Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky – netradiční konstrukce s moderní fasádou pro ČVUT
Rubrika: Opláštění a fasády
Co mají společného Mnichov nebo Peking s Prahou? Všechna tři města se mohou pyšnit významnou stavbou, kterou zdobí tak trochu neobvyklá fasáda. Allianz aréna postavená při příležitosti Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006, jedno ze sportovišť Letních olympijských her v Pekingu Water Cube a nová budova Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky má společného jmenovatele – ETFE fasádu.
ETFE neboli ethylen-tetrafluorethylen není ve světě vědy a techniky úplnou novinkou. Sloučenina byla vyvinuta poprvé před více než čtyřiceti lety a sloužila jako interní povlakový materiál používaný v leteckém a kosmickém průmyslu. ETFE fólie se později začaly běžně používat v zemědělství jako primární materiál při stavbě skleníků nebo jako povrchový plášť solárních panelů. Ačkoli do architektury a stavebnictví tento neobvyklý materiál začal pronikat už v osmdesátých létech minulého století, širšího uplatnění se mu dostalo až od přelomu tisíciletí dál, zejména prostřednictvím již uvedených projektů v Německu a Číně, kterým předcházel pilotní projekt Eden v britském Cornwallu. V zahraničí už tedy rozsáhlejší zkušenosti s využitím ETFE fólií na fasádách velkých budov mají a i Česká republika už má svou vlastní budovu s dominantní ETFE fasádou. Na Vítězném náměstí v Dejvicích sdružení společností HOCHTIEF CZ a VCES právě dokončuje výstavbu nové budovy Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky pro ČVUT, která se pyšní právě touto moderní fasádou.
Futuristický vzhled, který fasáda propůjčuje svým objektům, zaručuje, že taková budova mezi veřejností vždy budí emoce. Faktem ale zůstává, že ETFE fasáda není jen vzhledově zajímavá, ale i funkční. Je charakteristická svou vysokou pevností a trvanlivostí materiálu při velkém teplotním zatížení. Oproti sklu je lehká a propouští více tepla. Její nízká hmotnost nevyžaduje mohutnou nosnou konstrukci. Má i tzv. samočisticí schopnost, kdy na smytí běžných nečistot postačí déšť.
Izolační membránová fólie ETFE, kotvená k samostatné ocelové konstrukci, je na budově A (novostavba) použita na 5. až 9. nadzemním podlaží. Obvodový plášť objektu A je v nižších patrech ze systémové sklo-hliníkové fasády, zasklené izolačním trojsklem. Od 5. NP je vnitřní plášť opět ze systémové sklo-hliníkové fasády, zasklené izolačním trojsklem, vnější plášť je zhotoven z ETFE dvouvrstvých polštářů bez potisku. Požadovaný součinitel prostupu tepla pro fasádu ETFE je U = 3 W/m2K, činitel prostupu světla 94 %. Tento vnější plášť je ukotven k nosné ocelové podkonstrukci složené ze šikmo-svislých sloupků a šikmo-vodorovných paždíků. Za ETFE folií kolem obvodu objektu probíhá revizní pororoštová lávka. Sloupky pláště jsou osazeny na stropní desku nad 4. NP a kotveny ke stropním nosníkům. Meziprostor zdvojené ETFE fasády slouží spolu s vnitřní skleněnou fasádou jako sluneční kolektor. Větrání tohoto prostoru je řízeno systémem měření a regulace, kdy je vzduch rekuperován a vzniká tak fasáda přinášející energetické úspory. Moderní technologie vytápění a chlazení prostřednictvím chladicích trámů v interiéru budovy a stínění žaluziemi v prostoru zdvojené fasády zabraňuje nadměrnému ohřívání vnitřních prostor v objektu A.
Stejný materiál, ale třívrstvý, je použitý i na střeše respiria budovy B, které je ve 4. NP zastřešeno pláštěm z třívrstvých polštářů ETFE s 50% potiskem. Tento vnější plášť je ukotven k nosné ocelové konstrukci střechy respiria. Požadovaný součinitel prostupu tepla je U = 2 W/m²K a činitel prostupu světla 50 %.
Ocelová konstrukce předsazené fasády je kotvena ke stávající budově v úrovni stropních konstrukcí. Z tohoto důvodu byly částečně demontovány stávající sloupko-příčkové fasády. V úrovni jednotlivých podlaží byla dále provedena úprava fasád tak, aby bylo možné v krajních dvou polích osadit namísto fixních a otevíratelných okenních výplní výplně dveřní.
ETFE fasáda na budově A má pohledovou plochu o velikosti přibližně 2 050 m2 a střecha z ETFE na budově B 410 m2, skutečná plocha „polštářů“ je samozřejmě větší. ETFE fasáda v takovémto měřítku ještě v České republice nebyla nikde realizována.
PARKOVACÍ ZAKLADAČ
Nová budova Českého institutu informatiky robotiky a kybernetiky se nepyšní jen unikátní fasádou, ale i tzv. automatickým parkovacím zakladačem. Tato technologie s kapacitou 188 vozidel je umístěna v 1. až 3. podzemním podlaží. V 1. podzemním podlaží jsou umístěny předávací boxy a v ostatních dvou jsou vlastní parkovací „stání“. Tato jsou rozdělena do dvou kategorií podle výšky vozidla – do 1 500 mm a do max. 1 900 mm. Celková hmotnost vozidla nesmí přesáhnout 2 500 kg. Výdejní časy zakladače by se měly pohybovat v rozmezí 90 – 190 sekund. Technologie zahrnuje 5 předávacích boxů, 3 transportní výtahy a 2 točny, které zajišťují, že automobil je vždy řidiči vrácen tak, že je otočen do směru jízdy, čímž odpadá složité manévrování při výjezdu. Rozmístění vozidel v zakladači je určeno průmyslovým počítačem, který vozidla ukládá tak, aby docházelo k minimalizaci pohybů a co nejkratší výdejní době.
Z podkladů HOCHTIEF CZ a. s.
Foto: Michal Horčan, Jiří Ryszavy
The Czech Institute of Informatics, Robotics and Cybernetics – an Untraditional Building with a Modern Facade for CTU
What do Munich or Beijing have in common with Prague? All the three cities may be proud of a significant construction having a bit uncommon facade. The Allianz Arena in Munich built on the occasion of 2006 FIFA World Cup, the Water Cube, one of the sports grounds of Summer Olympic Games in Beijing, and a new building of the Check Institute of Informatics, Robotics and Cybernetics have a common feature – an ETFE facade.