Stavebně konstrukční část administrativního objektu Florentinum

• Foto

Objekt B – kancelářská budova z roku 1938
Budova byla postavena na půdorysu protáhlého šířkově situovaného obdélníka cca 95 × 14,1 m. Objekt měl šest nadzemních podlaží. Pod úrovní dvora bylo vybudováno suterénní podlaží, které navazovalo na systém suterénních prostor pod celým areálem. Objekt byl provozně propojen se sousedními objekty. Hlavní konstrukční systém objektu v nadzemní části byl řešen příčnými rámy s náběhy. Spodní stavba objektu měla dva suterény a byla řešena konstrukčně obdobně jako horní stavba. Objekt byl založen na základovém vícestupňovém roštu.

Objekt C – tiskařská budova z roku 1941
Budova byla řešena jako železobetonový skelet (dvoutrakt) protáhlého obdélníku. Objekt měl sedm nadzemních podlaží a dvě suterénní podlaží. V úrovni 4. NP a 6. NP byl objekt opatřen průběžnou terasou, vznikají zde ustupující podlaží. Tiskařská budova byla provozně propojena se sousedními objekty. Stropní desky byly podepřeny příčnými trámy, které byly vynášeny podélnými průvlaky. Objekt byl založen na základovém vícestupňovém roštu.

Objekt D – výrobní objekt z roku 1983
Objekt byl rozdělen na dva samostatné dilatační celky. Objekt výrobní  budovy měl šest nadzemních podlaží a dvě podzemní podlaží. Nosná konstrukce byla navržena jako železobetonový monolitický skelet se základní modulovou sítí sloupů 7,20 + 15,00 × 6,00 m. Objekt byl založen na železobetonové monolitické desce tl. 1 000 mm, základová deska nebyla dilatována. Základová deska byla provedena na podkladní betony s izolacemi. Stropní desky byly podepřeny příčnými a podélnými průvlaky, ty byly podepřeny sloupy. Sloupy a příčné průvlaky tvořily příčné rámy vetknuté do základové desky.

Objekt E – redakční budova z roku 1984
Budova byla konstrukčně navržena jako dvoutrakt se základní modulovou sítí 6,00 + 6,00 × 7,20 m. Objekt byl rozdělen na dva samostatné dilatační celky, západní část (47,25 m) a východní část (61,20 m). Objekt měl devět nadzemních podlaží a dvě podzemní podlaží, od sedmého nadzemního podlaží konstrukce ustupovaly.

Spodní stavba, základová deska až 1. NP, byla řešena jako železobetonový monolitický skelet. Od 2. NP do 9. NP byla konstrukce řešena jako montovaná prefabrikovaná. Objekt byl založen na křížem armované základové desce tl. 1,0 m. Základová deska respektovala jednotlivé dilatační celky.

Objekt F – manipulační dvůr z roku 1984
Objekt byl konstrukčně rozdělen na dva samostatné dilatační celky délky 28,675 m a 34,675 m. Manipulační dvůr byl pouze v rozsahu spodní stavby 1. PP a 2. PP. Nosná konstrukce byla řešena jako železobetonová rámová konstrukce se základní osnovou sloupů 7,2 × 6,0 m. Objekt byl založen na základové desce tl. 1 000 mm.

Objekt G – podzemní garáže z roku 1984
Objekt byl nad půdorysem 33,0 × 49,2 m. Garáže byly umístěny v rozsahu 2. PP a 1. PP, úroveň 2. PP nebyla nad celým půdorysem. Konstrukčně byly garáže řešeny jako železobetonový monolitický systém, lokálně podepřený sloupy, po obvodu stěnami. Objekt byl založen na základové desce tl. 950 mm.

Objekt H – plynová výtopna z roku 1984
Budova byla navržena jako třípodlažní objekt umístěný do úrovně spodní stavby. Konstrukčně byl objekt navržen v úrovni 3. PP a 2. PP jako železobetonový monolitický skelet, založený na plošných základech (deska, základové pásy).

V úrovni 1. PP byla konstrukce řešena jako ocelová, ocelové sloupy podpírající příhradové vazníky na rozpon 12,0 m. 

NOVOSTAVBA FLORENTINUM
Horní stavba je v rozsahu podlaží 2 ÷ 9. NP navržena jako administrativní objekt, na střechách nástaveb jsou umístěny technologické prostory, v úrovni nástaveb jsou navrženy terasy. V 7 ÷ 8. NP jsou navrženy kancelářské plochy a částečně jsou podlaží využívána jako terasy. V úrovni 1. NP (přízemí) a částečně v úrovni 1. PP jsou navrženy obchodní a jiné komerční plochy. V úrovni 1. PP je umístěn prostor parkingu, zásobovací prostory, archiv, skladovací prostory a technologické prostory. V podzemních podlažích 3 ÷ 2. PP jsou umístěna parkovací stání pro osobní automobily a technické a provozní zázemí objektu. Vjezd do podzemních garáží je zajištěn vjezdovou rampou z ulice Na Florenci.

Nosná konstrukce objektu je navržena jako železobetonový monolitický skelet. Objekt je v úrovni horní stavby členěn na čtyři dilatační celky, spodní stavba je navržena jako jeden dilatační celek. Uspořádání svislých nosných konstrukcí spodní a horní stavby je navrženo v modulové síti 8,1 × 8,1 m. V přechodových lokálních místech, kde nejsou svislé konstrukce nad sebou, v místech s větším rozponem, především po obvodu objektu, nebo v místech velkých prostupů deskou, je stropní deska zesílena, nebo doplněna trámovým roštem, nebo průvlakem. Stropy jsou navrženy jako křížem armované desky podepřené liniově stěnami jader, obvodovými stěnami a lokálně sloupy a z důvodu zvýšení smykové i ohybové kapacity jsou lokálně posílené nad podporami hlavicemi orientovanými pod desku. Tloušťky stropních desek jsou navrženy tak, aby bylo možné smykové namáhání v oblasti podpor vyztužit pouze klasickou betonářskou výztuží a byly splněny požadavky ČSN EN 1992-1 na omezení deformací.  Výjimkou je stropní deska nad 6.NP, kde je železobetonová monolitickákonstrukce na přechodových místech lokálně posílena zabetonovanými ocelovými válcovanými profily. Tuhost konstrukce je zajištěna betonovými jádry a obvodovými stěnami ve spodní stavbě.

DEMOLICE A STAVEBNÍ JÁMA
V rámci demolice bylo odstraněno sedm původních provozních objektů bývalých tiskáren s pracovním označením B ÷ H.

Demolice proběhly ve dvou etapách. V první etapě byly odstraněny objekty B, C a D. Postup demolice probíhal od objektů v ulici Na Poříčí směrem k objektům v ulici Na Florenci. V první fázi etapy 1. byly odstraněny objekty v rozsahu horní stavby, materiál z demolice se průběžně ukládal do prostoru suterénů. Po odstranění nadzemních částí objektů B÷D první etapy, byly zahájeny práce na druhé etapě demolic objektů F÷H. Souběžně s etapou 2. probíhaly práce na demolici spodní stavby etapy 1. a byl odvážen materiál z demolice.

Druhá etapa demolic probíhala postupně směrem k ulici Na Florenci, jako poslední byl odstraněn objekt E, redakční budovy v ulici Na Florenci. Práce na demolicích, s ohledem na jejich objem a rozsah, probíhaly v pozdějších fázích souběžně s prováděním pilot a základových konstrukcí.

Postup provádění demolice jednotlivých objektů byl koordinován a probíhal souběžně se zajištěním stavební jámy a sousedních objektů. Rozsah první etapy demolic byl zvolen s ohledem na konstrukční uspořádání objektů, minimální požadavky na budoucí zajištění stavební jámy po obvodu odstraňovaných objektů etapy 1., byl šetrný s ohledem na prašnost a hlučnost vůči okolí a umožnil zajistit dostatečnou pracovní plochu pro navazující práce.

V rámci první etapy demolic bylo provedeno zajištění stavební jámy na rozhraní původního objektu B a pozemků objektů Na Poříčí č. p. 1933 a 1934. Zajištění stavební jámy bylo navrženo mikrozáporovým kotveným pažením. 

Druhá fáze demolic byla náročnější z hlediska postupu demolic a rozsahu a koordinace zajištění stavební jámy a přilehlých objektů. Hloubka stavební jámy na západní linii byla cca 11,0 m, na jižní pak cca 12,0 m.

Zajištění západní linie stavební jámy, směrem do Desfourské zahrady, bylo provedeno pilotovou stěnou. Piloty 880 mm, délky 13 ÷ 14 m byly navrženy z betonu C20/25. Koruna stěny byla zajištěna železobetonovým věncem. Pilotová stěna byla dočasně kotvena pramencovými kotvami. Ostění pilotové stěny bylo provedeno stříkaným betonem. Pažící konstrukce byla provedena před demolicí objektu G – podzemní garáže. Do linie pilotové stěny lokálně zasahuje původní zajištění stavební jámy, milánská stěna. Část původní milánské stěny byla využita pro zajištění stavební jámy, původní prvky zajištění byly nově přikotveny. Konstrukce milánské stěny a pilotové stěny byly ve vrcholu provázány železobetonovým věncem. Po dobu výstavby byla na vrcholu pilotové stěny kotvena protihluková stěna.

Při ulici Na Florenci, bylo nutné zajistit štítovou stěnu sousedního objektu Na Florenci 21. K zajištění bylo použito původní mikrozáporové pažení, doplněné o tryskovou injektáž základových konstrukcí sousedního objektu. Původní mikrozáporové stěna byla nově přikotvena přes železobetonovou stěnu, která byla součástí původního zajištění.

Podél ulice Na Florenci bylo využito v maximální míře původní zajištění stavební jámy z roku 1983, které bylo řešeno mikrozáporovou kotvenou stěnou. Součástí původního zajištění byla železobetonová monolitická stěna přibetonovaná k mikrozáporám. Původní zajištění bylo přes železobetonovou stěnu přikotveno pramencovými kotvami ve čtyřech výškových úrovních. Úrovně nového kotvení mikrozáporového pažení bylo ovlivněno kanalizační stokou v ulici Na Florenci a sítěmi.

Na východní linii bylo nutné zajistit konstrukce sousedního objektu Dřevařských závodů v ulici Na Florenci. K zajištění bylo použito původní mikrozáporové pažení s předbetonovanou železobetonovou stěnou v kombinaci s tryskovou injektáží. Původní mikrozáporové pažení bylo přikotveno přes stávající železobetonovou stěnu, která byla součástí původního zajištění.

Na demolice a zajištění stavební jámy a sousedních objektů plynule a postupně navazovalo provádění pilot a příprava základové spáry.

ZALOŽENÍ
Založení objektu nad běžnou hladinou podzemní vody (HPV) bylo pro koncept založení nosné konstrukce a zajištění stavební jámy zcela zásadní východisko návrhu, a to z důvodu eliminace technických potíží při realizaci stavební jámy pod hladinou podzemní vody a samozřejmě z důvodu snížení stavebních nákladů. Z dostupných archívních informací a provedených měření bylo doloženo, že hladina podzemní vody kolísá v běžném stavu mezi 182,00 ÷ 183,00 m n. m. Maximální úroveň HPV je odvozena ze stavu při povodních v roce 2002, kdy Q2002 byla na úrovni cca 187,386 m n. m. Na tuto úroveň hladiny vody jsou konstrukce navrženy, posouzeny a stanoveny podmínky pro zajištění mezních stavů únosnosti, použitelnosti a stability.

Část základových konstrukcí, jako třeba dojezdy výtahů, jsou umístěny pod HPV.

Objekt je založen na kombinovaných základech, tedy základové desce lokálně podepřené vrtanými pilotami. Spodní stavba je za běžného stavu HPV vystavena pouze zemní vlhkosti, případně dočasnému namáhání zatékající srážkovou vodou, pouze za zvýšených stavů HPV dojde k dočasnému namáhání konstrukce hydrostatickým tlakem a vztlakem. Dalším parametrem důležitým v rozhodování o koncepci konstrukce spodní stavby byl požadavek zastavět pozemek až na hranice pozemku, po jejímž obvodu se nachází sousední objekty různého stáří, s různými druhy konstrukcí, s rozličnou hloubkou založení apod. Obvodové konstrukce spodní stavby byly tedy navrženy přimknuté přímo na pažící konstrukce stavební jámy. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto provést spodní stavbu bez povlakových hydroizolací jako tzv. bílou vanu. Parametry návrhu vodonepropustné konstrukce byly odvozeny z normových požadavků uvedených v ČSN EN 1992-3 a ČSN EN 1992-1. Základová deska byla navržena na mezní šířku trhliny w_k ≤ 0,2 mm. Pro návrh vodonepropustné konstrukce byly dalšími důležitými parametry rovněž agresivita vnějšího prostředí a bludné proudy. Tyto vlivy vnějšího prostředí mají vliv na specifikaci betonu a návrh krycí vrstvy výztuže.

Piloty byly vrtány z pracovní roviny cca 0,5 ÷ 0,7 m nad úrovní základové spáry. Základová deska byla navržena tl. 500 mm, lokálně zesílená z důvodu smykového namáhání na 600 mm, z betonu třídy C30/37 XC2 (90 dní), s mezní šířkou trhliny w_k ≤ 0,2 mm a maximální hloubkou průsaku 30 mm. Změna tloušťky v desce mezi 500 mm a 600 mm je řešena náběhem šířky 300 mm, který eliminuje rizika náhlé změny průřezu.

Základová deska byla při horním povrchu strojně hlazena, aby byl vytvořen kvalitní podklad pro podlahovou stěrku. Ochranné stěrky eliminují agresivní účinky prostředí (rozmrazovací prostředky a všechny provozní náplně) a pojezdu motorových vozidel.

Hlavy pilot jsou umístěny na spodní hranu základové desky a výztuž pilot není zatažena do desky, podkladní betony byly betonovány mezi piloty. Piloty jsou provedeny z betonu C30/37 XC2 XA2 (90dní) s krytím výztuže min. 70 mm, aby byla zajištěna spolehlivá funkce pilot v agresivním prostředí hornin skalního podkladu a v prostředí s bludnými proudy. Piloty byly navrženy o ∅ 620, ∅ 880 mm, ∅ 1 180 mm a ∅ 1 500 mm o délkách 6 ÷ 18 m. Při návrhu pilot se uvažovalo s limitním sedáním 10 mm.

Základová deska byla betonována na podkladní betony přes separaci (2 × PE fólie 0,80 mm), která zajistí částečnou eliminaci napětí v desce od vynucených přetvoření v raném stádiu zrání betonu po betonáži.

SPODNÍ STAVBA
Obvodové stěny 3. PP a stěny přes dvě podlaží 3 ÷ 2. PP vystavené působení tlakové vody při zvýšených hladinách HPV byly dimenzovány na mezní šířku trhliny w_k ≤ 0,2 mm. Obvodové stěny spodní stavby 3 ÷ 1. PP byly provedeny v tl. 300 ÷ 360 ÷ 400 ÷ 450 mm z vodonepropustného betonu C 25/30 XC2 (90 dní). Část obvodových stěn není v úrovni stropní desky nad 3. PP deskou rozepřena. Korozní průzkum vlivem změřené agresivity předepisuje zvýšené krytí výztuže (50 mm) při vnějším povrchu a omezení průsaku na 30 mm. Vnitřní stěny komunikačních jader byly provedeny v tl. 250 mm z betonu C30/37 XC1.

Prostupy přípojek v základové desce a obvodových stěnách byly těsněny kombinací bobtnajícího těsnění s manžetami z nerezové oceli. Pracovní spáry v konstrukci spodní stavby byly ošetřeny těsnícími plechy a pro případ průsaků po provedení konstrukce doplněny injektážními hadičkami.

Pro eliminaci mikrotrhlinek v povrchové vrstvě betonu v době tuhnutí a počátečního tvrdnutí betonové směsi byla použita mikropolypropylenová vlákna v objemu cca 0,6 kg/m³ směsi.

Desky nad 3 ÷ 2. PP jsou provedeny z betonu C30/37 XC1 tloušťky 200 ÷ 250 ÷ 300 mm. Desky jsou nad sloupy posíleny hlavicemi tl. 300 ÷ 400 ÷ 450 mm a nad některými stěnami jader zesilujícím pruhem tl. 300 ÷ 350 ÷ 400 ÷ 450 mm. Stropní deska nad 2. PP v místě archivu je zesílena na 350 mm s hlavicemi 500 ÷ 500 mm. Desky jsou navrženy na mezní stav šířky trhlin w_k ≤ 0,3 mm.

Desky byly strojně hlazeny a jsou opatřeny ochrannou stěrkou. Ochranné stěrky poskytují ochranu proti agresivním účinkům prostředí garáží (rozmrazovací prostředky a všechny provozní náplně) a pojezdu motorových vozidel.

Stropní deska nad 1. PP je provedena z betonu C30/37 XC1 tloušťky 300 ÷ 600 mm je zatížena vyšším zatížením (převážně komerční plochy, zelenou skladbou s mocností zeminy 2 ÷ 5,2 m a sklady). Deska je nad sloupy posílena hlavicemi o rozměrech 3,0 × 3,0 m, tl. 400 ÷ 650 mm a nad některými stěnami jader hlavicemi tl. 400 ÷ 450 mm. Deska nad 1. PP je navržena na mezní stav šířky trhlin w_k ≤ 0,4 mm.

Sloupy spodní stavby jsou navrženy z betonu C 3545 a C40/50 XC1 čtvercového nebo obdélníkového průřezu, volba průřezu byla volena v souladu s řešením dopravy v klidu a prostorovými možnostmi.

Schodišťové podesty a mezipodesty jsou navrženy monolitické a byly betonovány dodatečně s využitím prvků vylamovací výztuže, schodišťová ramena jsou prefabrikovaná, uložená na ozub na akustické podložky. Vjezdová rampa do objektu je navržena jako deska uložená mezi stěny, staticky působící jako prostý nosník, uložená na prvky vylamovací výztuže. Povrch desky rampy je strojně hlazen a opatřen systémem ohřevu. Deska rampy je navržena na mezní šířku trhliny w_k ≤ 0,3 mm. Ochrana pojížděného povrchu desky je zajištěna stěrkou.

HORNÍ STAVBA
Stropní desky nad 1 ÷ 6. NP jsou provedeny z betonu C25/30 XC1 tloušťky 220 mm, lokálně 250 mm. Desky jsou nad sloupy posíleny hlavicemi o rozměrech 2,5 × 2,5 m, tloušťky 350 ÷ 450 mm a nad některými stěnami jader posíleny zesilujícím pruhem.

Stropní desky nad 7 ÷ 8. NP jsou provedeny z betonu C25/30 XC1. Deska v interiéru je provedena tloušťky 220 – 300 mm s lokálním zesílením v místě sloupů hlavicemi tl. 350 ÷ 450 mm, v místě teras je deska zesílena na tl. 350 mm a hlavice na tl. 450 mm. Hlavice jsou navrženy o rozměrech min. 2,5 × 2,5 m, tl. 350÷450 mm, lokálně nad některými stěnami jader také hlavicemi tl. 350÷400 mm.

Střešní desky jsou navrženy tloušťky 350 mm. Deska je nad všemi sloupy posílena hlavicemi o rozměrech 2,5 × 2,5 m tloušťky 450 mm, nad některými stěnami jader zesilujícím pruhem tloušťky 450 mm a po obvodě zesilujícím pruhem tl. 450 mm nebo atikou.

V části půdorysu, mezi osami E ÷ H/1 ÷ 3 a 16 ÷ 18 je konstrukce 8 ÷ 9. NP řešena jako ocelová prostorová rámová konstrukce s plechobetonovými deskami stropů. V rámci vnitrobloku je navrženo v úrovni 1 ÷ 2. NP na modulových osách E ÷ H/08 ÷ 11 naředění fasádních sloupů. Část sloupů fasády je v úrovni 2.NP vynesena fasádním železobetonovým monolitickým průvlakem.

Sloupy horní stavby jsou navrženy obdélníkového průřezu. V úrovni 5 ÷ 9. NP je profil sloupu ve vnitřní dispozici a na fasádě převážně stejného profilu 400/500 mm. V úrovni 6. NP, v místě ustupujících sloupů 7. NP je část sloupů zesílena na profil 400/700 mm. Sloupy 4. NP a 3. NP jsou ve vnitřní dispozici zesíleny na 400 × 600 mm, v 1. NP a 2. NP pak 500 × 600 mm. Stěny ztužujících jader jsou navrženy tloušťky 200 ÷ 250 mm.

Uložení konstrukcí na dilataci je řešeno zesíleným volným okrajem desky s ozubem. na ozub je uloženo elastomerové kluzné modulární ložisko. Posun konstrukce v dilataci je umožněn pouze ve směru kolmém na dilataci, v rovnoběžném směru je posunu zabráněno konstrukčním uspořádáním ozubu.

Podesty a mezipodesty schodišť budou betonovány dodatečně. Schodišťové podesty a mezipodesty jsou provedeny monoliticky, schodišťová ramena byla dodána prefabrikovaná osazená přes akustické ložisko na ozub mezipodesty.

OCELOVÁ KONSTRUKCE NÁSTAVEB 8 ÷ 9. NP
Ocelová konstrukce nástaveb v úrovni 8 ÷ 9. NP je půdorysně umístěna mezi osy E ÷ H/1 ÷ 4 a E ÷ H/15 ÷ 18. Nosnou konstrukci tvoří dvoupodlažní ocelové rámy s osovou roztečí rámů 2,70 m. Hlavní nosník ocelového rámu je navržen ze svařovaného profilu 200 × 300 mm s pásnicemi tl. 28 mm a stojinami tl. 14 mm. Ocelové rámy jsou kotveny k předem zabetonovaným ocelovým plotnám ve stropní desce nad 7. NP. Ocelové rámy jsou v úrovni stropní konstrukce nad 8. NP doplněny rámovou příčlí.

Stropní a střešní tabule jsou navrženy jako plechobetonové desky. Vikam plechy jsou umístěny mezi stropnice a nosníky hlavního rámu na rozpon 2,70 m. Plech střechy je zabetonován 150 mm nad vlnu betonem C16/20 XC1, do každé vlny je vložen výztužný profil a při horním povrchu desky jsou vloženy KARI sítě. Plech stropní desky nad 8. NP je zabetonován 100 mm nad vlnu betonem C16/20 XC1, do každé vlny je vložen výztužný profil a při horním povrchu desky jsou vloženy KARI sítě.

Prostorovou tuhost ocelové konstrukce zajišťuje tuhá stropní deska, tuhost rámu a železobetonová monolitická jádra.

OCELOVÁ KONSTRUKCE BALKONŮ V 6. NP A 7. NP
Ocelová konstrukce balkonů je umístěna mezi osy 1 ÷ 2/A ÷ D a dotváří linii fasády. Deska balkonu je plechobetonová, Vikam plech zabetonovaný 50 mm nad vlnu betonem C25/30 XC2 XF1, do každé vlny byl vložen výztužný prut ∅ R6. Deska je podepřena stropnicemi IPN 140 ÷ 160 ÷ 200 v rastru 2,70 m a 1,35 m. Stropnice jsou navrženy jako prosté nosníky, na vnější fasádě jsou podepřeny fasádním nosníkem HE280B. Fasádní ocelový průvlak je podepřen ocelovými sloupy HE200B. Sloupy jsou kotveny ke stropní desce nad 5. NP.

Building Structure Part of Administrative Object Florentium
Florentium object is built on the place of former production halls and administrative object Typografia. Whole estate was gradually completely built in by production objects and in the 80s of 20thcentury, building was finished by construction of administrative building in the direction to Na Florenci street. Oldest object of the block was administrative building built in 1938, in 1941printing building was built. Complex consisting of operation buildings of printing plant and administrative buildings was finished in 1984.

Autoři

• Ing. Němec Ivan
• Ing. Bergmann Robert