KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Svařování a dělení    Vývoj tvrdonávarů

Vývoj tvrdonávarů

Publikováno: 19.11.2018
Rubrika: Svařování a dělení

Patent na první návar, provedený kyslíko – acetylenovým hořákem dostal J.W. Spencer v roce 1896 v USA. Technologie však nebyla dále rozvíjena. Jiný vynálezce a jeden z výrobců prvních automobilů Elwood Haynes v USA hledal slitinu na výrobu příborů která by nematovatěla. V roce 1907 obdržel dva patenty – jeden na CrNi slitinu a jeden na CoCr slitinu. A v roce 1912 dva patenty na Co-Cr-W-Mo slitiny. Pojmenoval je Stellit (Stella – hvězda, Hvězdné světlo) a vzniká Hyness Stellite Works Kokomo, USA. Dodnes se pro CoCr používá název Superslitiny pro jejich výjimečné vlastnosti.

Navařování kobaltovými slitinami se provádí od roku 1922, kdy bratři Stoodyové provozovali zámečnickou dílnu, kde opravovali stroje a nářadí pro zemědělce. Kousek od jejich dílny došlo k objevení ropy. Bratři Stoodyové se rychle přeorientovali na opravu vrtacího nářadí a začali s navařováním. Sice S.Z. Ferranti obdržel v roce 1919 britský patent na ochranu parních ventilů kobaltovou slitinou, ale hlavním místem vývoje se staly Spojené státy americké – kvůli těžbě ropy.

V roce 1920 se začíná používat novinka – destičky ze slinutého karbidu jsou položeny na díl a okolo nich je proveden návar svařovacím drátem. Také směs karbidů wolframu s kobaltovou slitinou. Technologie se používá pro ochranu nástrojů pro těžbu ropy.

Vidíme, že na začátku používání tvrdonávarů se začalo s používáním drahých „Superslitin“, teprve později jsou vyvinuty přídavné materiály na bázi Fe.

Postupně došlo na další metody – obalené elektrody pro navařování na bázi Fe-C, Fe-C-Cr, tyčinky pro navařování šedé litiny, hledají se nové slitiny a legury. Dnes jsou na trhu tvrdonávary pro všechny technologie svařování. I po více než 100 letech se stále používá kyslíko-acetylenový plamen pro nanášení wolfram-karbidových vrstev. Navařuje se obalenou elektrodou, plnými a trubičkovými dráty v ochranné atmosféře i pod tavidlem. Navařování laserem je na vzestupu, jsou k dispozici systémy s výkony navařování 12 kg za hodinu.

SOUČASNOST

Rád bych přiblížil, jak probíhá vývoj a testování nových slitin. Nejprve potřebujeme mít zadání – co má návar “umět” a za jakých podmínek. Na skutečném projektu si ukážeme postup. Zde je hledána slitina pro teploty okolo 200 – 300 °C, teplota byla zjištěna třídenním kontinuálním měřením termočlánky na zařízení. Návar má odolávat abrazi a rázům, erozi a měl by mít dobrou životnost v případě, že bude navařen na hranu součásti.

Na základě tohoto zadání byl vybrán jeden stávající produkt pro vyšší teploty a k němu čtyři nové slitiny s teoretickým předpokladem dobré životnosti. Referenční tvrdonávar je komerční produkt Fe‑Cr‑Mo‑Nb‑C, nové slitiny pak Fe‑V‑Cr‑Mo‑C, Fe‑V‑Cr‑C, Fe‑Cr‑Co‑C a Fe‑Cr‑V‑C. Byly použity různé metody pro vytvoření návaru podle toho, jak je která slitina dostupná. Byla tedy použita technologie navařování trubičkovým drátem s vlastní ochrannou, navařování plasmou a laserem se stopou laseru roztaženou na 22 mm.

Po navaření byla zkoumána mikrostruktura a byly připraveny vzorky, které se použily pro laboratorní testy abraze s rázy. Vzorky jsou umístěny do rotujícího bubnu s pískem a ocelovými kuličkami, které simulují rázy. Test abraze se provádí tak, že vzorek je tryskán danou dobu stejným abrazivem, ale mění se teplota použitého vzduchu. Je tak možno porovnat odolnost proti erozi za rozdílných teplot.

ZÁVĚR

Při laboratorních zkouškách byla porovnávána tvrdost a mikrostruktura použitých slitin, dále odolnost při erozi různými částicemi za různých teplot a zkouška odolnosti proti otěru pomocí křemičitého písku a ocelových kuliček. Na tyto zkoušky navazuje praktická zkouška návarů na provozovaném zařízení.

