ČAOK – Problematika normalizačně žíhaného (označení +N) a termomechanicky válcovaného tyčového materiálu/nosníků (označení +M)

V České republice je momentálně velmi složité sehnat skladem normalizačně žíhaný tyčový hutní materiál (+N) a většinou je nahrazován termomechanicky válcovaným materiálem (+M). Schválení záměny projektantem či odborným dozorem investora nebývá obvykle problém (z hlediska norem pro navrhování jde o rovnocenné materiály), nicméně výrobci ocelových konstrukcí potvrzují, že proces schvalování záměny může vést ke zdržení v často velmi napjatých časových harmonogramech a v některých případech nebyla záměna finálně vůbec připuštěna. I pro samotné výrobce ale záměna představuje jistá rizika a komplikace. Termomechanické válcování probíhá za nižších teplot a struktura materiálu se proto mění už při nižších teplotách. Tento stav navíc nelze obnovit žíháním. Zpracování +M ocelí proto přináší potřebu specifického přístupu při svařování i při běžném rovnání za tepla, kdy maximální povolené teploty z hlediska struktury materiálu nejsou dostatečné pro tepelné rovnání. Trvá-li projektant na použití normalizačně žíhaného materiálu (+N), lze jej objednat pouze z výroby. Hutě tak tento materiál válcují pouze „na objednávku“ s dodacími lhůtami z výroby a je nutné objednat minimální válcovací množství, protože v malých objemech jej prostě odmítnou vyrábět.

Tuto problematiku blíže vysvětluje Ing. Ivan Šulc ze společnosti Salzgitter Mannesmann Stahlhandel: „Normalizačně žíhaný materiál (+N) jsme čtyři roky v 70% sortimentu skladovali v Lutíně, avšak ze strany hutí pak došlo k podstatnému navýšení příplatků za tento dodací stav, a to následovně – profily do velikosti 300 mm (HEA, HEB) s příplatkem cca 30 EUR/t k S355JR + M, profily nad 300 mm + IPE 600 s příplatkem 60 EUR/t k S355JR + M. To byl hlavní důvod, proč jsme dále tuto jakost již přestali naskladňovat, protože bychom se stali cenově nekonkurenceschopní. Naše huť Peiner Träger nám tak standardně dodává materiál v jakosti S355J2+M, které v cca 80 % případů postačují. Pokud by však poptávka po normalizačně žíhaném materiálu (+N) opět vzrostla a výrobci ocelových konstrukcí jej přestali nahrazovat materiálem termomechanicky válcovaným (+M), nebude problém tento sortiment opět naskladnit.“ Závěrem lze konstatovat, že většina firem z oblasti výroby ocelových konstrukcí by uvítala materiál normalizačně žíhaný (+N), ale nemohou, či nechtějí akceptovat cenový rozdíl, přestože vlastnosti materiálů v této jakosti jsou podstatně příhodnější pro další zpracování.

Autor

• Ing. Janda Marek