Výsuv mostu přes Rybný potok

Původní projekt mostu, sestávající ze dvou komorových nosných konstrukcí s rozpony 34 + 44 + 54 + 3 × 58 + + 44 m, byl především kvůli extrémním časovým nárokům na realizaci stavby změněn na jeden elegantní, přes 30 m široký komorový průřez s prefabrikovanými vzpěrami. S ohledem na rozsah projektu byly prakticky u každé konstrukční části objektu použity inovativní návrhy či postupy výstavby. Za účasti projektanta a významných subdodavatelů objektu je vyvíjela technická rada, ustavená a řízená dodavatelem objektu. V ní se Metrostavu podařilo vytvořit prostředí dokonalé týmové spolupráce, což bylo nutnou podmínkou pro zvládnutí tohoto velmi složitého projektu.
O náročnosti stavby jasně vypovídají následující parametry. Rozpon typických polí 58 m je téměř limitní pro výsun betonové konstrukce bez dočasných podpor, hmotnost vysouvané konstrukce byla – i přes její štíhlost – v posledním stádiu téměř 20 000 t, mostovka je směrově i výškově zakřivená a mostní pilíře dosahují výšky 47 m. Je zřejmé, že se tento vysouvaný most díky zmíněným parametrům řadí mezi referenční stavby, zdaleka přesahující hranice České republiky.

VÝROBNA
Při výstavbě mostů metodou postupného výsunu se nosná konstrukce zhotovuje po tzv. lamelách ve výrobně, situované stabilně po celou dobu výstavby před opěrou, přičemž se díky mnohacyklové opakovatelnosti dosahuje vysoké produktivity. Klíčem k úspěšné realizaci výsunu je jak z ekonomického, tak z technického hlediska právě návrh výrobny. V případě výrobny mostu přes Rybný potok byla navržena progresivní, tzv. flexibilní výrobna, která na rozdíl od pevného typu umožňuje rektifikaci bednění i dočasných kluzných podpor při případném sednutí základu výrobny. Koncepčně se jedná o ocelový rošt, podepřený hydraulickými lisy, na kterém je nainstalováno bednění spodní desky a stěn průřezu. Před výsunem se zaktivují kluzné podpory.

Tento typ výrobny přináší celou řadu dalších výhod – například vysokou kvalitu podhledu nosné konstrukce, protože bednění je při betonáži kontinuální, obdobně jako pevné skruže a bodové, jasně vymezené podepření průřezu během výsunu. Výrobna byla na tomto projektu ještě dále optimalizována. Skládala se ze dvou pracovišť, v tomto případě s klíčovou možností souběhu činností. Na prvním pracovišti se zhotovovala spodní deska se stěnami a na druhém probíhala instalace prefabrikovaných vzpěr a horní desky. Typická délka jedné lamely byla 30 m.

OCELOVÝ NOS
Pro snížení ohybového namáhání při maximálním vyložení konzoly nosné konstrukce sloužil ocelový nástavec, tzv. nos, připnutý k čelu mostovky kombinací tyčového a lanového předepnutí. Vzhledem k parametrům konstrukce byla pro připnutí nosu využita nestandardně také spodní deska mostovky. Přenos sil do plnostěnných stojin nosu zajišťovala membrána v rovině spodní desky. Délka nástavce byla 35 m. Špička nosu byla vybavena přizvedávacím hydraulickým zařízením, které sloužilo ke kompenzaci průhybu nosné konstrukce před nájezdem na kluzné ložisko.

KLUZNÁ LOŽISKA A BOČNÍ VEDENÍ
Nosná konstrukce byla vysouvána po kluzných ložiscích dvou typů. Hydraulicky rektifikovatelná kluzná ložiska byla použita na diskrétních dočasných kluzných podporách v oblasti výrobny z již uvedených důvodů. Na trvalých podporách bylo s ohledem na značné rozpětí a velikost zatížení 30 m široké konstrukce nutné nestandardně aplikovat speciální pevná elastomerová ložiska, vybavená pro výsun charakteristickou horní kluznou deskou s náběhy. Pro představu o velikosti vysouvané mostní konstrukce: rozměr typického výsuvného ložiska byl 2.200 × 1.000 mm. Nicméně pro oba typy ložisek bylo použito naprosto shodné kluzné souvrství, což poskytlo možnost jednoznačné identifikace vysouvacích sil, zaváděných do konstrukce. Tato zpětná vazba je velmi důležitá zejména v případě tuhých podpor jako jsou opěry a krátké pilíře, které svou deformací neindikují případné nežádoucí náhlé zvýšení součinitele tření. Během akce je nutné zajistit nejen spolehlivé podepření mostu, ale také mít neustále pod kontrolou směrové vedení mostu. K tomu slouží boční vedení mostu, které bylo osazeno na podporách spolu s kluznými ložisky. Jednalo se o velmi podobnou konstrukci, ovšem ve vertikálním směru.

VYSOUVACÍ ZAŘÍZENÍ
Pro návrh vysouvacího zařízení bylo určující hledisko bezpečnosti a univerzálnosti pro všechny fáze. Zvolené lanové vysouvací jednotky – s ohledem na mechanické spojení tažných kabelů s konstrukcí – požadovaným kritériím bezezbytku vyhověly. Kvůli nepřístupnosti partií nad horní opěrou č. 10 nebylo možné využít pro výstavbu metodu spouštěním, která je energeticky výhodnější a při použití principiálně obdobného vysouvacího zařízení zaručuje také maximální bezpečnost. V raných stádiích vývoje projektu byla krátce zvažována možnost výsunu konstrukce včetně nadpodporových příčníků a deviátorů. Kapacita vysouvacího zařízení nebyla limitujícím faktorem ani pro toto smělé a na první pohled efektivní řešení, které se ovšem záhy ukázalo jako nevýhodné.

Aplikované vysouvací zařízení se skládalo ze čtveřice hydraulických výsuvných jednotek typ VSL SLU 330. Každá byla vybavena 31 lanovými tažnými kabely, připojenými vertikálními vysouvacími trny k nosné konstrukci. Bezpečnost vysouvacích prací byla podpořena automatickým vypínacím zařízením, osazeným na každém pilíři, které mohlo při případném vychýlení pilířů okamžitě zastavit výsun, tři nejvyšší pilíře byly navíc kotveny systémem předpínacích kabelů k opěře pro redukci jejich absolutních deformací.

Dodavatel stavby dálnice D8 0807/II H je Sdružení 0807/II H, vedoucí sdružení je Strabag, člen sdružení Skanska DS. Dodavatel objektu H216 je Metrostav, divize 5, projektantem je projekční kancelář Stráský, Hustý a partneři, dodavatelem technologie výsunu, dodatečného předpínání a zvedacích prací je VSL Systémy (CZ).

Celý nezkrácený článek si můžete přečíst ve speciální příloze čísla 6/2005.

Autor

• Ing. Smíšek Pavel