V čem vidíte největší význam vybudování nových obřích zásobníků ropy a celého CTR pro Českou republiku?

ALEXANDR VONDRA, MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY PRO EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI

Alexandr Vondra

Tyto zásobníky nám umožní zvýšit objem nouzových zásob ropy pro případ výpadku dodávek, zejména z východních teritorií, jakým jsme čelili naposled v létě letošního roku. Přispívají tak jednoznačně ke zvýšení naší energetické bezpečnosti, kdy energetická bezpečnost bude jedním z klíčových témat českého předsednictví v Radě EU v příštím roce.

JAROSLAV PANTŮČEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL MERO ČR

Jaroslav Pantůček

Jednoznačně posílení energetické nezávislosti České republiky na dodávkách ropy. Po dokončení nových zásobníků bychom měli disponovat dostatečnou kapacitou pro to, abychom stačili zareagovat v případě jakýchkoliv výpadků v zásobování ropou. Použití skladovaných zásob z našeho tankoviště by mělo vytvořit dostatečný časový prostor pro přesměrování dodávek ropy na alternativní nezávislou cestu a překrýt tak dočasný nedostatek ropy.
Tento model je možný jenom díky existenci dvou ropovodů – ropovodu Družba a ropovou IKL, z nichž každý je zásobován z jiné zdrojové oblasti a využívá vlastních přepravních cest. Samozřejmě je zde i požadavek EU na vytvoření a ochraňování 90denních zásob ropy a ropných produktů, který si klade za cíl vytvořit pro každou zemi určité nárazníkové pásmo, po kdy je schopna se vykrýt i v případě totálního výpadku dodávek.
Tento požadavek byl u nás kodifikován formou zákona. V současné době probíhají úvahy o zvýšení zásob nad stanovené číslo. Ale toto považuji pouze za administrativně právní nástroj, jak dosáhnout posílení energetické bezpečnosti.

LADISLAV ZABO, PŘEDSEDA SPRÁVY STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV ČR

Ladislav Zabo

Hlavním přínosem budování zásobníků na ropu a její skladování je vytvoření možnosti pro Českou republiku reagovat na kratší výpadky dodávek ropy a pohonných hmot do ČR využitím vytvořených strategických zásob ropy. To se potvrdilo například i po posledním omezení čerpání ropy do ČR ropovodem Družba. Použitím části zásob ropy byla dána možnost reagovat dovozcům ropy na vzniklou situaci, aniž by bylo nutné omezit dodávky pohonných hmot na trh v ČR.
Nevznikly tak žádné škody v národním hospodářství nebo u obyvatelstva, které by nutně následovaly po praktickém zastavení dodávek při neexistenci zásob. Další budování obřích zásobníků má smysl proto, aby byla i nadále zabezpečena ropná bezpečnost ČR při zvyšující se roční spotřebě pohonných hmot. Budování právě obřích zásobníků v CTR má smysl hlavně ekonomický. Platí, že čím větší nádrž, tím levnější pořizovací náklady na skladovací prostor při přepočtu na 1 tunu ropy. Z CTR je možno čerpat ropu do všech tří rafinérií v ČR a zároveň je s postavením každé nádrže využita již existující potřebná infrastruktura skladu, kterou by bylo jinak nutné znovu vybudovat při přesunu zásobníků do místa bez této infrastruktury.

MIROSLAV ŠKALOUD, ZAKLÁDAJÍCÍ ČLEN A ČLEN RADY INŽENÝRSKÉ AKADEMIE ČR, VEDOUCÍ VĚDECKÝ PRACOVNÍK ÚTAM AVČR
Čím jsou velkokapacitní nádrže specifické?

Miroslav Škaloud

Výstavba velkokapacitních nádrží pro MERO ČR v Nelahozevsi byla jedním z klíčových stavebních děl, která Česká republika musela dokončit, aby si vytvořila strategické zásoby ropy na nejméně 90 dní a splnila podmínky vstupu do EU.
Dokončené obří nádrže ropy s ochrannou jímkou pro CTR v Nelahozevsi jsou největší svého druhu na světě. Fotografie z jejich stavby se objevila na titulní straně nejnovější výroční publikace naší Inženýrské akademie ČR. Jsou totiž výjimečné. Nejen svou velikostí a přesností výroby, ale i vysokou bezpečností provozu a ochranou životního prostředí. Společnost Metrostav, divize 7 za čtyři dříve zrealizované nádrže téhož druhu získala dokonce v roce 2003 prestižní Cenu Inženýrské akademie ČR.

Jste jedním ze zakládajících členů Inženýrské akademie ČR, můžete čtenářům přiblížit funkci a smysl tohoto sdružení?
Inženýrské akademie vznikají ve všech vyspělých zemích světa, aby výběrově sdružily špičkové odborníky a podpořily vědu, výzkum, školství i praxi ve všech technických oborech. Inženýrská akademie ČR má v současnosti 160 členů, znalců ze všech oblastí techniky. Ti jednou za rok udělují jedinou Cenu IA ČR za vynikající technické dílo nejen ve stavebnictví, ale i v oblasti strojní, elektro, chemie, informatiky, kybernetiky a dalších.

DANIEL RIEDL, VEDOUCÍ PROJEKTU, METROSTAV, DIVIZE 7

Daniel Riedl

Jak probíhala výstavba nádrží na ropu?
V roce 2000 začal Metrostav společně s ČKD Praha DIZ s výstavbou celkem šesti kusů nádrží, z nichž každá má objem 125.000 m³. Byla to reakce na vstup České republiky do EU. Jednou z podmínek EU bylo, že zásoby ropy musí pokrýt 90denní spotřebu. Výstavba čtyř prvních nádrží byla dokončena v roce 2004. S realizací dvou dalších nádrží se začalo v roce 2006 a dokončeny a předány investorovi byly v roce 2008 (za 25 měsíců).
Nádrže jsou dislokovány do bývalé pískovny, která byla částečně zavezená zeminou. Vzhledem k různorodosti podkladních vrstev bylo nezbytné dodržet předepsanou homogenitu podloží nádrží. Zkoušky únosností předepsané projektem byly několikrát rozšířeny, aby bylo zaručeno rovnoměrné sedání. O kvalitě provedených prací svědčí i dosažená hodnota sedání nádrží, která byla oproti předpokladu o cca 25 % nižší.

Byly při výstavbě použity nové materiály či speciální technologie?
Výstavba těchto nádrží byla pojata nově jak konstrukčním řešením (firmy Vítkovice a ABB Lummus), tak použitými materiály a technologiemi. Spodní část nádrží je zhotovena z plechu tloušťky až 39 mm z nelegované ušlechtilé jemnozrnné oceli P335 NL2. Horní část nádrží je z materiálu P355 NL1. Pro výstavbu byly oproti předchozím zvyklostem použity věžové jeřáby s kruhovou jeřábovou dráhou, které zajišťovaly plynulou montáž i za méně příznivého počasí.
Jednotlivé díly nádrže byly povrchově předupraveny ve výrobním závodě a dopraveny na stavbu na speciálních paletách. Rozměrovou kvalitu garantovala třístupňová kontrola – kontrola jakosti výrobce, supervize objednatele a supervize investora. Při svařování jednotlivých dílů nádrží byly poprvé použity i pro svislé svary svařovací automaty s pendlem pracující v ochranné atmosféře. Tento způsob svařování svislých svarů se následovně ukázal jako rozhodující pro zajištění přísných tolerancí geometrie nádrže. Většina svarů na pláštích i na dně byla kontrolována nedestruktivními metodami – rentgenem nebo ultrazvukem. Vzhledem k zaručené kvalitě automaty byla chybovost jednotlivých svarů minimální. Pro povrchovou ochranu nádrží byl zvolen systém navržený firmou Hempel, který zaručuje životnost nátěru na nádržích minimálně 15–20 let. Při provádění nátěrů byl opět zvolen systém třístupňové kontroly, přičemž každá kontrola prováděla vlastní zkoušky – např. odtrhová zkouška, mřížková zkouška a zkouška tloušťkoměrem. Projekt, který zpracovaly výše uvedené organizace, zaručoval využití nejmodernějších zařízení s ohledem na kompatibilitu technologických systémů stávajícího CTR a nově postavených nádrží.

Letecký snímek areálu CTR v Nelahozevsi

S tímto textem souvisejí následující články z časopisu Konstrukce 5/2008.

„Zkušenosti z výstavby předchozích nádrží nám velmi pomohly,“

Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi rozšířily dva obří zásobníky ropy

Autor

• Mgr. Doudová Ludmila