaly pouze drobné fragmenty originální výmalby a nemnoho černobílých fotografií dokladujících základní ideu iluzivní výmalby navozující dojem provedení celé stavby z přírodního pískovce.

Nebylo jasné, jak dokonale se podaří kámen v konkrétních částech vyčistit, a tím pádem ani jak, či podle čeho se nastaví pomyslná startovací čára nového vzhledu divadla. Na úrovni projektu se počítalo s výběrem šedého až tmavě okrového odstínu, který se stane vzorem pro celé divadlo. Avšak jakoby si o to divadlo řeklo samo, vyčištění odhalilo původní barevnost, bohatost tónu, prostoupenou žílami usazenin v původním pískovci. 

Hlavní restaurátor, akademický sochař Mgr. Jiří Fiala, autorka výmalby MgA. Michaela Absolonová a zástupce NPÚ Pavel Jerie proto v tomto momentě přihlédli ke krásnému zbarvení původního vyčištěného kamene, což zásadně ovlivnilo výsledný vzhled divadla.

Nově se mluvilo o obnově původní barevnosti kamenného zdiva (byť se stopou času více jak sta let), o umělecké iluzivní výmalbě, která připodobní omítkové plochy k plochám kamenným a která vytvoří ze Zítkovy a Schulzovy části Národního divadla jeden sounáležitý celek.

Barevné retuše kamene přišly na řadu u těch lokálních ploch, které nebylo možno dočistit abrazivně bez poškození původního povrchu a nemohlo u nich ani dočišťování chemickou cestou.

Výmalba štukových částí byla prováděna silikátovými barvami vyvinutými přímo pro potřeby realizace ve spolupráci s laboratoří výrobce při stanovení dvaceti základních odstínů, ze kterých je finální tónování prováděno přímo při realizaci. Lokální barevné retuše či výmalby kamenných částí jsou prováděny reverzibilními akrylátovými barvami rovněž vyvinutými přímo pro potřeby realizace.

Práce generální opravy zahrnují čištění fasády mechanicky (suchou cestou i mokrou parou), chemické, biologické a již zmíněné abrazivní, opravy poškozených a rozpadajících se plošných omítek, opravy degradovaných kamenných povrchů, výměny poškozených a již neopravitelných částí kamene, nové přespárování kamenného zdiva, restaurování plastických a zdobných architektonických prvků. Dále byly zrestaurovány nefigurálních i figurální prvky sochařské výzdoby a dveřní portály z vápence nacházející se na lodžii. Obnovou prošly také architektonické prvky z mramoru (patky a hlavice), dříky z leštěné žuly, velké uliční kandelábry a sloupy kočárového  vjezdu, či sloupy z leštěné žuly boční arkádové visuté chodby, stejně jako plastické a zdobné architektonické i sochařské prvky ze štuku a sádry. Restaurování sochařských a pasířských prvků z bronzu a mědi velkých uličních kandelábrů bylo prováděno pod vedením MgA. Radky Levínské.

Není bez zajímavosti, že soše boha Apollóna na balustrádě nad lodžií chyběla, dle fotografií, nejméně od roku 1942 horní část lyry, dobře dokumentovaná mnohými staršími fotografiemi. I přes opakované restaurování této plastiky ve 2. polovině 20. století nebyl chybějící fragment doplněn a prsty levé ruky byly domodelovávány bez přihlédnutí k vyobrazením sochy před poškozením. Teprve při současném restaurátorském zásahu byla lyra i prsty, díky znalosti dobových fotografií, doplněny.

Před zahájením oprav povrchů fasád, byla nemalá pozornost věnována též statickému stavu obvodových nosných zděných a kamenných konstrukcí. K posouzení všech trhlin byl přizván autorizovaný statik a dle jeho posouzení byly drobné trhliny dle velikosti buďto pouze hloubkově proškrábány a přespárovány kvalitní spárovací hmotou, nebo staženy pomocí vysokopevnostních šroubovic. Na severním rizalitu byly zjištěny významné posuny kladí. Z historických pramenů se tyto poruchy kladí dají datovat již k době po požáru divadla, po kterém byly vsazeny nové kamenné bloky kladí, tvořící podélný klenák. Způsob provedení této historické opravy lze přičítat řemeslnému mistrovství zhotovitelů, o kterém se v průběhu prací neustále přesvědčujeme. Velikosti bloků pískovce jsou na jiných stavbách v našich zemích nevídané (pro budování divadla musela být dokonce na náklady stavby rozšířena silnice z lomu).

Zajímavostí je zcela odlišný přístup k realizaci obou částí budovy, kdy Zítkova část je tvořena bez kompromisů týkajících se hodnoty materiálů a architektonického a výtvarně uměleckého zpracování při inspiraci italskou renesancí. Naproti tomu Schulzova část je podmíněna horečným spěchem (celá stavba byla provedena za jednu stavební sezónu) a s úsporami ve výdajích zaměřenými na materiálové imitace a náhražky při zachování určité úrovně architektonického ztvárnění, tak jak to odpovídalo tehdy běžným dobovým postupům při výzdobě fasád.

Opravy završí lokální hydrofobizace ohrožených míst, aplikace antigraffiti nátěrů ve spodních částech budovy a instalace ochranných prvků proti ptactvu, jež je zdrojem nežádoucího znečištění svými exkrementy.

Ústavem teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR byla provedena diagnostika statických poruch a statické posouzení. Závažné havarijní poruchy byly zjištěny na korunní římse tamburu, při ohledání tzv. Fantišova (jihovýchodního rohu). Vlivem netěsnosti zaatikového žlabu nad římsou, netěsnosti spár mezi kamennými
deskami římsy a pravděpodobně i následkem při minulé rekonstrukci nešťastně provedeného propojení konstrukce krovu střechy, římsy a konstrukce jeviště, docházelo k masivnímu promáčení římsy. Omezené možnosti dilatace konstrukce krovu vedly ke statickým poruchám. Koroze kotev římsy a promáčení kamenného materiálu římsy způsobily rozpínání korodujícího železa. Zmrazovací cykly v zimním období způsobily potrhání římsy a k uvolnění, či vypadnutí celých kamenných bloků v její podhledové části.

Po postavení lešení v druhé etapě stavby byl tento problém shledán na celé východní straně a části jižní strany této římsy. Rozsah i závažnost poruch římsy jsou předmětem podrobného diagnostického průzkumu, který v současné době probíhá. Až na základě jeho výsledků bude zpracována projektová dokumentace opravy římsy tamburu, která bude prováděna zvlášť, nezávisle na probíhající rekonstrukci fasád divadla. Je přáním všech zúčastněných, aby se vše stihlo včas a mohlo dojít k návaznosti na probíhající práce tak, aby rekonstrukce Národního divadla byla ukončena v jednom termínu jako celek. V současné době došlo pouze k opatřením zamezujícím dalšímu pronikání vody do zmiňované korunní římsy.

V rámci probíhající rekonstrukce fasád je třeba zmínit také přetěsnění spár kamenných bloků říms, kde v minulosti docházelo k zatékání. Ty jsou přetěsňovány za pomoci mirelonového provazce a elastické těsnící hmoty na hybridní bázi. Technologie utěsnění spočívá ve vyplnění hluboké spáry pomocí pružného mirelonového těsnícího provazce. Tím se zamezí vytvoření silné vrstvy těsnícího tmelu, který po přepenetrování vytváří pevným spojením s okolním kamenem vodotěsné uzavření spáry. Při silnější mocnosti těsnícího tmelu by hrozilo nebezpečí, že se vlivem dilatačních pohybů kamenných bloků odtrhne a přestane plnit funkci. Pomocí mirelonové vložky se však vytváří optimální tloušťka tmelu. Tento spoj je možné podle hloubky spáry aplikovat i v několika vrstvách nad sebou. Šedivý povrch tmelu je na závěr posypán křemičitým pískem a nenarušuje tak vzhled kamenné plochy.

Svrchní části bloků korunní římsy byly při předcházející rekonstrukci problematicky opraveny betonovými vysprávkami či konstrukčně chybným provedením kamenických filuňků, které neumožňovaly řízený dilatační pohyb bloků a odpovídající izolaci spár. Tyto nevhodné prvky byly odstraněny a nahrazeny kamenickými filuňky se spárováním trvale pružným tmelem. Částečnými či celkovými kopiemi z přírodního pískovce byly nahrazeny silně poškozené kuželky balustrád či větší zcela degradované části.

Na klenbě v lodžii severního rizalitu proběhlo pod vedením MgA. Jiřího Suchana restaurování figurálních lunet od Josefa Tulky a dekorativní malby kleneb. Z povrchu malby byly odstraněny prachové depozity. Po odstranění nečistot byly plochy dekorativní výmalby se spráškovatělou barvou zpevněny fixáží Hydro-Grund. Defekty v omítkové vrstvě byly zpevněny a vytmeleny vápenným štukem. Retuš malby byla provedena přírodními pigmenty. Dále byl restaurován kazetový malovaný strop hlavního vstupu. Strop byl očištěn, štukový materiál lokálně konsolidován, doplněn pomocí sádry a tmelu na bázi mouček, trhliny a praskliny byly injektovány. Barevná adjustace byla obnovena v celé ploše. Stávající zlacení bylo očištěno a lokálně retušováno.

Zajímavá a náročná restaurátorská práce probíhala též na kazetovém stropu arkádové chodby na východě nad Divadelní ulicí, kdy původní barevné pojednání stropu provedené v oleji, či mastné tempeře, bylo po protečení při poslední opravě v 80. letech přetřeno vápnem a fasádní barvou. Strop bylo nutno nejprve očistit, zbavit ho tohoto nátěru a v místech, kde zůstala zachována původní štuková vrstva, byly rozpoznány zbytky původní výmalby. Nebylo jich mnoho – náznaky hvězdy, část meandru, zbytky barvy a zlacení. Na základě těchto fragmentů, historických dokumentů a motivů v interiéru divadla (hlavní foyer) se podařilo původní výmalbu obnovit.

