ČK LOP – Drobné postřehy o stavebnictví očima ČKLOP

Opakovaně ČKLOP poukazuje na rostoucí množství norem a předpisů, které jsou dobré pro vymezení nějakých pravidel ve stavebnictví, ale za určitou hranicí se stávají brzdou technického rozvoje a nového kreativního myšlení (některé z nich jsou určitě zdrojem pokroku). Pod poklicí takových předpisů není pak pro inovativní přístup a nové řešení prostor.

Jedna strana včetně ČKLOP vidí účel v zaváděných normách základní, standardní řešení, které tvoří záchytnou bariéru. Jako jednoduché, dostupné řešení, které je zdrojem jistoty a dostupnosti. Druhá strana vidí v normách příležitost nastavit neznalým spotřebitelům takové parametry a normy, že jim nedovolí dosáhnout pouhé průměrnosti, ale požadují dosažení vysoké kvality. Nejjednodušší obhajobou tohoto názoru je sdělení, že je to dobré a správné (o tom není pochyb), a proto vám to nařídíme zákonem (to už ale správné není).

Zde se dostáváme k hlubšímu jádru problému. Kde je hranice mezi samostatně uvažujícím člověkem, který si je vědom své odpovědnosti za svá rozhodnutí, ale současně i za svobodu ve svých rozhodnutích a člověkem, který nemá na věc žádný názor a s radostí a důvěrou přijímá státem navržená pravidla? Tento člověk se tím pádem nemusí trápit rozhodováním, protože se stát rozhodl za něj. Pak je ale tento princip zanedbáván například v potravinářském světě, protože nikdo o Coca-Cole nemůže říci, že je zdraví prospěšná, přesto si nikdo nedovolí uzákonit zákaz prodeje tohoto nápoje s odůvodněním, že není pro naše zdraví prospěšný.

Takže řečnická otázka zní, kde je ta správná hranice mezi svobodou rozhodování jedince a okovy předpisů a norem?
Na proběhnuvší konferenci CZGBC v hotelu Clarion hovořil Luděk Niedermayer, hlavní ekonom a ředitel Consultingu Deloitte, bývalý viceguvernér ČNB o svých názorech na připravovaný program Nová zelená úsporám. Řekl, že podpora stavebnictví je správná, stavebnictví přináší vysoký stupeň zhodnocení vložených peněz. Ale program bude přínosný za určitých podmínek. Finanční podpora by měla být pouze tak nízká, aby program běžel (určitě ne víc než 30 % – vyšší částky jsou dárkem a ne podporou, stimulem). Pak má program naději, že poběží i dlouho – celé roky. To je požadavek na kontinuálnost programu. Příliš vysoká podpora vede k pozastavení trhu v očekávání vyhlášení programu podpory. Tím vznikají nežádoucí výkyvy ve stavebnictví. Propad v tržbách je pak téměř nemožné dohnat a to i přes otevření programu s obrovskou finanční podporou. Chování státu by mělo být pro jeho obyvatele předvídatelné. Finanční zdroje musí být jasné, stabilní a nezpochybnitelné.

A jaká je skutečnost? Plánovaná výše podpory dle programu Nová zelená úsporám bude u některých technologií až 75%. Finanční zdroje budou získávány z prodeje emisních povolenek, jejichž cena se ale bude odvíjet od reálné ceny emisních povolenek na burze. Ve vztahu k odhadované ceně povolenek při plánování programu může snadno vzniknout výrazný propad v celkové sumě určené do programu. Výsledkem je skutečnost, že neobvyklý zásah státu do stavebnictví v této podobě může přinést i opačný výsledek. Nestabilita peněz a výše možné podpory povede k vysokému počtu žádostí o zařazení do programu. To se bude dít i z obavy, že peníze na podporu brzy dojdou. Zahlcený Státní fond ŽP nebude zvládat prověřit vysoké množství žádostí, a proto se budou realizovat i projekty, které nebudou mít potřebnou kvalitu řešení. Ani Státní energetická inspekce nepomůže, protože podle sdělení odborníků, má mít SEI redukovaný rozpočet nebo dokonce má být zrušena úplně.

Takže další řečnická otázka zní, zda je správné nechávat stát přerozdělovat peníze daňových poplatníků bez široké dohody a v takové míře?
Vytvářené směrnice, normy a zákony směřující k úsporám peněz a energií jsou postaveny na ekonomickém principu. Ale zezávaznění těchto pravidel již ekonomické není a vede ke zhoršené konkurenceschopnosti firem. Na stavebním veletrhu v Brně byla prezentace polské vlády na podporu exportu jejich firem do zahraničí, tedy i do České republiky. Zde byl výrazně vidět zásadní rozdíl v podmínkách možného dosažení úspěchu jednotlivých komerčních subjektů. České subjekty překonávají státem stanovená nařízení – překážky, o polské subjekty se dokonce stará přímo jejich vláda a výrazným způsobem jim pomáhá. Druhou závažnou oblastí je druhotná platební neschopnost firem a celkové množství nedobytných peněz. Na Konferenci o opožděných platbách byla sdělena neradostná fakta. V roce 2012 byla v ČR ztráta 3 % z celkového obchodního obratu ČR, délka platebních transakcí byla 46 dní mezi podniky a 42 dní mezi orgány státní správy a podniky. Celkové číslo výše nesplacených dluhů v EU je 23,6 mld EUR a ztráta 450 000 pracovních míst ročně. Každý si asi položí otázku, že když my, obyčejní podnikatelé se s tímto problémem potýkáme již mnoho let, proč ti, kteří to mají ve své odpovědnosti, vytváří dojem šokujícího odhalení a celý problém řeší tak pomalu? Jsou vůbec na naší straně?

Poslední řečnická otázka je, jestli s tím můžeme něco dělat. Odpověď zní jednoznačně ano. Ale… V každé správné české větě je ale. Musíme požádat ty, kteří věci rozumí, aby vystoupili ze svého stínu, aby měli možnost do věcí zasahovat, abychom my všichni začali poukazovat na chybná rozhodnutí a nesprávné zákony, Abychom se snažili budovat podnikatelské prostředí ve stavebnictví vyvážené na všechny strany a ne pouze ve prospěch úzké skupiny, která určitý čas výrazně profituje, ale nakonec si situace změny vyžádá sama. Nestabilita prostředí podkopává podnikání. Snažme se tedy hledat široký konsenzus napříč celým stavebnictvím. I když to půjde pomalu, bude to lepší než stávající situace. To je cíl ČKLOP.

Small Remarks on Civil Engineering by the ČKLOP
Every year the President of the United States of America delivers a speech with a title On the State of Union. If we try to imagine civil engineering in the Czech state under the term union then you know that evaluation will not be encouraging at all. We will attempt to focus on several moments participating on the present state of our field and look for the answer to the question: what can we do with it.

Autor

• Ing. Bedřich Jan