ČK LOP – Zákon o hospodaření s energií, vetovaný prezidentem, je zákonem budoucnosti

• Foto

Proto nelze než souhlasit se smyslem směrnice EU nebo spíš s její základní myšlenkou. Zavádění energeticky úsporných opatření je projevem určité vyspělosti státu. Pravidla, která stát v rámci těchto úprav sám stanovuje, jsou vizitkou vztahu k jeho obyvatelům. Každý členský stát EU si sám sepisuje příslušný energetický zákon s podmínkou dodržení základních principů této evropské energetické směrnice. Nutno dodat, že nedodržení základních principů této směrnice ve vlastním zákoně členské země je potom ze strany EU penalizováno.

Česká cesta tohoto zákona je lemována dvěma základními názory, které se zásadně liší jak v síle prosazování energeticky úsporných kroků, tak i v hloubce naplňování těchto energetických požadavků. Proto zamítnutí zákona nevnímáme jako trvalý odpor proti principu snižování energetické náročnosti provozu budov, ale jako nesouhlas s formou, v jaké je zákon prezentován.

Vzhledem k určité formě demokracie, ve které žijeme, považuje ČKLOP za chybu silové prosazování těchto energetických parametrů. Energetická náročnost budov nepatří do kategorie, která by neumožnila poskytnout občanovi této republiky prostor k vlastnímu rozhodnutí. Stát má sloužit občanům a ne občané státu. Stát má nabízet správná a efektivní řešení, která vytvořili jeho odborníci. I přes to, že stát je přesvědčen o správnosti určitých opatření, je jedinou správnou cestou k jejich prosazení informovat své obyvatele. Stát, který nemá dostatek argumentů, používá sílu. V tom případě se ale dá s úspěchem pochybovat o objektivní správnosti navrhovaných opatření. Svou sílu musí stát věnovat propagaci, informacím a školením o podstatě energeticky úsporných technických řešení a důkazům o jejich správnosti. Přijatelným kompromisem je ponechat povinnost energetických opatření na státním majetku, soukromému sektoru ovšem tato opatření je možné pouze nabídnout. Stát tak půjde příkladem v řešení jednotlivých energetických opatření.

Princip norem, tedy doporučené, nikoliv povinné řešení, je návodem s garantovanými výsledky pro ty, kteří chtějí něco opravit, postavit. Nemají čas věci sami počítat anebo to většinou ani neumí. Navíc nelze opomenout nesmírnou složitost a komplikovanost celé problematiky, kterou jsou schopni vyřešit pouze ti největší odborníci v daném oboru. Těmto lidem jsou normová – doporučovaná řešení určena. V uvedené podobě se musí nacházet i doporučení státu při výstavbě nových budov a při rekonstrukcích starých budov. Míra snižování energetické náročnosti budov je vždy vyvažována vyššími investicemi. A v těchto obtížně stanovitelných hranicích má stát pomoci rozhodnout prostřednictvím norem nebo jiných technických sdělení. Vlastník nemovitosti je při dostupných a kvalitních informacích nejlepším hospodářem svého majetku. Stát tuto roli soukromého vlastníka nemůže nahradit zákonem nebo vyhláškou, která by byla ve prospěch těchto majitelů nemovitostí.

Občané v dnešní době zákonný diktát vnitřně nepřijmou a svou energii budou věnovat hledání způsobů jak zákon obcházet, porušovat a samotnou obsahovou podstatu zákona budou opomíjet nebo ignorovat. Při dodržení principu „Nákladového optima“ není ani možné předpokládat neekonomické chování jedince, který by dům stavěl nebo rekonstruoval s parametry horšími, než by mu ukázal výpočet. Dále je zde otázka dostupnosti rekonstrukce z pohledu finančních nákladů, odpovědnost majitele nemovitosti a jeho skutečných finančních možností.

Zaváděná povinnost energetického štítku z něj snímá marketingovou výhodu pro ty majitele nemovitostí, kteří by jej takto používali a po letech by jistě dali jeho autorům za pravdu. Energetický štítek jako pomocník pro kupujícího se pak stává nutným zlem, jehož význam a kvalitu budou prodávající snižovat. 

Při dobrovolném nakládání s energetickými štítky by jej nakonec každý používal dobrovolně jako standardní dokument k nemovitosti. Otázkou ale zůstává, která cesta bude rychlejší a kvalitnější. ČKLOP se přiklání k cestě, která poskytuje určitou svobodnou vůli v rozhodování občanů, vlastníků nemovitostí i přes to, že energetický štítek budovy je správnou a rozumnou věcí.

V dobrovolné verzi energetického štítku vidíme příležitost pro prodávajícího ukázat kvalitu své nemovitosti a tím podtrhnout parametry, které prodej urychlí. Odmítání energetického štítku může budit podezření ze skrytých nedostatků, které prodávající nechce sdělit. Pak zůstává vše na dohodě obou obchodních stran.

Přitom kupujícímu zůstává možnost energetický štítek požadovat a v případě odmítnutí od celého obchodu ustoupit. K tomuto kroku však není nezbytné zákonné nařízení.

Výsledkem každé myšlenky přetavené do zákona, je pouze to, co s tím nakonec udělají lidé, tedy poslanci a odborníci jedné skupiny a odborníci druhé skupiny. Je proto logická obava, že přílišná snaha prosadit dobrou myšlenku cestou síly povede k její likvidaci.

Zde vidíme hlavní podstatu celé problematiky. Jsou v takovém zákoně ještě stále hájeny zájmy všech občanů? Nebo se jedná o souboj jedné odborné skupiny s druhou? Potlačování principu vlastní občanské odpovědnosti vede ke stádovosti, což může být cílem politických uskupení, nikoliv ale cílem odborníků na danou problematiku. Není tedy rozhodující konkrétní parametr normy, výše povolené energie, ale princip, jakým se energetická opatření budou zavádět do praxe.

Skupina odborníků, která bude z tohoto zákona profitovat, je co do počtu lidí zcela zanedbatelná, ale svou práci bude odvádět. Zatímco zcela rozhodující je skupina všech obyvatel země, kterých se zákon bude týkat. Bude-li národ jejich služeb dobrovolně využívat, mají tito odborníci rozhodně právo na svou odměnu. Zavedení povinnosti opětovně nabourá přirozenou rovnováhu, kterou trh bez regulace má.

Energetický štítek, jako jeden z viditelných produktů tohoto zákona, je jen okrajovou maličkostí, kterou zákon zavádí a tím pádem je i předmětem řady diskusí. Ale zákon o hospodaření energií je daleko rozsáhlejší a zaměřovat se pouze na tuto maličkost je odvádění pozornosti od dalších zásadnějších dopadů a vlivů energetického zákona na stavebnictví.

„Trend stavět energeticky úsporně je logickou reakcí na neustále rostoucí ceny energie,“ řekl koordinátor iniciativy Petr Holub. ČKLOP k tomu dodává – proč direktivně nařizovat, když v logice věci je zajištěno, že zákon odsouhlasí každý dobrý hospodář? Ti, kterým uvedený princip nevyhovuje, se mohou svobodně rozhodovat, ale s odpovídající odpovědností za náklady na provoz a obtíže při pozdějším prodeji svých nemovitosti.

Energy Management Act, Vetoed by the President, is the Act of Future
The impulse for the creation of such an act was given by the European Union and its Directive. Its purpose can be described as an effort to protect the environment and an effort to stop the devastation of the environment as a legacy for our children. Another very important issue is improving the stability of energy supply to the whole European Union by lowering the energy consumption. As a result, the source backup and creation of reserves is far easier. The common effort to lower this dependence is very effective and right step and no objections can be raised here.

Autor

• Ing. Bedřich Jan