Tunel Horelica je klíčovým objektem obchvatu

Proto byl v rámci celkového zpracování perspektivních silničních tras Slovenské republiky také připraven obchvat města Čadca, což ale nebylo s ohledem na konfiguraci okolního terénu nijak jednoduché. Okolí je v lokalitě pohoří Javorníky, zčásti Malé Fatry, čili hor, které jsou poměrně příkré. Současná a rozhodující silniční spojení v dané lokalitě se dnes dějí silnicí, která kopíruje tok Váhu a je svou kapacitou jasnou překážkou zvýšení rychlosti silničního provozu. Proto bylo rozhodnuto vybudovat část nového spojení ve směru Žilina - Čadca pomocí estakád a zároveň tunelových propojení.

ZDŮVODNĚNÍ STAVBY, JEJÍ UMÍSTĚNÍ
Investorem akce se stala Slovenská správa cest Bratislava. Zhotovitelem stavby je Váhostav - Tunely a špeciálne zakladania. Hlavním projektantem je Dopravoprojekt Bratislava, středisko 25 Zvolen, přičemž projektantem je Pragoprojekt Praha. Podle údajů projektové dokumentace a údajů, zjištěných na místě, byla stavba tunelu zahájena výstavbou průzkumné štoly, která sloužila pro podrobný inženýrsko-geologický průzkum pro budování západní tunelové roury. Průzkumná štola byla navržena v ose budoucí západní tunelové roury. Průzkumná štola byla vybavena dočasným vyzděním ze stříkaného betonu s trvalou únosností.

POMĚRY NA STAVBĚ
Zařazení do vystrojovacích tříd, dokladované v podélném profilu, bylo provedeno na základě zhodnocení inženýrsko-geologického průzkumu při vlastním ražení tunelu a ražení podélné štoly. Podélný profil zpracovalo Združenie Geo - Horelica. První úsek (24 až 30 metrů) byl ražen v jílovcích, přičemž dále navazovaly tektonicky porušené jílovce s pískovci. Od staničení 100 až 120 metrů do staničení 286 metrů jsou střídavě jílovce s pískovci s ojedinělými vrstvami porušených hornin. Následně se projevil vliv výrazné tektonické poruchy ve staničení 300 až 320 metrů. Přítoky podzemní vody byly poměrně malé, v rozsahu nejvýše do 3 l/s, ale bylo nutné počítat i se statickými zásobami podzemních vod, zejména při stanovení parametrů únosnosti obezdění a zajištění drenážních účinků štoly pomocí odvodňovacích vrtů.

Tunel Horelica je situován na trase dálnice D3, která je součástí transevropské sítě cest a dálnic, koridoru IV Sever - Jih, který spojí Slovenskou republiku s Polskem. V souladu s projektem výstavby dálnic a rychlostních komunikací v SR je dálnice D3 vedena v trase současné přeložky silnice I/11, budované v dálničních parametrech v polovičním uspořádání profilu budoucí dálnice. Pravá, západní tunelová roura tunelu Horelica, má příčný profil 110 m2. Tunelová roura je vedena ve směrových obloucích s minimálními poloměry s návrhovou rychlostí 80 km/hod., s maximálním podélným sklonem 4 % a délkou 600 metrů.

Na bezpečnost tunelu Horelica má výrazný vliv skutečnost, že se jedná o tunel s oboustranným provozem v jedné tunelové rouře s velkým poměrem těžké silniční dopravy. Průzkumná štola v prostoru pravé opěry budoucí východní tunelové roury byla vybudována s tím, že následně bude sloužit jako úniková bezpečnostní chodba pro zajištění rychlého úniku osob při eventuálním vzniku požáru. „Úniková chodba dĺžky 346 metrov, ktorá je vyrazená paralelne so západnou tunelovou rúrou od portálu Čadca, má základný priečny profil výrubu okolo trinástich metrov štvorcových s rozšíreným priečnym profilom v miestach ventilátorov a s dvoma prepojkami do západnej tunelovej rúry,“ řekl nám stavbyvedoucí Boris Čillik.

Ta zajišťuje spolu se spojovacími chodbami chráněnou únikovou cestu se zabezpečeným nezávislým větráním a osvětlením. Průchodový průřez štoly je vysoký 2,5 metru s celkovou šířkou 3 metry a dvěma úseky pro pěší. Vnitřní obezdívka je ze dvou vrstev stříkaného betonu, vyztužena průhradovými nosníky a svářenými sítěmi. Drenážní vrty jsou zaústěné do trvale umístěného středového žlabu liniového odvodnění a dále do akumulační nádrže pro požární vody. Úniková chodba byla budována jako přetlakově větraná, osvětlená, s videopohledy, ve spojkách s ručními hlásiči EPS a dalšími opatřeními. Počítá se s tím, že do únikové chodby může vjet i vozidlo velikosti Škoda Octavia.

Nezkrácený článek najdete v říjnovém čísle 4/2004.

Autor

• Složil Jaromír