ČK LOP – Cesta zdravého rozumu

Technická opatření se tak musí zaměřit na celkovou kvalitu návrhu budovy, na kvalitu a účinnost topení, chlazení, přípravu TUV apod. Současně se budou upřednostňovat energetické zdroje s nízkým faktorem energetické přeměny (jedná se o přepočet energie vstupující do objektu na množství primární energie, kterou je nezbytné za tímto účelem uvolnit). Z pohledu LOP se jedná o zavádění takových parametrů technických řešení LOP, která budou naplňovat požadované charakteristiky LOP Referenční budovy dle ČSN 730540-2. Jedná se tedy o zkvalitňování tepelných parametrů LOP, tzn. především snižování součinitele prostupu tepla U_w všech prvků LOP.

Pro dosažení cíle snížit energetickou náročnost budov byly vydány Zákon 318/2012Sb. o hospodaření energií a vyhláška 148/2012 o energetické náročnosti budov. Dalším výchozím dokumentem je ČSN 730540-2.

Základem každého řešení, které musí být v souladu s tímto zákonem a vyhláškou, je Nákladové optimum. Tím je zaručeno, že náklady na tepelná opatření snižující energetickou náročnost by neměly být v rámci provozu vyšší, než bude finančně vyčíslitelná takto vzniklá úspora energií.

Pro stanovení ekonomických parametrů se vychází ze sjednoceného názoru na dobu hodnocení v délce 20 let a trend růstu cen elektrické energie 3 % ročně. Na uvedené parametry bude nutné provádět návrhy a výpočty technických opatření.

Tímto se otevírá prostor pro nová technická řešení, která budou splňovat uvedené parametry Referenční budovy. Vzniká tlak na technické inovace, lepší tepelné parametry, kvalitnější a účinnější technologie. Současně se objevují i odborníci oprávnění hodnotit dané parametry výrobků používaných ve stavbách a podrobovat je hodnocení, zda splňují či nesplňují požadované parametry. A samozřejmě je to tak správné. To ale pořád není smysl a účel všech těchto vyhlášek a zákonů.

NEJSNAŽŠÍ CESTA KE KVALITĚ VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ
ČKLOP navrhuje zdůrazňovat podstatu a cíl těchto zákonů a vyhlášek. Tedy zaměřit se na to, čeho se má především dosáhnout a co je cílem každého předpisu a v konečném důsledku i odborných názorů specialistů na problematiku otvorových výplní a lehkých obvodových plášťů.

Veškerá tato opatření mají společného jmenovatele, a tím je rostoucí kvalita vnitřního prostředí, ve kterém žijí lidé při současném snižování nákladů na samotnou stavbu, ale i následný provoz budovy („budovy s téměř nulovou spotřebou energie“) včetně její likvidace. A vydávaná nařízení by měla ukazovat nejsnazší cestu k dosažení těchto parametrů.

Snahou tohoto názoru není ubírat na významu zmiňovaných zákonů a vyhlášek, ale vyjádřit obavu, abychom se nakonec v tom množství nařízení neztráceli a uchovali si zdravý rozum, který reprezentuje kvalitní prostředí dané vysoce kvalitním projektem. Tedy projektem, který řeší komplexně veškeré faktory ovlivňující výslednou kvalitu prostředí a současně snižuje ekonomiku projektu na jeho minimum. Upřednostňujeme tedy chytrá integrovaná řešení před parametrizací jednotlivých komponent.

Neúměrný tlak na jeden parametr nebo zanedbání jiného faktoru může vést ke zhoršení výsledného vnitřního prostředí i přes maximální péči při výběru jednotlivých výrobků použitých na stavbě.

Příkladem je otázka použití dvojskla nebo trojskla. Zhoršování součinitele prostupu slunečního záření g při snaze o dosažení co nejlepších hodnot součinitele prostupu tepla U_w je provázeno tím, že oknem poté následně „projde“ méně slunečního tepelného záření do budovy v topné sezóně, což zhorší výslednou energetickou bilanci oken. Praxe se začíná přiklánět k preferenci g – součinitele prostupu slunečního záření před U_w – součinitelem prostupu tepla. Což je ale v rozporu s vyhláškou, protože ta řeší pouze součinitel U_w, ale ne již součinitel prostupu slunečního záření g.

Obdobná situace je spojována s U_w a množstvím světla, které takové okno bude propouštět. Nízké U_w je spojováno se širokými rámy oken, případně hlubokým ostěním způsobeným zateplením budovy. Tím se zhoršuje parametr osvětlení uvnitř místnosti, což vede k porušení jiných hygienických předpisů.

Zcela obdobná je situace s U_w a větráním v místnosti. Snaha o dosažení co nejnižší hodnoty U_w vede k minimální výměně vzduchu infiltrací a tím k nárůstu hladiny CO₂ a následně i k růstu relativní vlhkosti vzduchu. To má za následek vznik plísní, které jsou ale vždy spojovány pouze s „nekvalitními výrobky“ v otvorových výplních a přitom se jedná o hrubé porušení norem definující požadavky na výměny vzduchu. Zkušenosti z posledních let ale ukazují na komplikovanost celé problematiky, která bez komplexního řešení nemá východisko. Nezbytné je tedy dodržovat alespoň povinné minimální poučení uživatelů o nezbytnosti správného a pravidelného větrání.

Popsané nedostatky nemají za cíl napadat autory vydaných zákonů a vyhlášek, ale ukazují na komplikovanost celé problematiky. Řešením by měl být požadavek a povinnost splnění výsledné kvality vnitřního prostředí, ale dosažitelné svobodnou cestou dle návrhu projektanta, tedy bez povinnosti splnit jednotlivé parametry stavebních konstrukcí a otvorových výplní. A to proto, že s pokrokem budou přicházet další novinky a technologie, pro které se takové předpisy stanou brzdou. Přitom cíl kvalitního vnitřního prostředí by měl být společný pro všechny účastníky stavebního procesu, tedy od projektanta až po budoucího uživatele.

Zdravý rozum je cesta, která řeší budovu jako celek a není zaměřená na jednotlivé parametry, které lze změřit a spočítat a pak i případně penalizovat i přes to, že požadované kvality vnitřního prostředí bylo dosaženo jinou, dosud nepopsanou cestou.

Common Sense Approach
2013 will be a year of gradual implementation of laws and regulations attempting to decrease energy intensity of flats, family houses and buildings. The objective is to achieve “almost zero consumption of energy” in these buildings already since 2020. Gradual launching of these requirements in state administration constructions with area over 1,500 m should start already since January 2016 (for more see the Act No. 318/2012 Coll, Section 7).

Autor

• Ing. Bedřich Jan