4. národní konference lehkých obvodových plášťů – letos s architektkou Evou Jiřičnou

• Foto

V úvodu konference vystoupil Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS). V ohlédnutí za rokem 2010 sdělil, že stejně jako v mnohých zemích se ekonomika vzpamatovávala z období krize, i my jsme zaznamenali mírný nárůst HDP (okolo 3 %). „Stavebnictví, které je závislé na kapitálu směrem k investicím, takové pozitivum nemohlo zaznamenat, a ani letošní rok nebude výjimkou,“ řekl Matyáš. „Téměř nulová podpora investic je ve velice silném kontrastu s prohlášením vlády, kde je deklarovaná investiční politika a veškeré úsporné kroky, které jsou pokládány za silně reformní, k podpoře stavitelství rozhodně nepřispívají,“ řekl prezident SPS.

Konference mapovala problematiku lehkých obvodových plášťů velmi komplexně. Jak z pohledu energetické náročnosti budov a jejího snižování (prof. Ing. Karel Kabele – ČVUT v Praze), tak ve sféře využití směrnic a norem v praxi – konkrétně směrnice EPBD II (Ing. arch. Klára Bukolská, VELUX Česká republika) a revidované normy ČSN 73 050040‑2 (prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., ČVUT v Praze). Tato významná mezioborová odborná akce přiblížila i detaily vlivu stínicí techniky na energetickou náročnost budov (Ing. Tomáš Veselý, Ing. Štěpánka Lubinová, SVST), zabývala se možnostmi skla jako součásti obálky budov (Ing. Michal Hronský, Guardien Glass S.A.) či požadavky kladenými na otvorové výplně v ČR (Petr Sýs, DECEUNINCK, spol. s r. o.).

„ÚROVEŇ ČESKÉ ARCHITEKTURY SE ZA POSLEDNÍCH 20 LET VÝRAZNĚ ZVÝŠILA,“ TVRDÍ ING. ARCH. EVA JIŘIČNÁ
V rámci konference představila Ing. arch. Eva Jiřičná ve své přednášce architekturu budoucnosti, kde prezentovala zejména významné stavby ze světa. Časopisu KONSTRUKCE, který byl mediálním partnerem této odborné akce, poskytla pak paní architektka následující exkluzivní rozhovor.

Jak byste zhodnotila současnou českou architekturu?
Musím říci, že úroveň české architektury se za posledních 20 let tak výrazně zvýšila, že už nyní nepoznáte, který projekt pochází z České republiky a který nikoliv. Nyní je ČR opravdu již na mezinárodní úrovni. A to je dobře. Samozřejmě existuje několik významných světových architektů, špiček v oboru, ale to jsou všechno lidé, kteří mají za sebou 40 let praxe ve svobodném světě, kdežto nová česká generace architektů má za sebou onu těžkou minulost. A to, že se za 20 let dokázali takovým způsobem vypracovat, je opravdu chvályhodné.

Co by se u nás dalo v oblasti architektury zlepšit?
Zlepšit se dá vždy všechno, a to myslím i na celém světě – od podlahy ke stropu, jak říkala moje maminka. Čím má člověk více příležitostí něco dělat, tím víc se toho naučí. Tím se i jeho vlastnosti zlepší. Člověk musí mít rád to, co dělá, a pak se neustále kontroluje a zlepšuje a je to úplně jedno, zda jste v Africe, nebo na severním pólu.

Co je v budově, aby mohla být pro člověka přínosem, to nejdůležitější?
Vždy říkám, že je to interiér. A tím nemám na mysli pouze místo uvnitř budovy – budova je totiž součástí interiéru města, čili vždy mluvíme o interiéru. Ať je to interiér mezi čtyřmi stěnami, které tu budovu definují, nebo interiér města, či interiér přírody. Všechny tyto věci jsou spolu neustále vzájemně spjaty – ale vždy se pohybujeme uvnitř něčeho. To, co nás obklopuje, je vždy interiér. Ať je to tento sál, v kterém právě stojíme, nebo atrium, či prostor města s oblohou nad hlavou.

Máme novou Národní technickou knihovnu v Praze. Mohli jsme mít i Národní knihovnu, ale nemáme. Jaký je Váš názor na tuto skutečnost?
To je největší škoda, která se tady v poslední době stala (a pan prezident s panem Bémem si ji mohou „přišít na své kabáty“). Jistě by bylo velice těžké projekt realizovat, jistě by prošel mnoha změnami, ale to, že z malicherných důvodů – politických a dalších – nebyla Kaplického Národní knihovna realizována, mi připadá velmi hloupé. Hodnotím to jako akt, který se mezinárodně ani historicky neměl stát. A soudím, že když je člověk na nějaké významné pozici, například na pozici prezidenta, nemůže reagovat na věci osobně stylem: mně se to líbí či nelíbí, měl by si nechat poradit a zaujmout nějaké stanovisko.

Jste autorkou Kulturního centra ve Zlíně. Mohla byste přiblížit nový prvek v české architektuře – skleněnou cihlu, která zde byla použita?
Skleněná cihla jako stavební a architektonický prvek pochází z doby Tomáše Bati, který „s ní přišel“. Je to v podstatě taková pocta Baťovi. My jsme ji dostali pouze do vyššího stupně vývoje. A někdo po nás ji jistě dostane ještě dál.

Skleněnou cihlu jsme použili z ekonomických důvodů, z důvodu situace tohoto velice delikátního centra, které má v sobě budovu filharmonie. Stavba stojí na nejhlučnější a nejvíce exponované křižovatce v Hradci Králové, a my jsme ji museli obalit jako cibuli do několika vrstev. Uvnitř budovy je vše funkčně vytvořeno tak, jak je potřeba, a vnější část budovy tvoří obálka. Ta stojí sama o sobě a působí jako stínidlo proti teplu a ochrana proti zvuku. A má ještě třetí funkci, zakrývá totiž většinu z těch „oblud“, které dnešní technologie potřebují – mám na mysli klimatizační jednotky, komíny, větráky a další vymoženosti – aby se mohli lidé z vyšších budov a kopců na toto centrum dívat, jako na zajímavou součást lidské architektury. Konstrukce z tahokovu, kterou jsme tam nechali realizovat, větrá a vypadá jako nějaká krytina. Největším problémem byly nosníky, my jsme je vytáhli výš a snížili jsme zatížení na budově táhly, která nám současně drží tyto obvodové skleněné cihly.

Jaký je váš nejzajímavější projekt?
Je to ten, který přijde zítra (smích). Vždy je to ten příští…

4th National Conference of Light‑weight External Claddings – This Year with Architect Eva Jiřičná
Czech Chamber of Light‑weight external cladding has organized this year already the fourth year of National Conference of Light‑weight External Claddings. The conference was held on May 10 in Clarion Congress Hotel Prague in Prague 9. This time the world famous architect Eva Jiřičná accepted the invitation along with other important guests.

Foto: Ludmila Doudová

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila