„U komerčních projektů nikdy nemáte volnou ruku, pokud nejste světová hvězda,“
Rubrika: Zajímavosti
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE prof. arch. Vladimír Krátký, autor návrhu projektu Mechanica.
Co se Vám vybaví, když se mluví o projektu Mechanica?
Posledních tři a půl roku práce, totální proměna místa.
Jaká byla spolupráce se společností Penta? Měl investor jasnou vizi nebo Vám nechal volnou ruku?
Spolupráce byla dobrá se vzájemným respektem, myslím, že jsme si rozuměli a vycházeli vstříc. Většinou to bylo možné. U komerčních projektů nikdy nemáte volnou ruku, pokud nejste světová hvězda. Možná ani ony ji úplně volnou nemají.
Můžete přiblížit proces, kterým vznikal návrh budov Mechanica 1 a 2? Předpokládám, že se projekt vyvíjel i v průběhu realizace?
Ano, bylo tomu tak. Museli jsme reagovat průběžně na požadavky nových nájemníků a jako obvykle na možnosti dodavatelů. V principu se ale návrh moc neměnil. Architektonický výraz i dispoziční koncept zůstaly původní, dokonce jsme se při realizaci posunuli na vyšší standard, konkrétně na 3D sklocementové prvky fasády.
Co vše bylo nutné zohlednit při návrhu budoucí podoby budovy Walter? Jak moc vám do práce zasahovaly například požadavky památkářů?
Samozřejmě to byly obvyklé požadavky územního plánu na kapacity, plochy zeleně, hygienické požadavky oslunění bytovek a zároveň tu byla podpora akustické pohody u bydlení na sever od Mechanicy – ta slouží jako akustická bariera od Radlické.
Památkáři mluvili zejména do rekonstruované budovy Walter. Jejich priority ve vnějším výrazu byly téměř totožné s našimi. Větší diskuze byly kolem barevnosti, i tam jsme se lišili pouze v detailech a celkem bez problémů došlo ke shodě. Trochu mě mrzí, že pro novou funkci nebylo možné nechat vyznít vnitřní prostor s krásnou odhalenou konstrukcí. Částečně se to ale podařilo.
Atelier Krátký má za sebou celou řadu úspěšných kancelářských projektů (např. Enterprise, Futurama, Gemini…) Sledujete trendy ve výstavbě kancelářských budov, a jak moc se jimi necháváte ovlivňovat?
Trendy sleduji, přímo jsem měl možnost spolupracovat na projektech ve Vídni s místními, německými a španělskými architekty. Základní východiska jsou podobná, řekl bych, že na západě jsou ochotni obětovat více ploch relaxačním zónám pro pracovníky.
Například v Erste Campus funguje koncept sdílených pracovních míst, podobné příklady lze ale vidět už i u nás. Samozřejmě všude rezonují trendy týkající se udržitelnosti prostředí.