„WERK ARENA bude mít jako první na světě unikátní LED mantinel,“

• Foto

Moderní hokejová aréna se dnes bez tzv. multimediální kostky neobejde. Ta třinecká má úctyhodné rozměry. Nebude to ale jediná hi-tech multimediální technologie, která na návštěvníky arény čeká. Třinecký stadion se bude pyšnit hned několika unikáty, z nichž jeden je dokonce první realizací svého druhu na světě.

Co bylo předmětem vaší zakázky na výstavbě WERK ARENY v Třinci? Co vše jste měli na starost?
Pokud to povím obecně, tak kompletní audiovizuální vybavení. Když půjdeme do detailů tak multimediální kostku, multimediální pás, LED mantinel, což bude vlastně první realizace tohoto typu mantinelu na světě (42 metrů nepřerušeného pásu na každé straně kluziště i včetně dveří – pozn.). Kompletní dodávku mantinelu realizujeme my. Projekt jsme měli připraven již delší dobu a až v Třinci nám umožnili jej realizovat. Dále jsme dodávali vnitřní televizní okruh (70 televizí – pozn.), videomapping – osm projektorů na větší část hřiště, kde budou probíhat videoanimace, kompletní AV režii včetně kamerové techniky, videorozhodčího, turnikety včetně pokladních systémů a samozřejmě silové ozvučení haly, efektové osvětlení.

Jak se vlastně takový LED mantinel vyrábí?
Musím říci, že to není vůbec jednoduché. Je tam spousta dílů elektro, dílů optických, plastových, železných… Je vůbec složité to vymyslet, aby to bylo nepřerušované a fungovalo to. Samotná kompletace je druhá věc. Jedná se o přesnou výrobu, kde se oproti klasickým mantinelům hraje na milimetry. Výroba a kompletace probíhala v Brně. Jsou použity speciální LED diody, aby mantinel obstál v tvrdých podmínkách. Ta ledka bude vyvážena stejně s osvětlením tak, aby neoslňovala hráče. Celý mantinel bude napojen na náš software a časomíru. Jakmile bude hra pokračovat, bude statický tak, aby hráče nerušil.

Co si máme představit pod pojmem multimediální pás?
Pás se nachází ve třetím nadzemním podlaží po celém obvodu haly v úrovni pochozí lávky. Je 64 cm vysoký a má cca 250 m na délku. Jedná se vlastně o takový interaktivní reklamní pás.

Jaká byla reakce investora, když jste jim nabídli produkty, které jsou nové, nevyzkoušené, bez jakýchkoli referencí?
Myslím si, že reakce byly velmi pozitivní. Přeci jen fakt, že budu s něčím první na světě, je sám o sobě zajímavý. Co se týká audiovizuálního vybavení, myslím si, že Třinec má nejlepší halu v republice a možná i v Evropě. Zakázka byla opravdu velmi obsáhlá a zatím jsem opravdu neviděl takto vybavenou halu.

Kde jste se při projektování těchto technologií inspirovali? Třeba možnosti kostky jsou podobné jako v NHL?
Zadáním byla čtyřhranná kostka s dvěma prstenci. Toto zadání lze realizovat tisíci různými způsoby. Ctíme názor, že kostka je takový lustr haly a přitahuje pozornost diváku od prvního okamžiku, kdy do haly vstoupí. Inspirovali jsme se v NHL. Mantinel byla naše iniciativa a část dodávky byla samozřejmě určena zadáním projektu.

Limitovala vás při práci například velikost haly nebo její kapacita?
Myslím, že zásadní limity nebyly. U větších hal je samozřejmě možné vše maximalizovat a zmultiplikovat. V Třinci ale toto potřeba nebylo.

Ve které fázi výstavby jste do projektu vstoupili a měli jste možnost jej oproti původním plánům třeba i pozměnit?
Práce začaly v momentu, kdy byl již projekt hotov. Projekt byl vlastně v době výběrového řízení již připravený. Nechci říci, že zastaralý, ale přece jen tyto technologie jdou velmi rychle dopředu, proto jsme doporučili instalaci technologií s lepším rozlišením, prosadili jsme například černou obrazovku, s černými diodami, což zvyšuje kontrast. Těch návrhů z naší strany bylo více. Nešlo ale samozřejmě prosadit vše.

Co se prosadit u investora nepodařilo?
Například u multimediálního pásu v ochozech jsme řešili, jak nenarušit jeho celistvost v místech, kde měly původně být balkónky. Navrhovali jsme zavěsit na ně obrazovky s jiným obsahem. Od toho se ale nakonec upustilo. Těch obrazovek tam bude opravdu mnoho a už by mohlo hrozit, že by lidé místo hokeje koukali jen na ně. Nakonec se proto upustilo i od realizace balkónků, aby nebyla narušena celistvost pásu.

Propojit vše tak, aby to fungovalo, musí být velmi náročné na software. Nemám pravdu?
Samozřejmě je to velmi náročné. Není jednoduché propojit vše tak, aby to spolu fungovalo. Software si proto vyvíjíme sami tak, aby byl výsledek maximální.

Co stojí na dodané technologii kromě kostky, mantinelu a pásu ještě za povšimnutí. Co je, podle vás, „bomba“?
Rozhodně myslím, že videorežie. Je vybavena dotykovým systémem, který běží na operačním systému LINUX a ze šestnácti kamer jsme schopni zajistit opravdu kompletní videoservis se vším všudy.

Pro ovládání tohoto všeho ale bude třeba nepochybně někoho vyškolit. Předpokládám, že to budou lidé z Třince?
Naučit se ovládat software a kostku jsou jednoduché věci. Jde ale o to pochopit, jak vše funguje mezi sebou, kde jsou napojení, jak řešit eventuální problémy. Proto již pomalu školíme, samozřejmě.

Museli jste při výrobě těchto technologií zcela určitě vybírat z celé škály dodavatelů. Jaké procento z nich tvoří české firmy a mají vůbec české firmy kapacity k tomu, účastnit se tendrů na takovéto projekty?
Přesná čísla neznám. Spousta věcí je samozřejmě ze zahraničí. Převodníky, hardware, to vše jsou komponenty, které nejsou v ČR vyrobeny. Na zakázce jsme ale pracovali jako DAITE sami a při daném objemu prací jsme využili pouze dvou subdodávek. Na turnikety a ozvučení.

Jste firma relativně mladá. Kolik lidí zaměstnáváte a jakou zakázkou jste se vlastně na trhu uvedli?
Společnost byla založena v roce 2006 a první větší zakázkou byla multimediální kostka pro Kometu Brno. V podstatě jsem navázal na tradici mého otce, který s tímto podnikáním v roce 2000 začal. Jeho první projekční kostka vlastně visí ve Znojmě již jedenáct let a je stále funkční. Firma samotná se dělí na servisní, obchodní a vývojové oddělení a momentálně zaměstnává patnáct lidí. Třinecká hala pro nás byla jubilejní desátá a v současné době již máme podepsánu zakázku na dvanáctou kostku. Troufám si říci, že naše zkušenost s LED technologiemi na stadionech je opravdu veliká.

Jaká je vaše zkušenost z akce WERK ARENA a který z problémů se vám na této zakázce podařilo zdárně vyřešit?
Zkušeností, které jsme si z této zakázky odnesli, je celá řada. Osobně jsem si z této zakázky odnesl zkušenost nepodceňovat administrativu, lépe se připravit na dokumentaci a být důsledný.

Jak se díváte na možnost nabídnout své zkušenosti z WERK ARENY v zahraničí?
Ano, dokonce se nám již jedna taková realizace povedla. Jednalo se o kompletní obsluhu multimediálního obsahu pro olympijský stadion v Turkmenistánu. Je to jedna z největších kostek na světě – 380 m², kterou jsme nestavěli, ale dodávali jsme řídící software.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav