Zkoušení sportovních podlah pro haly a zkoušení umělých povrchů pro venkovní sportoviště
Rubrika: Zajímavosti
V posledních desetiletích se na mezinárodní úrovni vyvíjely různé zkoušky pro hodnocení vzájemné interakce sportovních povrchů a sportovců [1]. Vzájemná interakce je obvykle porovnávána s hodnotami pro tuhou betonovou podlahu. Zkušební postupy se staly součástí předpisů mezinárodních sportovních federací a již dlouhou dobu jsou součástí německých národních norem. V Německu má také původ zkušební zařízení Berlin, které se po určitém vývoji dnes nazývá Umělý sportovec. Zkoušky sportovních podlah a umělých povrchů se nedávno zavedly v evropských normách a jsou v systému ČSN převzaty překladem.
POŽADAVKY NA SPORTOVNÍ POVRCHY A PŘEHLED VYBRANÝCH STANDARDŮ
Na sportovní podlahy v halách a umělé povrchy venkovních sportovišť jsou kladeny rozličné požadavky. Podle ČSN EN 14 904 „Povrchy pro sportoviště – Halové povrchy pro víceúčelové použití – Specifikace“ jsou požadavky rozděleny do dvou skupin. První skupinu tvoří požadavky na bezpečnost při používání a druhou technické požadavky.
Požadavky na bezpečnost při používání se týkají vlastností, které ovlivňují vzájemnou interakci uživatele, tj. sportovce, a vlastního sportovního povrchu. Je požadováno, aby podlaha zmenšovala účinky rázových zatížení na lidský organismus a byla tak snížena zátěž kloubů. Na druhé straně je požadováno, aby významná část energie rázu byla navrácena do odrazu sportovce, protože jinak by byl aktivní pohyb sportovce příliš unavující. Tyto vlastnosti jsou normovými předpisy zjišťovány pomocí zkoušek absorpce nárazu a vertikální deformace. Optimální kompromisní řešení je závislé na druhu sportovní aktivity. Posledním požadavkem na bezpečnost je tření, kdy se hodnotí protismykové vlastnosti sportovního povrchu.
Technické požadavky se týkají ostatních vlastností a podle ČSN EN 14 904 se hodnotí zejména výška odrazu basketbalového míče, odolnost podlahy proti mechanickému poškození, reakce na oheň, obsahy různých chemických látek, světelné vlastnosti nebo rovinatost.
U venkovních sportovních ploch, kdy se jedná o umělé trávníky nebo umělé atletické povrchy, jsou požadavky obdobné. U venkovních ploch se hodnotí např. i propustnost a drenážní vlastnosti. Provedení zkoušek absorpce nárazu a vertikální deformace může mít drobné odlišnosti v závislosti na typu povrchu. Místo basketbalového míče se pro výšku odrazu používají i fotbalové nebo tenisové míče.
Soustavy norem DIN, EN nebo jiné předpisy vydávané mezinárodními sportovními svazy či federacemi nejsou sjednoceny. Tuto skutečnost je třeba zohledňovat nejen při porovnávání výsledků, ale i při sjednávání kontraktu o provádění zkoušek. V evropských normách, které byly u nás převzaty překladem, se pro zkoušky absorpce nárazu a vertikální deformaci používá zařízení nazývané Umělý sportovec, které vychází z německých národních normových předpisů. Přehled těch nejdůležitějších norem v oblasti sportovních podlah je následující:
NORMY DIN
DIN 18 032-2
Sporthallen – Hallen für Turnen, Spielen und Mehrzwecknutzung – Teil 2: Sportböden; Anforderungen, Prüfungen (Sportovní haly – Haly pro gymnastiku, hry a víceúčelové použití – Část 2: Podlahy pro sportovní aktivity, požadavky, zkoušení)
DIN 18 035-6
Sportplätze – Teil 6: Kunststoff fl ächen (Sportoviště – Část 6: Syntetické povrchy)
DIN 18 035-7
Sportplätze – Teil 7: Kunststoff rasenfl ächen (Sportoviště – Část 6: Syntetické travnaté plochy)
Tyto normy byly v posledních letech upraveny a byly vydány přednormy DIN V 18 032-2 : 2001, DIN V 18 035-6 : 2004 a DIN V 18 035-7 : 2002.
Celý článek včetně všech obrázků a fotografií naleznete v časopise Konstrukce 2/2008. Možnost předplatného ZDE.