AČSZ – „Studené zinkování“ vs. žárové zinkování
Rubrika: Povrchová ochrana
Kdo se pohybuje v oboru protikorozní ochrany ocelových konstrukcí nebo protikorozní ochrany obecně, určitě se již setkal s termínem „studené zinkování“ nebo také „galvanizace zinkem za studena“. Kdo se s tímto termínem setká poprvé, zjistí, že „studené zinkování“ je marketingový termín a ne reálný technologický proces a používá se pro nátěrové hmoty s vysokým obsahem zinku. Jak ale naložit s informací „galvanizace zinkem za studena = náhrada žárového zinkování“ nebo „galvanizace zinkem za studena – nahradí žárové zinkování, ušetříte tisíce korun“? Jak? Kdy? V čem? Za jakých podmínek? Za jaké období? Dají se vůbec dva různé způsoby protikorozní ochrany porovnávat, aniž bychom uvedli podmínky a parametry? Může marketingový termín nahradit reálný technologický proces?
V posledních několika měsících se na Slovenku a v České republice setkáváme z výše uvedenými reklamními slogany, které mohou neznalého zákazníka ovlivnit, zmást a přivést k omylu. Z pohledu zákazníka je dost nebezpečné tvrdit, že povlak organické pryskyřice obsahující zinkové částice má stejné mechanické vlastnosti, požární odolnost nebo životnost při stejné tloušťce povlaku, jako kovový povlak zinku. Samozřejmě je spousta vlastností, které mají oba povlaky srovnatelné, ale bez podrobnějšího seznámení se s vlastnostmi obou povlaků, nemůže zákazník zjistit které.
Snahou odborníků pohybujících se v oboru protikorozní ochrany, je stanovit a používat terminologii, která je jednoznačná a nezaměnitelná a vždy bylo zřetelné, o které technologii se právě hovoří. Toto potvrzuje norma ČSN EN ISO 12944-1 Nátěrové hmoty – Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí ochrannými nátěrovými systémy – Část 1: Obecné zásady, kde v Úvodu je uvedeno: „Pro zajištění účinné ochrany ocelových konstrukcí je nutné, aby investoři, projektanti, konzultanti, firmy provádějící práce povrchových úprav, inspektoři povrchových úprav a výrobci nátěrových hmot dosáhli určité odpovídající úrovně informací o protikorozní ochraně povlakových systémů. Tyto informace by měly být pokud možno co nejkomplexnější, avšak jednoznačné a snadno srozumitelné, aby byla vyloučena nedorozumění a obtíže mezi zúčastněnými partnery při praktické realizaci prací povrchových úprav.“ Také například norma ČSN EN ISO 2080 Kovové a jiné anorganické povlaky – Povrchové úpravy, kovové a jiné anorganické povlaky – Slovník, v bodě 2.9 metalizace uvádí poznámku „Nedoporučuje se používat tento termín jako synonymum pro žárové stříkaní kovu (2.10) nebo ve smyslu vylučování kovové vrstvy na kovovém podkladu (3.185).“
Výsledkem zinkování musí logicky vzniknout „zinkový povlak“. Norma ČSN EN ISO 14713-1 Zinkové povlaky – Směrnice a doporučení pro ochranu ocelových a litinových konstrukcí proti korozi – Část 1: Všeobecné zásady pro navrhování a odolnost proti korozi, uvádí v bodě 1 Předmět normy: „Tato část ISO 14713 uvádí směrnice a doporučení týkající se všeobecných zásad navrhování výrobků, které mají být zinkovány za účelem ochrany proti korozi, a úrovně korozní odolnosti, kterou poskytují zinkové povlaky nanesené na ocelové nebo litinové výrobky vystavené různým prostředím.“ Ve stejném bodě jsou vyjmenované zinkové povlaky, které jsou nanášené následujícími postupy:
a) žárovým zinkováním ponorem (na konečný výrobek);
b) žárovým zinkováním ponorem (kontinuálně na plech);
c) sherardováním;
d) žárovým stříkáním;
e) mechanicky;
f) elektrolyticky
Žádný další způsob „nátěrem“ – štětcem, válečkem… „studeným zinkováním“ zde není.
Snad jen výrobce, obchodní zástupci a prodejci ví, proč svou reklamní kampaň a oslovování zákazníků postavili na sloganech „Studené zinkování“, „Galvanizace zinkem za studena“ apod.? Stydí se snad za to, že jejich výrobek je „pouze“ organický nátěrový systém s vysokým obsahem zinkového prachu v sušině a přejí si, aby byl něčím jiným?
Při důkladné prohlídce norem ČSN EN ISO 12944-1 až ČSN EN ISO 12944-8 nebo ČSN EN ISO 14713-1 nebo jiných zjistíte, že v žádné normě se nevyskytuje povlak získaný „zinkováním za studena“ nebo „galvanizaci zinkem za studena“ (viz obr. 1 a 2). Proč tedy výrobce, obchodní zástupci a distributoři vymýšlejí normativně neexistující terminologii a používají matoucí části názvů jiných technologií protikorozní ochrany kovů?
Podobný barevný odstín dvou rozdílných povlaků ještě neznamená, že se jedná o dva povlaky o stejných vlastnostech. Skutečnost, že ZINGA svým vysokým obsahem zinkového prachu v sušině umožňuje použití, jako opravný nátěr na nepokovenou plochu u žárově zinkovaného výrobku ještě neznamená, že je ZINGA rovnocenná s povlakem žárového zinku a může jej nahradit! ZINGA je a vždy bude organickou nátěrovou hmotou, kterou lze objektivně porovnávat jen s jinou nátěrovou hmotou.
Informace, že zakoupením 0,25 kg plechovky ZINGY, která slouží k aplikaci na 1 m2 plochy výrobku, ušetříte „tisíce korun“ v porovnání s povlakem žárového zinku, je opět zavádějící a pokud prodejce splní to, co slibuje, tak zákazník k výše uvedené plechovce obdrží ještě finanční hotovost (viz obr. 3). Při porovnávání úplných nákladů na zhotovení 1 m2 plochy obou protikorozních systémů zjistíte, že náklady jsou v průměru srovnatelné a v obou případech se pohybují v řádech stokorun a ne tisíců.
Asociace českých a slovenských zinkoven (AČSZ) zadala v roce 2004 společnosti SVÚOM s. r. o. Praha zpracování technické dokumentace pro provádění opravných nátěrů na žárově zinkovaných ocelových konstrukcích. Pro experimentální práce byly použity vzorky – úhelníky 150 × 40 mm tloušťky 6 mm, které byly žárově pozinkovány (na části vzorku byla připravena plocha bez zinkového povlaku) a na které bylo naneseno osm různých nátěrových systémů (NS). Jedním z nich byla také ZINGA. Ve všech případech byly NS nanášeny dle pokynů a podmínek nanášení nátěrových hmot dané technickými listy jednotlivých výrobců. Následně se hodnotily:
- fyzikálně-mechanické vlastnosti (ČSN EN ISO 2808: Nátěrové hmoty. Stanovení tloušťky nátěru; ČSN ISO 2409: Stanovení přilnavosti nátěrů. Mřížková zkouška; ČSN EN ISO 4624: Odtrhová zkouška přilnavosti; ČSN EN ISO 8503-4: Příprava ocelových podkladů před nanesením nátěrových hmot a obdobných výrobků – Charakteristiky drsnosti povrchu otryskaných ocelových podkladů – Část 4: Postup kalibrace ISO komparátorů profilu povrchu a stanovení drsnosti profilu povrchu profilometrem);
- ochranné vlastnosti (ČSN ISO 9227: Korozní zkoušky v umělých atmosférách. Zkoušky solnou mlhou; ČSN 67 3090 Stanovení odolnosti nátěrů na kovovém povrchu v atmosférických podmínkách);
- změny sledovaných vlastností nátěrů (ČSN EN ISO 4628-2: Nátěrové hmoty – Hodnocení degradace nátěrů – Klasifikace množství a velikosti defektů a intenzity jednotlivých změn vzhledu – Část 2: Hodnocení stupně puchýřování; ASTM D 610: Normalizované metody hodnocení stupně rezivění natřených ocelových povrchů; ASTM D 1654: Hodnocení vzorků s organickými povlaky po vystavení koroznímu prostředí);
Závěry práce nebyly pro NS ZINGA nijak příznivé. V některých kritériích nevyhověla pouze ona, v některých nevyhověla společně s dalšími NS atd., ale smyslem není poukazovat na nedokonalosti tohoto NS a ani jej porovnávat s ostatními NS.
Smyslem článku je upozornit na úmyslné matení a přivádění k omylu osoby, které řeší protikorozní ochranu (PKO) kovových součástí. Upozornit na nebezpečí špatné volby PKO na základě používaní zavádějící terminologie. Každý systém PKO má své specifické vlastnosti a určitou vhodnost použití. Zákazník by měl být jednoznačně, pravdivě a objektivně informován o jaký typ PKO se jedná, měl by jasně vědět, že výše uvedený povlak „studeného zinku“ je nátěrový systém s vysokým obsahem zinku, který má naprosto jiné vlastnosti než kovový povlak žárového zinku.
Zdrojem obrázků je leták dovozce pro ČR a SR a webové stránky (www.stavby.cz; a www.dinoservis.cz).
Materiál byl prezentován na konferenci Ocelové konstrukce 2013 v Karlové Studánce
“Cold Galvanizing” VS Hot-dip Galvanising
Who works in the field of steel construction anticorrosion protection or anticorrosion protection in general he must have already encountered the term “cold galvanizing”. However, whoever comes across it for the first time will find out that “cold galvanizing” is a marketing term, not a real technological process and is used for a coating material with a high content of zinc. The objective of this text is to point out to intentional confusion and misleading of persons trying to solve anticorrosion protection (AP) of metal components and to draw attention to danger of wrong choice of AP on the basis of the use of misleading terminology.