Stavební úpravy a nástavba objektu Centra realitních služeb STING v Třinci – využití ocelových konstrukcí v praxi

• Foto

IDEA ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ
Industriální prach, hluk, zmatečná směsice všech stylů i kýče v bezbřehém letitém nánosu rozmanitosti tvoří nenapodobitelný kolorit lokality, dekorovaný nad horizontem prostupujícím obrysem oblých vrchů Beskyd, rýsujících se za haldami hlušiny, střechami domů a siluetou starého kostela.

Implementovat do tohoto originálního prostředí jakýkoliv formát moderní architektury bez zohlednění místních fenoménů by znamenalo dopustit se sebestředného kýče. Proto při uchopení prvního záměru základního plánu možné podoby objektu byly zohledněny dva základní principy:

• Hmota domu, stejně jako jeho bezprostřední okolí, byla „slepena“ z několika svébytných tvarů do konečného harmonického celku, vycházejícího ze základní objemové hmoty, kopírující půdorys a tvar původního objektu Baťova obchodního domu. Princip skládání vzájemně se protínajících hmot navázal na nedefinovatelnou různorodou skladbu architektury okolí a stal se jejím přirozeným pokračováním – tentokrát však v přesném koncepčním řádu.
• Industriální charakter nepominutelné dominanty Třineckých železáren se promítá do designu exteriéru a interiéru v novém decentním formátu. V rámci exteriéru sjednocuje stavbu s okolím, v rámci interiéru industriální motiv rozvíjí příběh a vnitřní koncepci interiéru a stává se rozhodujícím fenoménem estetiky vnitřních prostor. Míra industrializace je však citlivá a přívětivá vůči uživatelům. Promyšlenou koncepcí vnitřních prostor a jejich maximální otevřeností směrem k exteriéru a výhledům na město, hory a dýmající železárny není totiž ani dalších silných podnětů zapotřebí – image a genius loci prostupuje dovnitř objektu sám a stává se jeho přirozenou součástí. Vnímanou však z prostředí s přívětivou estetikou, kvalitou a přirozeným komfortem. Totéž měřítko platí i pro estetiku exteriéru – industriální motiv je interpretován hodnotnými kvalitními materiály v úrovni příjemného luxusu.  

I přes skutečnost, že se jednalo z velké části o stavební úpravy existující stavby a nástavbu objektu, byla veškerá měřítka kvality prováděných stavebních prací kladena na nejvyšší možnou úroveň vyžadovanou od novostaveb. Všechny detaily stavby a návaznosti profesí byly předem naplánovány a koordinovány, aby nedošlo k ovlivnění kvality a estetiky výsledku stavby.

Použité materiály na stavbě jak v exteriéru, tak v interiéru jsou voleny s ohledem na tradice a historické souvislosti vázané na lokalitu Třinecka a nedalekých Třineckých železáren. Veškeré materiály na vnějších plochách byly voleny v přírodní neutrální barevnosti s možností jednoduché údržby. Použity tak byly fasádní cihličky klinker v barvě červeno hnědé s šedým spárováním, dále silikonové barvy v neurální šedé barvě, a to vždy na kontaktní zateplení; dále pak cementovláknité fasádní desky na provětrávané fasádě opět v přírodní šedé barvě s „nahodilým“ vodorovným spárořezem.

PŮVODNÍ STAV
Adaptovaný objekt procházel historickým vývojem několika v několika fázích. V první fázi byla vestavba objektu prodejny obuvi Baťa do proluky, která byla provedená jako železobetonový monolitický skelet (přes tři podlaží v prvním traktu, v druhém traktu pouze jako přízemní). Založení stavby bylo na základových patkách. Stropy byly železobetonové monolitické trámové.

V průběhu socializmu, při akci Z, byly provedeny přístavby a nástavby, které předurčily budoucí celkový tvar základní hmoty stavby. Přístavba byla řešena příčným stěnovým systémem. Založení přístavby bylo na železobetonových základových pasech. Hurdiskové stropy byly osazeny mezi válcované I profily.

Později, při změnách v dopravním řešení okolí stavby, byla odstraněna sousední stavba a z objektu se tak stal nárožní objekt na jedné z nejfrekventovanějších křižovatek v Třinci. Následně se u objektu objevily statické poruchy, které pramenily z nedostatečného propojení původního skeletu se zděnou přístavbou.

VYUŽITÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ PŘI ADAPTACI STAVBY
Původní základy pod Baťovým objektem nebyly dostatečně únosné a jejich zesílení bylo zajištěno mikropilotáží, kde bylo zhlaví mikropilot ocelovou konstrukcí z válcovaných U profilů spojeno s ŽB monolitickými sloupy. Ocelový svařenec i zhlaví mikropilot pak byly zabetonovány s dostatečným krytím pro zajištění protikorozní ochrany.
 
Prostup v železobetonovém trámovém stropě byl v místě odstraněného schodiště zacelen vloženou ocelovou konstrukcí z válcovaných profilů. Ocelové I profily byly osazeny v místě původních ŽB monolitických žeber. Spojení OK s ŽB monolitickou konstrukcí bylo realizováno závitovými tyčemi přes ŽB monolitické průvlaky. Jako stropní deska byla použita ŽB monolitická deska do ztraceného bednění z trapézových plechů. Provedena byla základní protikorozní ochrana a plošné překrytí SDK pro zajištění požadované požární odolnosti konstrukcí.

Prostorová tuhost stavby, která byla narušena odstraněním sousedního objektu, byla ztužena vloženou vodorovnou ocelovou příhradovou konstrukce pod úrovní stropní desky, propojenou do jednoho celku na celou hloubku budovy přes ŽB stropní věnce závitovými tyčemi.

Uvolnění dispozice v přístavbě bylo docíleno výměnou plošných zdí za zděné sloupy s průvlaky z válcovaných profilů, které byly vloženy pod stávající ŽB monolitické věnce. Ocelové válcované profily byly využity pro vytvoření 5,3 m širokých okenních otvorů bez vložených podpor na západní fasádě.

Nástavba objektu s ustupující hmotou, vymezující prostor pro terasy, byla navržena jako ocelová prostorová skeletová konstrukce. Nástavba objektu je bohatě prosklená a tomu musela odpovídat i nosná konstrukce nástavby. OK nástavby bylo možné uložit pouze na omezené množství opěrných bodů (sloupů), které se ve většině případů neshodovaly s požadavky na estetiku nástavby. Uvnitř dispozice nástavby bylo možno skelet uložit na nově budovanou ŽB výtahovou šachtu. Roznesení zatížení do opěrných bodů bylo provedeno skrytým ocelovým roštěm z válcovaných profilů, které byly provedeny v úrovni nadbetonovaných ztužujících věnců, zajišťujících tuhost stavby. Na ocelový prostorový skelet byly použity opět ocelové válcované profily, připravené dílensky do dílčích prvků, které byly na místě stavby spojovány šroubením, což umožnilo sestavení OK nástavby na konci podzimu i při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Stropní a střešní desky byly opět navrženy železobetonové do ztraceného bednění z trapézových plechů.

Pro vnější výplně otvorů byly použity hliníkové rámy s přerušeným tepelným mostem, a to včetně hliníkových fasádních systémů na přízemí a v nástavbě objektu.

Podhled v objektu byl proveden jako kazetový v rastru 600 × 1 200 mm, kde kazety byly vyrobeny z tahokovu opatřeného povrchovou úpravou komaxitováním.

V neposlední řadě byla ocel použita i v rámci vnitřního mobiliáře. Válcované plechy s komaxitovou úpravou byly využity pro nosný profil pracovních stolů. V případech vyššího estetického požadavku byly válcované plechy nahrazeny kartáčovaným nerezem.

DŮVODY PRO VYUŽITÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ PŘI ADAPTACI
Ocelových konstrukcí bylo při stavbě využito s ohledem na jejich diskrétnost, snadnou proveditelnost a nízkou hmotnost, což umožnilo provedení kvalitního, funkčního a estetického díla, které splnilo očekávání investora.

I přes skutečnost, že stavba je velmi nepravidelných obvodových tvarů, bez pravých úhlů, bylo využití ocelových konstrukcí umožněno důslednou projektovou přípravou OK nástavby založené na přesném zaměření výchozího stavu.

Nad rámec uvedeného měla celá stavba ještě jeden lidský rozměr - v rámci její realizace se vytvořilo nadšeně spolupracující společenstvo lidí dříve se neznajících a díky konstruktivnímu duchu a přátelské atmosféře se kromě nepochybně dobrého výsledku s řadou kreativních řešení vytvořily i silné přátelské a profesní vazby, které jsou i do budoucna příslibem nových přínosů.

Informace o stavbě

• Investor: Realitní kancelář STING, s. r. o., Třinec
• Hlavní zhotovitel: STAVORENOL s. r. o., Třinec
• Autor návrhu stavby: Ing. Jan Beneš, STAVORENOL s. r. o.
• Autor návrhu interiérů: Ctirad Musiol, NEW DESIGN FACTORY
• Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Jiří Vankát, STAVORENOL s. r. o.
• Lhůty výstavby: 8/2007 až 11/2008
• Obestavěný prostor: 4 765 m³
• Zastavěná plocha: 278 m²
• Investiční náklady: 32 000 000 Kč

Construction works and construction addition of the Centre of real estate services STING in Třinec – Use of steel structures in practice
The intention of the investor was a refurbishment of an existing three-storey building partially provided with cellars to a modern building serving as the seat of a real estate group STING. The building was awarded a certificate of merit in the contest “Building of Moravskoslezský Region 2008” in the category of public facilities. Despite the small range of construction, a number of steel structures (hereinafter only as SS) were used in its refurbishment and therefore it is an example to demonstrate the use of steel structures in practice.

Autor

• Ing. Beneš Jan