„Úspěšné předcházející roky a stálá důvěra rozhodly o investici do rozvoje výroby i v době krize,“

• Foto

Investiční záměr byl dozorčí radou schválen v roce 2010. Nebylo to riskantní, v takto ekonomicky nestabilní době? Po první novodobé krizi… 
Již v roce 2008 jsme atakovali maximální možnou kapacitu první linky, v roce 2009 i naší firmu postihly důsledky krize. Ale postupem času jsme odbytiště našli například u firem, které staví fotovoltaické elektrárny, zvýšili jsme tržní podíl v Polsku a našli nové zákazníky v Rusku.

Kdybychom k investici přistoupili v době vrcholící krize, určitě bychom jak vlastní halu, tak i technologii pořídili levněji. Myslím si, že pozitivní rozhodnutí dozorčí rady ovlivnil fakt, že podáváme po celou dobu působení na českém trhu stabilní výkon, ve ztrátě jsme nebyli ani v době krize. Úspěšné předcházející roky a stálá důvěra rozhodly o investici do rozvoje výroby i v době krize.

Boom fotovoltaických elektráren tedy skončil…
V Česku určitě, pár zakázek jsme měli na Slovensku a v současné době máme několik zakázek do Rumunska, Německa a Bulharska – boomem bych to však nenazval.

Takže hledáte odbytiště jinde, třeba v Polsku, Rusku?
Určitě ano. Propad stavební výroby je v Polsku o poznání nižší než v Česku. Příliv investic nevyschl tak jako u nás a chystají se tam velké projekty, kde je možné uplatnit vaznice v řádech desítek a někdy i stovek tun na jednu akci. Ruský trh je na tom stejně, možnosti jsou obrovské. I proto máme vlastní obchodní zastoupení jak v Polsku, tak v Rusku.

Problémem ruského trhu je asi velká vzdálenost…
Máte pravdu. Naše produkty nelze vyvážet po celém světě. Smysluplné jsou ale dodávky v okruhu cca 900 kilometrů. Dodávali jsme sice i pro logisticko-obchodní centrum na kazašsko-čínské hranici, které se nachází na budované dálnici z Číny, přes Kazachstán do Moskvy a Petrohradu, ale to byla spíše výjimka. Pro takto vzdálené regiony má smysl dodávat pouze pod křídly silného generálního dodavatele.

Jaká je vůbec situace na českém trhu?
Česko je stále našim největším trhem, pro který dodáváme velkou část objemu výroby. Trh se ale změnil, poptávky směřují stále častěji do menších objektů – velké se nestaví. Výstavba logistických hal s ocelovou konstrukcí a vaznicemi s rozpětím 12 metrů je spíše výjimečná. V minulých letech jsme 85 % zakázek realizovali v malých objemech, což k našemu byznysu běžně patří. Krize však tento poměr zvýšila až na 95 %. Průměrná velikost zakázky se snížila z 10 tun na 4 tuny.

Jak je to se zapojením nové linky do vašeho informačního systému?
Novou linku jsme zaintegrovali do informačního systému SAP, který je jedním z pilířů úspěšného řízení výroby vaznic a ostatně i celé společnosti. Navíc pro každého úspěšného manažera je nezbytné a zároveň výhodné, když si může základní informace vyhledat a analyzovat rychle sám a nemusí se nikoho komplikovaně vyptávat, případně žádat někoho jiného, aby mu zpracoval a předal potřebná data.

Jak vůbec probíhal zkušební provoz?
Náběh nové linky proběhl bez větších obtíží a již v rámci zkušebního provozu byly dodány vaznice pro fotovoltaickou elektrárnu v Rumunsku. Koncem května pak byly realizovány první zkušební dodávky v naší nové oblasti, čili pro fasádní systémy. V přípravné fázi jsou dodávky pro objemnější a větší akce v tomto směru. 

V nové hale není mimo svitků připravených k výrobě a vlastní linky žádný sklad výrobků.
Ale tak je to, myslím, správně. Veškerá výroba vychází až z požadavků objednatele a dodáváme v systému just-in-time. Nevyrábíme na sklad, proto jste tak obtížně hledal produkty k fotografování (smích).

Můžeme si připomenout vaše nejzajímavější dodávky v posledních letech?
Z mého pohledu patří k zajímavým realizacím v roce 2011 například dodávka pro výstavbu cementárny v Rusku, kde jsme dodali asi 200 tun vaznic a paždíků. V rámci Česka bych rád zmínil dřívější aplikaci našich vaznic v rámci podhledů tribuny stadionu Slávie v Praze. Zajímavé jsou dodávky pro sektor zemědělství. V současné době realizujeme v Polsku dodávku na dostavbu výrobního závodu pro Bridgestone, kde dodáváme cca 350 t vaznicového systému.

Autor

• (red)