„Bez záchrany velkých budov obrovského areálu pivovaru by v samém středu Opavy vznikla jizva,“

• Foto

V čem byl pro Vás projekt BW Opava specifický?
JŠ: Projekt byl specifický již svým rozsahem, svou blízkostí k centru Opavy, ideou záchrany velkých budov původního pivovaru a celkově svým vlivem na texturu a život města. V neposlední řadě svým potenciálním propojením s kulturní památkou obchodního domu Breda z třicátých let minulého století. Ocenili jsme moudrost našich předků stavitelů, kteří přesně pochopili, jaký vztah mají mít budovy pivovaru k původním hradbám města Opavy: hlavní budovy pivovaru byly postaveny buď kolmo či jako tečny na křivku hradeb. Tyto vztahy přímo definovaly pozice dvou hlavních zasklených pasáží – ulic včetně hlavních vchodů a tedy i hlavních proudů návštěvníků. Bez záchrany velkých budov obrovského areálu pivovaru by prakticky v samém středu Opavy vznikla jizva nebo jinak řečeno fatální poškození textury stávajícího centra Opavy. V tomto smyslu byla klíčová prvotní vize našeho klienta – společnosti Mint a. s., která ve svém zadání uviděla šanci na záchranu komplexu pivovaru jako první.

Jak náročné jsou pro architekty rekonverze starých brownfieldů?
OH: Zatímco výše zmíněné gesto záchrany a využití budov původního pivovaru vzniklo přirozeně a „lehce“, vlastní zapojení budov „brownfieldu“ do reálné funkce společenského a komerčního centra Breda a Weinstein bylo podstatně složitější. Hlavním problémem byla koordinace nových a starých budov, pokud jde o úrovně jednotlivých podlaží. Součástí řešení byla velmi vážná rozhodnutí o odstranění některých podlah a stropních konstrukcí stávajících budov a zhotovení nových betonových stropních konstrukcí. Konstrukce původních budov navržená pro vysoká zatížení budov původního pivovaru – například původních sladoven – umožnila využití některých stropních konstrukcí pro nový účel. O to složitější pak bylo odstranění původních vysoce únosných konstrukcí tam, kde nebylo zbytí. V některých starších budovách pivovaru – například v budově spilky – jsme měli jednoduše trochu štěstí. Mluvím například o litinových sloupech nesoucích klenby stropních konstrukcí spilky. Přesto, že litinové sloupy byly více než století pohřbeny ve stěnách obrovských betonových van, po opatrném odstranění betonu se objevily v nepoškozené podobě a mohly tak být ponechány jako součást původní konstrukce. Obecně vzato rekonverze starých brownfieldů je velmi náročná – pro architekty, inženýry, ale i pro dodavatele stavebních prací. Odměnou je nicméně krásné dobrodružství záchrany původních objektů a vznik komplexů, kde se přirozeným, rostlým způsobem prolínají století.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav