USA jsou kolébkou mrakodrapů

USA is the birthplace of skyscrapers
Typical buildings for the United States of America are skyscrapers. Their history dates back to the 19th century when the architects endeavoured to design so called high-rise buildings. The turning point in rapid development of these tall buildings was the beginning of construction with steel frames and also safe elevators which enable comfortable access even to the highest storeys.

Název mrakodrap byl původně přezdívkou pro vysoký stožár na plachetnici. Nyní se tímto slovem myslí obyvatelná stavba, která má výšku přesahující 152 m. Rozvoj těchto staveb byl závislý na vývoji skeletové konstrukce. Díky oceli a armovanému betonu tak mohly vrcholky budov dosahovat až 300 m.
 

Mrakodrapy jsou stavby přesahující výšku 152 m
 

NA CESTĚ KE SKELETOVÝM STAVBÁM
S prvním použitím železa se setkáváme u patrových domů v Anglii, a to v budovách přádelen vlny. Konstrukce jsou v podstatě shodné a vyznačují se tím, že obvodové nosné zdi jsou cihelné, zatímco uvnitř jsou nahrazeny řadami litinových sloupů. Nosníky, do nichž jsou budovány ploché klenby stropů, jsou železné a na základě pouhého konstrukčního citu ztvárněné do profilu I. Uvnitř tedy spočívají na litinových sloupech, po obvodu jsou pak uloženy ve zdivu.
Typ, vyvinutý v anglických přádelnách, se rychle šířil po Evropě a v Americe. V Severní Americe se můžeme již v polovině 19. století setkat i s budovami, jejichž průčelí je také sestaveno z litinových, resp. železných konstrukčních prvků, zpravidla renesančně ztvárněných.
K nejznámějším osobnostem, razícím moderní konstrukci cestu, patří nepochybně William Le Baron Jenney. Některá jeho díla mají epochální význam – např. budova pojišťovny Home Insurance Company v Chicagu, postavená v letech 1883–1885, je označována za první opravdovou výškovou budovu, tzv. mrakodrap. Do šedesátého patra užil Jenney litinových sloupů a železných nosníků, v sedmém patře je však – jako první – vystřídal ocelovými nosníky. Protože již v této době bylo známo, že železo neodolává požárům, byly všechny podpory obezděny. Původní kompozice budovy byla navíc narušena nadstavbou dvou pater v roce 1891. O čtyřicet let později byla však zbourána. Na jejím místě byl postaven v roce 1934 devítipodlažní dům Field Building, který je zde dodnes.
Po tvarové stránce je čistší tzv. II. Leiter Building, rovněž postavená v Chicagu jako budova velkoobchodu z let 1889–1891, která je do značné míry zbavena nánosu historických forem, a proto je považována za první stavbu s přiznaným skeletem. Je nazývána podle jejího druhého majitele, Leviho Z. Leitera.
Avšak za skutečně první mrakodrap je považován Fuller Building postavený roku 1902 na newyorském Manhattanu. Výšková stavba má průčelí řešené podle vzoru renesančních paláců, ty však zdaleka nedosahovaly takové výšky. Hovorový název Flatiron Building („budova-žehlička“) přešel i do literatury. Známý trojúhelníkový tvar získal díky parcele, na které stojí. Ve své době byl s 20 patry a 95 m považován za nejvyšší dům.
Dalším významným věžákem USA, přezdívaným také Sedmý div světa, je obchodní dům z roku 1913, postavený pro F. W. Woolwortha. Již tehdy dosahoval tento objekt se svými 241 m a 60 podlažími nebývalé výšky. Evropa v tomto směru doháněla svět mnohem pomaleji. Ještě o padesát let později měřila nejvyšší stavba Evropy s 59 podlažími pouhých 211 m (Tour Montparnasse v Paříži).
 

EMPIRE STATE BUILDING
Asi nejznámějším mrakodrapem se stal Empire State Building, který je nejvyšší stavbou v New Yorku. Jeho projekt byl veřejnosti poprvé představen 30. srpna 1929. Tempo, jakým dům rostl, bylo neuvěřitelné – každý týden byl totiž vyšší o čtyři podlaží, celá výstavba trvala 410 dnů a byla o 9 milionů dolarů levnější, než plánoval rozpočet (50 mil. USD). Rychlost a cena stavby byly ovlivněny jednoduchým tvarem mrakodrapu a v důsledku světové krize také snížením cen materiálu a mezd dělníků. Měřil 361 m a stal se tak nejvyšší stavbou světa do konce 60. let 20. století. Na 102., tedy poslední poschodí se bylo možné dostat jak výtahem, tak po schodech, které měly 1 860 stupňů. Velkou ránu utrpěl dům 28. července 1945, kdy 11tunový bombardér B-25 narazil v rychlosti 350 km/h do severní fasády Empire State Building (mezi 78. a 79. patrem). Náraz způsobil v obvodovém plášti díru 5,5 × 6 m. Při nehodě zahynulo 14 osob a 25 jich vyvázlo se zraněním. Materiální škody dosáhly milionu dolarů.

WORLD TRADE CENTER – FREEDOM TOWER
Asi nikdo z nás nezapomene datum 11. září 2001, kdy se čas World Trade Center (WTC) naplnil. Rány v srdcích pozůstalých zacelí jen čas, ale prázdné místo, zbylé po dvojčatech, znovu ožije. Na místě, kde stála, vyroste nová stavba, která ponese název Free dom Tower (Věž svobody). Po tragédii se společnost Lower Manhattan Development Corporation rozhodla vypsat soutěž na zastavění plochy. Do projektu se mohl přihlásit každý. Šlo o navržení nové stavby, která nahradí světové obchodní centrum a zároveň uctí památku obětí, které zde zahynuly. Zájem byl značný, ve všech koutech Spojených států a ve více než 80 zemích vzniklo na sedm tisíc projektů. Do dalšího kola prošlo pouze sedm projektů, ve finále spolu soutěžily už jen dva. Byly jimi návrhy Studia Libeskind a Think. Vítězem se nakonec stal projekt Freedom Tower, jehož autorem je Daniel Libeskind (původem z Německa, odkud emigroval do USA). Nový symbol Manhattanu prý bude hrdě ukazovat sílu a sebedůvěru New Yorku. Rozhodla tak porota složená ze třinácti lidí z nejrůznějších oborů, avšak náležitě oprávněných rozhodovat o konečné podobě tohoto místa. Byli mezi nimi architekti, zástupci guvernéra, obyvatelé dolního Manhattanu, starosta, ale i příbuzní obětí nebo odborníci.
Jedním z rozhodujících kritérií byl i rozpočet – vítězný Freedom Tower přijde na 330 milionů dolarů (o 470 milionů méně než jeho konkurent na druhém místě). Výstavba velkolepého mrakodrapu byla zahájena 4. července roku 2005.

Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 1/2006.

Autor

• Šnoblová Jarmila