„Systém vodního hospodářství ČR je ve velmi dobrém stavu,“

Pane náměstku, v jakém stavu je podle Vašeho názoru systém vodního hospodářství ČR?
Systém vodního hospodářství ČR je ve velmi dobrém stavu. To vynikne zvlášť, když ho srovnáme se situací v minulosti. Tak vysokou úroveň nám dovoluje rozvoj technologií, dlouhé mírové období spolupráce s okolními i vzdálenějšími státy a mnoho dalších aspektů. To ovšem neznamená, že není co zlepšovat. Máme před sebou výzvy, na které se musíme naučit reagovat, například změna klimatu. Poučili jsme se již z hrozby povodní, teď se snažíme vyrovnávat se s hrozbou opačného extrému – sucha. Další výzvou jsou rostoucí požadavky na životní úroveň: vodovody a kanalizace v malých obcích jsou dnes již samozřejmým požadavkem. Chceme čistou krajinu s dobře udržovanými i drobnými vodními toky atd. Pokračovat bych mohl dlouho.

Aktualizované plány povodí pro roky 2016 – 2021 musely být schváleny do konce minulého roku. Podařilo se? Co zásadního přinášejí?
Rok 2015 byl z hlediska přípravy druhého plánovacího období rokem klíčovým, jelikož byla dokončena první aktualizace plánů povodí. Ty byly pro druhé plánovací období zpracovány pro: a) mezinárodní oblasti povodí (mezinárodní plány povodí), b) části národních oblastí povodí na území České republiky (národní plány povodí) a c) dílčí povodí (plány dílčích povodí). Vláda schválila národní plány povodí do dne 21. prosince 2015. Mezinárodní plány povodí byly zpracovány na úrovni mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry a Dunaje a také už schváleny. Plány dílčích povodí schválily podle své územní působnosti kraje do 30. června 2016. Plány povodí pro druhý plánovací cyklus navrhují skutečně rozsáhlé množství opatření, která povedou ke zlepšení stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod. Na úrovni dílčích povodí bylo navrženo celkem 4 691 opatření. Typově jsou nejpočetnější opatření zahrnující výstavbu a rekonstrukce čistíren odpadních vod, kanalizací a revitalizace, včetně zajištění migrační prostupnosti. Plány povodí ovšem řeší i problematiku sucha, znečištění ze zemědělství či omezení negativního vlivu pesticidů. Předpokládané finanční zdroje činí celkem 116,11 miliard korun, z toho se předpokládá financování z národních zdrojů ve výši 95,55 miliardy finanční podpora z fondů EU ve výši 20,56 miliard korun.

Jak se daří implementovat požadavky evropské směrnice 2007/60/ES o zvládání povodňových rizik?
Také v této věci byl rok 2015 zásadní. Došlo totiž k dokončení  plánů pro zvládání povodňových rizik, které pořizuje Ministerstvo zemědělstvía Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se správci povodí a příslušnými krajskými úřady. Tyto plány následně schválila vláda. Také ve III. etapě programu Prevence před povodněmi jsou prioritně budována protipovodňová opatření zejména v územích s významným povodňovým rizikem, vymezených podle této povodňové směrnice 2007/60/ES.

Vodní hospodářství a vodohospodářské stavby nabízí celou řadu příležitostí pro stavební firmy. Které projekty v blízké budoucnosti hodnotíte jako zásadní a jaký je jejich rozpočtový objem?
V současné době probíhá nebo je dokončována projektová příprava několika zásadních vodohospodářských staveb: druhé etapy protipovodňových opatření v Olomouci za více než 900 milionů korun, suché retenční nádrže Mělčany a poldru Kutřín (každý z projektů za více než 300 milionů).

Průběžně běží příprava technických protipovodňových opatření v obcích podél řeky Bečvy (Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice na Moravě) přibližně za 480 milionů a některá opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy, což jsou nezbytná doprovodná opatření dvou staveb nadregionálního významu, a to vodního díla Skalička a Nové Heřminovy. Předpokládané náklady na výstavbu vodního díla Skalička, které bude na tento systém opatření navazovat, by se měly pohybovat okolo 2,7 miliardy korun. Náklady na realizaci vodního díla Nové Heřminovy včetně doprovodných opaření jsou podle současné rozpracovanosti projektových dokumentací odhadové celkem na cca 5,285 miliardy korun. Momentálně nejvýznamnější rozestavěnou akcí s největším finančním objemem je rekonstrukce vodního díla Šance s celkovými náklady 456 milionů.

Ministerstvo zemědělství přichází letos také s novými dotačními tituly. Obcím je určen program na rekonstrukce, obnovu a výstavbu rybníků v obecním vlastnictví, zatím počítáme do roku 2020 s výdaji státního rozpočtu 600 milionů. Státním podnikům Povodí a Lesy ČR je určen program na údržbu drobných vodních toků a malých vodních nádrží, na nějž se počítá, rovněž do roku 2020, s výdaji státního rozpočtu přibližně ve výši 1 miliardy korun. Těsně před otevřením je dotační titul pro rybářsky hospodařící subjekty na rekonstrukce, obnovu, výstavbu a odbahnění rybníků. Probíhá notifikační proces s Evropskou komisí a zatím počítáme do roku 2021 s 1 miliardou ze státního rozpočtu. Kromě toho intenzivně pracujeme například na investičním dotačním programu k obnově závlahových soustav, a to jak hlavních závlahových řadů, tak koncového detailu.

Lze v tomto segmentu počítat ještě s nějakými evropskými dotacemi, nebo jsou stát a potažmo správci povodí odkázáni na prostředky z rozpočtu?
Sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství operuje jen s dotacemi ze státního rozpočtu. Evropské dotace přicházejí pouze prostřednictvím Ministerstva životního prostředí.

Jaké jsou největší překážky při projektování a realizacích vodních staveb? Platí i v tomto segmentu za strašáka EIA, podobně jako v pozemním stavitelství?
Asi největším problémem jsou jednání s vlastníky pozemků a nemovitostí. Jakmile povodeň opadne či sucho ustoupí, hrozba bledne a vědomí solidarity se rozplývá. Svou roli hrají také předsudky. Vodní dílo nemusí být necitlivým zásahem do krajiny, estetická a ekologická hlediska jsou brána velice vážně, jak to v minulosti nikdy nebývalo. Lidé nejsou násilím vystěhováváni, od samého počátku příprav stavby vodního díla se s nimi jedná, obcím se nabízejí kompenzace v podobě budování infrastruktury atd.

Jakým způsobem by měl být aktualizován a modernizován systém veřejné správy VODA?
Systém vznikal v letech 2005 – 2009 s minimálními náklady. Byl to tehdy velmi nadčasový projekt, který vyžadoval úzkou mezirezortní spolupráci a aktivní spoluúčast všech pořizovatelů základních vodohospodářských dat. Bohužel právě nutnost aktivní mezirezortní spolupráce byla hlavním problémem, který vedl k postupnému stárnutí systému bez možnosti provádět potřebné hardwarové aktualizace a implementovat nové technologie. Loni se ovšem podařilo získat z rozpočtu Ministerstva zemědělství peníze, které nám umožňují systém modernizovat nejen po technické a technologické stránce. Webové stránky http://www.voda.gov.cz budou zcela nové. Systém bude využívat webových služeb pro přenos dat z jednotlivých zdrojových databází a velmi výrazně se rozšíří možnosti prezentace dat a jejich poskytování veřejnosti. To platí zejména s ohledem na implementaci zcela nové mapové aplikace, aplikace pro možnost multikriteriálního výběru či vyhledávání dat napříč všemi evidencemi bez ohledu na rezortní příslušnost a samozřejmě i na využití možností stahování a čerpání dat přímo či s užitím webových služeb v souladu s požadavky evropské směrnice INSPIRE. Naše ambice při modernizaci systému VODA jdou však ještě dál. Nadčasovost systému v době jeho počátků byla dána zejména nutnou spoluprací různých rezortů. Tu chceme prohloubit, a to nejen při jednáních, ale také vytvořením komunikačního rozhraní a nastavením systému sjednocení dat napříč jednotlivými evidencemi. Systém VODA by tedy měl být brzy rozšířen také o nástroje, které umožní státní správě a odborným organizacím výměnu a harmonizaci pořízených dat před jejich publikací tak, aby při zveřejnění byla data vzájemně kompatibilní.

Jezdíte na vodu, k rybníku, přehradě, chytáte ryby u jezu? Jaký je Váš vztah k českým řekám a vodním nádržím?
Na vodu jezdím, v rybníku i v přehradě se rád vykoupu, jen na ty ryby nemám mnoho času. A vztah k řekám a nádržím? Umíte si představit jihočeskou krajinu bez malebných rybníků? Nebo horskou krajinu bez bystřin? Když se na ně díváte, sebevětší problém se hned zdá trochu menší...

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav