„Výstavba šetrných budov je nezpochybnitelným trendem dnešní doby,“

Co bylo impulsem pro vznik České rady pro šetrné budovy, proč a za jakých okolností vznikla?
Myšlenka původně vzešla ze studentské aktivity mladých nadšenců a následně vyústila v zájem a podporu komerčního sektoru. V září 2009 vznikla díky 13 zakládajícím členům Česká rada pro šetrné budovy, ke kterým do konce roku přibylo dalších 23 společností. Mezi hlavní témata v té době patřily výhody a přínosy šetrných budov, certifikační systémy a legislativní prostředí.

Kolik máte v současnosti členů a jaké jsou vaše momentální aktivity?
Rada má momentálně přes 70 členských společností, které zastupují celé spektrum oboru šetrného stavebnictví – od projektantů a architektů přes dodavatele a výrobce materiálů a technologií až po stavební firmy, investory, developery a konzultanty. Naše aktivity jsou proto velmi rozmanité, aby odpovídaly zájmům jednotlivých segmentů členů. Zároveň se zaměřují na základních pět témat, definovaných členy během strategických jednání: energeticky efektivní budovy, udržitelné materiály a recyklace, hospodaření s vodou, kvalita vnitřního prostředí, urbanismus a brownfields. Na tato témata pořádáme různé semináře a konference s účastí zahraničních mluvčích, vzdělávací akce s příklady dobré praxe či komentované exkurze do zajímavých budov. Dále poskytujeme členům networkingovou platformu k navázání nových obchodních příležitostí v podobě různých společenských akcí a spolupráce s dalšími oborovými organizacemi, např. CZBIM, IFMA, INCIEN, jednotlivé zahraniční obchodní komory atd. V neposlední řadě podporujeme členy i v oblasti zviditelnění prostřednictvím PR aktivit, využíváním sociálních sítí i vlastních komunikačních kanálů.

Šetrné budovy se stanou podle vás v České republice standardem. Jaký je aktuální trend?
V době vzniku Rady v roce 2009 byla v ČR jediná certifikovaná budova (ČSOB Radlická, systém LEED). Za 10 let tento počet vzrostl na 200 budov certifikovaných především systémy BREEAM (GB) a LEED (USA). Z pohledu velikosti trhu je Česká republika na jednom z předních míst ve střední a východní Evropě.

S čím se na vás nejčastěji obracejí členové nebo firmy zvenčí? Co je zajímá?
Členové od nás očekávají především ucelené informace o trendech a novinkách z oblasti šetrného stavebnictví. Oceňují také aktivity zaměřené na sdílení know-how, vzdělávání a čerpání ze vzájemných synergií, což jim pomáhá dále rozvíjet jejich vlastní podnikání. Mezi aktuální témata, o která je zájem, patří např. digitalizace výstavby pomocí BIM, rozvoj certifikačních systémů např. WELL (zaměřený na kvalitu vnitřního prostředí), proptech atd.

Zájem o členství projevuje řada dalších firem, což nás velice těší, protože jde o důkaz sílícího trendu šetrného stavebnictví v ČR a s tím souvisejícího růstu prestiže a renomé Rady. Od začátku letošního roku vstoupilo do Rady pět nových členů – včetně velkých korporací ČEZ ESCO, TECHO a iNELS. Spolupracujeme i se státní správou, pro kterou organizujeme semináře na zadávání veřejných zakázek, mj. metodou Design&Build. V současné době také připravujeme spolu s vybranými členy Rady projekt Zdravá škola, jehož cílem je zlepšení kvality vnitřního prostředí ve vzdělávacích institucích nejen v oblasti vzduchu, ale i akustiky a osvětlení. Stoupající zájem o tematiku šetrného stavebnictví se odráží i v médiích, která se v poslední době zajímají o hospodaření s vodou v budovách, kvalitu vnitřního prostředí nebo o využití brownfieldů, především v regionech.

Máte ambice působit třeba i na legislativní změny v oblasti stavebnictví?
Pozitivní ovlivňování legislativního prostředí patří k základním činnostem Rady. Prostřednictvím aliance Šance pro budovy, kterou jsme spolu s Centrem pasivního domu spoluzakládali a jejíž součástí jsou i další asociace, spolupracujeme s relevantními ministerstvy, agenturami nebo fondy. Skrze alianci prezentujeme ucelený a vyvážený postoj více než 300 společností z celého oboru stavebnictví od architektů, projektantů a konzultantů přes dodavatele materiálů, technologií a stavebních firem až po provozovatele budov nebo univerzity a zkušební orgány. Nezastupujeme tedy zájmy jednotlivců, ale širokého spektra stavebnictví. Za dobu naší existence a poskytování kvalitních podkladů pro nastavování nové legislativy, zejména v oblasti energetické náročnosti budov a souvisejících dotačních programů, jsme se pro uvedené organizace stali důvěryhodnými partnery. Za úspěchy, k nimž jsme svou činností přispěli, považujeme například již stabilní a dlouhodobý dotační program Nová zelená úsporám, podporující mj. i zelené střechy, využívání tepla z odpadních vod a výstavbu pasivních bytových domů. Dále je to také dlouhodobá dotační výzva v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro veřejné budovy, zjednodušení Operačního programu podnikání a inovací pro konkurenceschopnost (OPPIK) a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Navíc je vznik aliance Šance pro budovy v rámci střední a východní Evropy často uváděný jako pozitivní příklad, jenž některé země začínají následovat.

Někteří architekti se netají tím, že nejrůznější „zelené“ certifikace jsou pouhým marketingovým tahem investora nebo developera. Kvalitní stavbu je podle nich možné realizovat i bez „zelených“ standardů. Jaký je Váš osobní názor na tento pohled?
Certifikace je vlastně nezávislou pečetí kvality budovy a na jejím využití pro marketingové účely nevidím nic špatného. Taková stavba má na trhu konkurenční výhodu. Šetrnou budovu lze sice postavit i bez certifikace, ale právě nezávislé potvrzení certifikátem kvality zaručuje nadstandardní přístup od návrhu budovy po její uvedení do provozu.

Výstavba šetrných budov je nezpochybnitelným trendem dnešní doby. Vyspělé státy, Českou republiku nevyjímaje, jím reagují na řadu současných globálních problémů, s nimiž se naše civilizace musí potýkat (znečišťování životního prostředí, stále omezenější zásoby přírodních zdrojů, rostoucí energetická náročnost v souvislosti s konzumním životním stylem ve vyspělých zemích, vysoká produkce odpadů, snižování zásob podzemních vod, městské tepelné ostrovy atd). Šetrná výstavba je zkrátka nutností, ať už ji investoři či developeři využívají pro svůj marketing, nebo ne. Důkazem je velká poptávka po certifikacích v segmentu kancelářských budov, ale i obchodních center či logistických a průmyslových nemovitostí. To je způsobeno zejména tím, že řada nájemců těchto komerčních nemovitostí jsou velké nadnárodní i české firmy. Ekologický přístup je součástí jejich firemní kultury a do jiných než certifikovaných budov by ani nešly.

Při pohledu na seznam certifikovaných budov v ČR je jasné, že u bytové či rodinné výstavby takový zájem o certifikace není. Nemělo by mít zdravé bydlení přednost před zdravým pracovním prostředím?
Uvnitř budov strávíme až 90 % svého života – ať už doma nebo v práci. To, že Češi mají stále větší zájem nejen o zdravé kanceláře, ale i o energeticky úsporné a zdravé bydlení, ilustrují následující fakta. Podle údajů Centra pasivního domu a Státního fondu životního prostředí je v ČR nyní asi 5 000 pasivních domů a jejich počet stále roste. Akce typu „Dny pasivních domů“ se v tuzemsku těší čím dál většímu zájmu. Dle údajů Passivhaus Institutu v německém Darmstadtu má Česko nyní již 8,3 % celosvětový podíl postavených pasivních domů. Pokud jde o bytový trh, dosud se u nás postavilo přes 1 000 energeticky úsporných bytů blízkých pasivnímu standardu. Součástí všech pasivních budov je řízené větrání s rekuperací tepla, které právě zdravému vnitřnímu prostředí významně přispívá oproti standardně zatěsněným jiným novostavbám. A zájem roste nejen o vysoký energetický standard, ale i o kvalitní řešení dalších aspektů šetrnosti, jako je zadržování a využívání dešťové vody, zelené střechy nebo rekuperace tepla z odpadních vod.

Důvodem nižšího zájmu developerů o certifikace je to, že je bytový trh málo konkurenční, je nedostatek nabídky. Prodají se i velice nekvalitní byty, pokud jsou v zajímavé lokalitě. Po nezávislém potvrzení kvality tak není v současnosti vysoká poptávka. To platí pro případ, že si byt kupují sami pro sebe a hodlají v něm žít. Jiná je situace, když zájemce kupuje energeticky úsporný byt na investici a chce ho např. pronajímat nebo po čase prodat. Tam pak certifikace může být dobrým argumentem a potvrzením kvality pro potenciální nájemce či kupce. Rozvoj šetrných bytových domů s certifikátem je pomalejší také proto, že zde není tlak nadnárodních společností, jako v případě komerční výstavby. V poslední době však vznikají nové certifikované rezidenční projekty jako např. Modřanka Tower společnosti Horizon Holding nebo bytový dům Botanica K1/K2 společnosti Skanska.

Které stavby vás v poslední době zaujaly svým řešením a šetrným přístupem k životnímu prostředí?
AFI Karlín – Stavbu s dominantním zelenou fasádou, která je držitelem certifikátu BREEAM Excellent, navrhl architekt David Chrisholm. Zelená fasáda je největší zelenou fasádou ve střední Evropě o celkové výměře 1 400 m². Systém zavlažování zahrad okolo objektu je založený na sběru a následném využívání dešťové vody. Obecně lze říct, že budovy ve městech, ať už cihlové, betonové, nebo skleněné, se v teplých měsících zahřívají od slunce a naakumulované teplo pak vydávají zpět do ulic. Ovšem zelení porostlá fasáda pomáhá teplo vracené do sousedství redukovat. Protože funguje jako izolace, brání přehřívání vnitřních prostor, čímž se sníží výdaje energie na provoz klimatizace. Kromě izolačních vlastností má zelená fasáda schopnost snižovat teplo ve svém okolí stejně jako stromy, tedy transpirací. Budova má aktivní suncreen systém na fasádě – aktivní textilní rolety, které se zatáhnou přes okna, jakmile na jakékoli straně budovy vyjde slunce. Jsou sice průhledné, ale stále schopné dostatečně stínit sklo, aby se nezahřívalo a nevydávalo teplo dovnitř budovy. Tím opět přispívají k úspoře energie nutné pro chod klimatizace. Textilní jsou proto, aby budova zůstala co nejměkčí s ohledem na akustiku v okolí.

Corso Court – V Corso Court byla aplikována řada šetrných řešení k minimalizaci dopadu budovy na životní prostředí. Byl navržen výkonný obvodový plášť, na který byl udělen certifikát Environmentální prohlášení o produktu (EPD) potvrzený třetí nezávislou stranou. Budova má energeticky účinný koncept vytápění, větrání a chlazení, čímž zajišťuje výrazné snížení provozních nákladů, a stejně jako u dalších projektů společnosti Skanska je i zde kladen velký důraz na kvalitu vnitřního prostředí budovy. Všechna tato šetrná řešení jsou podložena certifikací LEED Platinum, kterou udělil U.S. Green Building Council v lednu 2016.

Botanica – rezidenční Projekt Botanica K (1,2) je navržen v nízkoenergetickém standardu – zateplený obvodový plášť, kvalitní okna a solární termické kolektory pro předehřev teplé vody, umístěné na střeše bytového domu. Počítá se systémem pro hospodaření se šedou vodou, v rámci kterého bude pro splachování toalet využita přečištěná voda z umyvadel, van a sprch. U domu bude navíc umístěna akumulační nádrž pro zachycování dešťových vod, jenž mohou být dále využity pro zalévání zeleně v okolí domu. Bytový dům Botanica K (1, 2) cílí na certifikát BREEAM hodnocením Very Good.

FIVE – Projekt získal nejvyšší možnou úroveň Platinum certifikace LEED s 89 body, což je dle dostupných informací nejvyšší možné skóre v rámci spekulativního developmentu v České republice. Mezi trvale udržitelná řešení zde patří chlazení – použití chladících trámů, výtahy – rekuperace energie z brždění, použité dřevo certifikováno systémem FSC (Forest Stewardship Council), důraz na použití stavebních materiálů s nízkými emisemi škodlivých látek (např. formaldehydů), instalace úsporných zařizovacích předmětů šetřících pitnou vodu o výši 42 %, sběr dešťové vody, a její další použití pro zavlažování…

Rezidence Modřanka – Cílem Horizon Holding je dbát u stavby všech svých projektů na šetrnost k životnímu prostředí a certifikovat budovy podle standardu BREEAM, úrovně Very Good. Kvality projektu Modřanka je nechali ověřena nezávislou stranou, přísnými kritérii certifikace BREEAM. Modřanka Tower byla oceněna certifikátem BREEAM ve fázi návrhu na úrovni Very Good. Rezidence Modřanka – etapa A cílí na stejnou úroveň certifikace. Obě tyto etapy budou dokončeny na začátku roku 2019.

Jaké jsou plány, vize a cíle České rady pro šetrné budovy na následující období?
Všechny aktivity Rady směřují k naplnění tzv. Vize Nula, která cílí na nulové zatížení budovy na životní prostředí v celém jejím životním cyklu. Definice výše uvedených pěti témat nám poskytuje rámec činností, na něž se zaměřujeme. Z nedávných strategických jednání členů Rady vyplývá silný požadavek na vzdělávání odborné i širší veřejnosti, zvyšování povědomí o jednotlivých tématech a na přípravu legislativního prostředí, které bude podporovat a motivovat k realizování šetrných budov. Zájemci o naše aktivity mohou navštívit naše stránky www.czgbc.org, případně se s nimi rádi setkáme při osobním jednání ve zdravé kanceláři Rady.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav