Chcete jen stavět nebo i úspěšně zkolaudovat?

• Foto

Běžně používaným a v poslední době velmi často diskutovaným konstrukčním detailem je místo připojení balkónu k objektu (viz obrázek schématu), příp. připojení obvodové římsy k objektu. Železobetonová balkonová deska je s objektem propojena nosným tepelně-izolačním prvkem (izonosníkem). Kromě požadavků na únosnost (přenos statického zatížení z balkónové desky do objektu) a tepelně-technických výpočtů (posouzení tepelných ztrát budovy, přerušení tepelných mostů) je důležité vyřešit také požární odolnost. Velmi přísné požadavky jsou na tuto konstrukci kladeny v případě, že se jedná o oblast požárního pásu. Např. v případě francouzských oken a balkonových dveří často nebývá požadavek normy ČSN 73 0802 na minimální šířku požárního pásu splněn a musí se detail vyřešit např. s pomocí protipožární římsy. Požární odolnost tohoto detailu připojení bývá většinou klasifikována jednotlivými mezními stavy konstrukce (R – nosnost, E – celistvost, I – izolace). V České republice je pak zápis požární odolnosti (tedy mezní stav + požadovaná doba) ještě doplněn požadovaným druhem konstrukční části, tedy jestli má jít o konstrukci druhu DP1, DP2, nebo DP3. Výsledný požadavek autora požárně-bezpečnostního řešení stavby může vypadat tedy následovně: REI 60 DP1. Při použití izonosníků ISOPRO nebo ISOMAXX bude tato konstrukce splňovat požární odolnost REI 180 DP1.

Speciálně pro tyto případy použití bylo vypracováno certifikačním orgánem PAVUS, a. s. požárně-klasifikační osvědčení požární odolnosti č. PKO-18-021. Základem pro jeho vypracování byla série zkoušek požární odolnosti vyrobených vzorků s vloženými izonosníky ISOPRO a ISOMAXX, které provedla požární zkušebna PAVUS ve Veselí
nad Lužnicí. Normativními podklady, na základě kterých byly vydány protokoly o klasifikaci, jsou ČSN EN 1365-2, ČSN EN 1366-4+A1, ČSN 73 0810 a ČSN EN 13501-2.

Izonosníky ISOPRO a ISOMAXX jsou tvořeny tepelnou izolací Neopor 031, ve které jsou osazeny a upevněny tahové a smykové výztužné pruty z nerezové betonářské oceli, tlaková ložiska ze speciálního vysokopevnostního betonu nebo tlačená nerezová výztuž. Izonosník může obsahovat také protipožární destičky A1 a zpěňovací pásky. Toto řešení se volí dle konkrétního požadovaného technického řešení stavebního detailu. Přesto, že je tělo izonosníku tvořeno polystyrénem, je díky požární zkoušce doložena vhodnost izonosníku k jeho použití do konstrukcí DP1. Naopak tepelná izolace z pěnového polystyrénu má ve srovnání s minerální izolací výhodu v tom, že není nasákavá. Je proto vhodná do míst, kde by mohla být vystavena vlhkosti, což u těchto stavebních detailů určitě bude.

Se správným technickým návrhem izonosníků ISOPRO a ISOMAXX pro všechny typy konstrukčních detailů Vám pomůžou techničtí konzultanti společnosti JORDAHL & PFEIFER Stavební technika, s. r. o.

Pro úspěšnou kolaudaci objektu bude bezpečnostním technikem HZS požadována nejen klasifikace jednotlivých mezních stavů (např. REI 60), ale také konstrukční část druhu (DP1). Jelikož se jedná o požadavek české normy ČSN 73 0810, musí být DP1 doloženo (docertifikováno) také zahraničními výrobci izonosníků, kteří mají provedenu zkoušku požární odolnosti pouze na klasifikaci mezních stavů (REI 120). Ano, je to tak, v České republice jsou pro požární bezpečnost staveb přísnější požadavky, nežli v EU.

VÝHODY PŘI POUŽITÍ IZONOSNÍKŮ ISOPRO A ISOMAXX VE STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍCH

• klasifikace požární odolnosti REI 180 DP1
• požárně klasifikační osvědčení požární odolnosti č. PKO-18-021
• garance životnosti konstrukce díky kvalitním a nerezovým materiálům izonosníku
• všeobecné osvědčení stavebního dozoru č. Z-15.7-244 a č. Z-15.7-243 vydané DIBT
• úspěšná kolaudace stavebního objektu

Autor

• Ing. Novotný Martin