Poměrně velké primární karbidy vyloučené v hypereutektické struktuře Fe-Cr-Mo-Nb-C, se následně ukázaly být nevýhodou při zkoušce abraze s rázy a vedly k vyšší míře opotřebení. Stejně tak křehká eutektická struktura Fe-Cr-V-C má tendenci se rozdrobit, což má za následek zvýšené opotřebení. Naproti tomu laserem navařené slitiny Fe-V-Cr-Mo-C a Fe-V-Cr-C vykazují lepší odolnost opotřebení na hraně a nižší opotřebení při zkoušce abrazí s rázem s ocelovými kuličkami, díky homogennější struktuře s jemně dispergovanými tvrdými částicemi. Fe-Cr-C s homogenní martenzitickou strukturou se ukázal při zkoušce otěruvzdornosti s příliš vysokými rázy příkonem (ocelovými kuličkami) příliš měkký a dochází u něj k plastické deformaci. Při erozní zkoušce s křemičitým pískem byly porovnávané materiály testovány při teplotě 20 °C, 300 °C a 500 °C. Zvláště při zvýšených teplotách 500 °C vykazují slitiny Fe-V-Cr-Mo-C a Fe-Cr-V-C podobné a nižší opotřebení, než referenční slitina Fe-Cr-Mo-Nb-C. Fe-Cr-V-C. Ta má však tendenci tvořit křehká ohniska ve struktuře.

ZDROJE INFORMACÍ:
• D. Gardner, History of Hardfacing, New Zealand Engineering, 15. ledna 1952
http://www.haynesintl.com/company-information/our-heritage/our-company-history 3. 3. 2018
• M. Riddihough, „Hard surfacing by Welding“ Transaction of the Institute of Welding, May 1945

Materiál byl prezentován na semináři Nové materiály, technologie a zařízení pro svařování 2018.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Volba konstrukčních ocelí pro stavební svařované konstrukce podle významu označeníVolba konstrukčních ocelí pro stavební svařované konstrukce podle významu označení (177x)
Pro stavební svařované staticky, dynamicky a únavově namáhané konstrukce, pracující za teplot v podcreepové oblasti jsou...
Svařování slabých plechůSvařování slabých plechů (172x)
Nejprve to hlavní – co si představit pod pojmem slabý plech. Je to tenký plech válcovaný za studena plech tloušťky 0,6 –...
Použití ocelí normalizačně tepelně zpracovaných S355NL a termomechanicky zpracovaných S355MLPoužití ocelí normalizačně tepelně zpracovaných S355NL a termomechanicky zpracovaných S355ML (158x)
Při návrhu svařované mostní konstrukce pro městkou komunikaci v Praze Troji byla posuzována možnost použít místo klasick...

NEJlépe hodnocené související články

První jeřábový hák na světě vyrobený 3D tiskemPrvní jeřábový hák na světě vyrobený 3D tiskem (5 b.)
První jeřábový hák na světě vyrobený technikou 3D tisku úspěšně prošel zátěžovými testy na 80 tun a souvisejícími kontro...
„Robotické nahrazení svářeče u našich aparátů pro nejbližší budoucnost nevidím jako možné,“„Robotické nahrazení svářeče u našich aparátů pro nejbližší budoucnost nevidím jako možné,“ (5 b.)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Lumír Al-Dabagh, generální ředitel ZVU STROJÍRNY, a. s....
Eurazio center – největší předváděcí centrum laserů a CNC strojů zahájilo výstavbuEurazio center – největší předváděcí centrum laserů a CNC strojů zahájilo výstavbu (5 b.)
Časům nakupování průmyslových strojů na slepo, bez osobního vyzkoušení a podrobné znalosti strojů, provozních nákladů a ...

NEJdiskutovanější související články

Varianty obalených elektrod – obalené elektrody s dvojitým obalemVarianty obalených elektrod – obalené elektrody s dvojitým obalem (4x)
Svařování obalenou elektrodou rozhodně nepatří mezi zastaralé metody. Použití kvalitní obalené elektrody umožňuje vytvoř...
Použití ocelí normalizačně tepelně zpracovaných S355NL a termomechanicky zpracovaných S355MLPoužití ocelí normalizačně tepelně zpracovaných S355NL a termomechanicky zpracovaných S355ML (3x)
Při návrhu svařované mostní konstrukce pro městkou komunikaci v Praze Troji byla posuzována možnost použít místo klasick...
Hliník a možnosti jeho svařováníHliník a možnosti jeho svařování (2x)
Hliník se nesvařuje s takovou samozřejmostí jako jiné kovy. Jeho velká afinita ke kyslíku, rychlá tvorba kysličníku hlin...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice