Železné srdce Třinecka začalo bít před 180. lety

• Foto

„Dnes patříme mezi nejvýznamnější firmy v oboru. Investujeme již léta do kvality výrobků, technologií, do snížení energetické náročnosti výroby a ekologie. Významná je i spolupráce s regionem, ve kterém (i díky naší podpoře) vyrůstají moderní sportovní a kulturní centra a celkově se zde kvalita života posunula výrazně k lepšímu. Věřím, že huť má před sebou další úspěšnou budoucnost, budeme ale muset dále investovat hlavně do technologií, resp. snížení dopadů na životní prostředí tak, jak předepisují nová nařízení Evropské unie,“ uvedl v rámci slavnostního aktu Ján Moder, 1. místopředseda dozorčí rady Třineckých železáren.   

První vysoká pec v Třinci byla 10 metrů vysoká, čtyřhranného tvaru, vybudovaná z cihel. Tehdejší vlastníky stála 270 tisíc zlatých vídeňské měny. V následujících 180. letech prošla huť mnohými proměnami. „Symbolicky v letošním roce dosáhneme podle našich propočtů celkové výroby oceli 180 milionů tun. Mělo by to nastat přesně za měsíc 1. května,“ uvedl jednu zajímavost generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek předtím, než společně s Jánem Moderem, bývalou dlouholetou ekonomickou ředitelkou TŽ Jaroslavou Ciahotnou, současným finančním ředitelem hutě Petrem Popelářem a Věrou Palkovskou (primátorkou města) symbolicky zapálil model vysoké pece.   

Od původně slévárenských výrobků, jimiž byly převážněkamna, ploty, nádobí, náhrobní kříže, ale také umělecké odlitky, se firma vyprofilovala k výrobě dlouhých válcovaných výrobků.

Například ze všech kolejnic, které byly od počátku výroby v roce 1878 vyválcovány, by se dala vybudovat trať, která by vedla třikrát kolem světa. Drtivá většina tratí v České republice je tvořena právě kolejnicemi z Třince. „Nejprodávanějším výrobkem je dnes drát, jehož se za rok vyrobí průměrně 900 tisíc tun, což je na délku tolik, že by 13krát spojil Zemi s Měsícem,“ doplnil Jan Czudek. Ten taktéž vyslovil přesvědčení, že huť má na to obstát v silné světové konkurenci i v dalších letech. „Klíčové bude, zda budeme mít i dostatek kvalifikovaných lidí, kteří budou chtít pracovat v hutnictví,“ dodal.

V dlouhé 180leté historii se odehrála celá řada významných událostí. Huť se mohla už v roce 1845 pyšnit zlatou medailí na průmyslové výstavě ve Vídni za slévárenské výrobky, v roce 1906 celý svět přihlížel spuštění první elektrifikované válcovací tratě na světě v třinecké huti, typické logo tří kladívek v kruhu společnost zaregistrovala v roce 1929 a používá jej dodnes, v roce 1936 železárny zřídily závodní školu pro výchovu učňů, která rovněž funguje dodnes. Stejně jako podnikové noviny, které převzaly roli regionálního tisku a vychází od roku 1949.

Třinecké železárny jsou v posledních deseti letech největším výrobcem surové oceli v České republice. Roční výroba se pohybuje zhruba na 2,5 milionu tun oceli a mezi hlavní produkty patří především dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, tvarová ocel, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Kvalitativně se řadí mezi přední evropské výrobce dlouhých výrobků. Ve firmě pracuje přes 7 000 zaměstnanců. Třinecké železárny vlastní 29 dceřiných firem. V roce 2017 utržily 35,859 miliardy korun, zisk přesáhl 1,424 miliardy.

VÝROČÍ SLAVÍ I MUZEUM

První hutnické muzeum v Československu pak vzniklo také v Třinci v září roku 1969 a právě včera (2. dubna 2019) slavnostně otevřelo obnovenou Stálou expozici i novou venkovní galerii. Ve Stálé expozici se návštěvníci seznámí s dějinami Třince a jeho okolí před založením železáren a s počátky a následně celou bohatou 180letou historií hutnictví na Těšínsku.

Ve vitrínách uvidí historické dokumenty, jako například výroční zprávu z roku 1933, výplatní papírový sáček na peníze, originální tiskopisy Báňské a hutní společnosti včetně razítek. Kromě toho exponáty související s životem spolků spojených s hutnictvím, mezi nimiž nechybí kroje spolků nebo fotbalový míč z 20. let minulého století. K vidění jsou zde také hračky vyrobené válečnými zajatci z tábora na Borku, které vznikly v období 2. světové války.

Autor

• (red)