V rámci generální opravy fasády Národního divadla probíhá též restaurování a repase veškerých truhlářských prvků v obvodovém plášti budovy. Dveře, okna a prosklené neotvíravé stěny jsou demontovány podle stavu a míry opotřebení. Křídla, včetně rámů, kování a zámků jsou repasována.

Všechny truhlářské prvky, včetně černých dveří z exotických dřevin na lodžii, se po odstranění původních vrstev, nově opatřují finálními nátěry na bázi alkydových pryskyřic. Pouze u hlavních vstupních dveří do vestibulu divadla bylo rozhodnuto o nátěru Dánským olejem (což je směs přírodních olejů). Bylo tak rozhodnuto ne jenom pro jeho jedinečné fyzikální a estetické vlastnosti (zvýrazňuje přirozený vzhled dřeva), ale především pro jeho vlastnosti praktické – opravy drobných oděrek, které mohou vznikat na tak frekventovaném místě, nepředstavují příliš náročnou proceduru.

Generální oprava fasád Národního divadla zahrnuje i důležité rekonstrukce a opravy balkónů a teras. Tyto opravy v zásadě spočívají v provedení nové hydroizolace (zabezpečení nepropustnosti) a v provedení nové nášlapné vrstvy (dlažba keramická, kamenná, event. původní kamenná deska).

Jako hlavní hydroizolační vrstva byl použit izolační nátěr na bázi živičných emulzí modifikovaný plastem. Dále byla pod dlažbu, na spádový cementový potěr, použita elastická minerální izolační stěrka.

Po odstranění původních skladeb podlah, včetně betonů a izolací, byl vždy posouzen stav vodorovné nosné konstrukce. V některých případech, jako třeba na hlavní severní terase, byla zachována původní izolace z živičných hydroizolačních natavených pásů, neboť bylo shledáno vhodným ponechat jí jako pojistnou hydroizolaci. Vpusti byly vyměněny za nové, litinové, s dvojitým límcem pro napojení horní a spodní izolace.

Hlavní severní terasa mezi trigami byla nově vydlážděna maloformátovou žulovou dlažbou s drsným povrchem (nahradila tak žulové desky s nevhodným leštěným povrchem). Žulová dlažba s drsným povrchem byla též použita na vyšším balkónu nad Divadelní ulicí a na západní a východní lodžii spojovacího krčku mezi Zítkovou částí a Prozatímním divadlem, dále na přístupných západních a jižních balkónech.

Podlaha lodžie nad hlavním vstupem byla nově zadlážděna ručně zhotovenou kopií původní keramické dlažby – vzorovanou neglazovanou reliéfní dlažbou včetně bordury (podle historické fotodokumentace a podle stávající zachované dlažby v hlavním vestibulu divadla). Stejnou dlažbou bude, po provedení obnovy západní fasády, dlážděna terasa nad prezidentským portikem – kočárovým vjezdem.

Ve vykonzolované chodbě s arkádami nad Divadelní ulicí v podpřízemí zůstaly zachovány velkorozměrové žulové desky, tvořící přímo konstrukci podlahy chodby. Byly vyčištěny křemičitým pískem, vodotěsně přespárovány, vyspraveny a hydrofobizovány.

Také v hlavním vstupu pro diváky včetně přilehlých schodišť a v kočárovém vjezdu zůstala zachována žulová dlažba z doby rekonstrukce divadla dokončené v roce 1983 a původní žulové stupně, které byly lokálně vyspraveny, vyčištěny, přespárovány a hydrofobizovány.

Je nutno podotknout, že všechny hydroizolační práce na balkónech a terasách započaly minimálně s jednoročním předstihem před započetím oprav jejich podhledových
částí, omítek i maleb tak, aby tyto měly dostatek času vyschnout.

Veškerá novodobá svítidla na jižní a západní fasádě budou nahrazena replikami původních, dle historické fotodokumentace. Na terase u trig byla stávající novodobá svítidla vyměněna za nová atypická v kombinaci mosaz, sklo. Veškerá historická svítidla v portiku, kočárovém vjezdu, arkádové chodbě i lodžii jsou zrevidována, případně opravena po elektrické stránce, vyčištěna, restaurována, případně repasována. Také venkovní historická stožárová svítidla se restaurují, stejně jako kovaná původní branka při vstupu do arkádové chodby na východní straně divadla.

Z bronzu byly odlity nové květinové truhlíky na balustrády lodžie, terasy i na balkóny. Rekonstrukce fasády však zahrnuje také výměnu novodobých vitrín ve vstupním portiku a na jižní fasádě za nové, jejichž tvar a dílenské zpracování je provedeno podle historických. Původní vitríny na divadelní programy byly pasířsky repasovány a vyčištěny. Obnova se týká též vnějších čistících zón pro obuv.

General Repair of the National Theatre in 2012 – 2015
A project of general repairs of national theatre facades was elaborated as early as 2004. The project was updated with information concerning already finished works, such as repair of the upper part of the trig plinth and atticked gutter of Zítka’s section in 2008. It also discussed increasing degradation of visible problematic parts and included modification of stages of the repair and specification for evaluation of measurements summary in a tender for a works constructor. The staging divided the project into four parts in line with the cardinal points.

Autoři

• Snížek Petr
• Jerie Pavel