Speciální zakládání na levém břehu Vltavy

• Foto

Skalní podklad tvořený jílovito-prachovitými břidlicemi libeňského souvrství je zakryt až třináctimetrovou vrstvou zemin kvartérního pokryvu sestávajícího ze 4,0 – 5,5 m mocné vrstvy navážek, 2,0 – 4,0 m písčito-jílovitých povodňových náplavů, pod kterými se již nachází typické říční sedimenty zastoupené vrstvou hlinitého písku a následně bazálního hrubozrnného štěrkopísku. Specifická poloha staveniště v blízkosti říčního koryta jednoznačně určuje hydrogeologický režim zájmové oblasti, neboť východní hranice pozemku se nachází 150 m od levého břehu řeky Vltavy. V dané části lokality dominuje hydrogeologický kolektor vázaný na akumulaci kvartérních fluviálních uloženin. Prostředím výskytu podzemní vody jsou zejména písčité a štěrkovité sedimenty údolní terasy, které jsou dobře průlinově propustné a vytváří podmínky pro existenci souvislého zvodnění. Bázi hydrogeologického kolektoru tvoří povrch ordovického horninového masivu libeňského souvrství, které se vyznačuje značně omezenou puklinovou propustností. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce 6,0 m pod povrchem terénu tj. 1,0 m nad projektovanou úrovní dna stavební jámy.

Předmětný pozemek byl až do poloviny devatenáctého století mimo oblast souvislé zástavby města a byl využíván jako pastvina či louka. V druhé polovině devatenáctého století zde fungovala vozovna koněspřežné tramvaje, jejíž provoz byl v roce 1937 upraven pro trolejbusy. Obvodové stěny bývalé vozovny podél ulice Svornosti a Na Valentince jsou historickou památkou, tudíž je bylo nutné, v souladu s požadavkem orgánů památkové péče, zachovat stejně, jako zděný tovární komín, který se nacházel při severní straně pozemku.

V úsecích podél stávajících objektů a památkově chráněné obvodové stěny vozovny bylo realizováno přímé podchycení základů pomocí sloupů tryskové injektáže o průměru 1 100 mm a 1 600 mm, v úsecích podél ulice Na Valentince a podél stávajícího dvora byla stavební jáma zajištěna pomocí záporového pažení. Stabilita stavební jámy byla zajištěna pomocí dočasných pramencových kotev, kterými byly ve dvou výškových úrovních stabilizovány odkopané suterénní zdi podchytávaných sousedních objektů, sloupy tryskové injektáže nebo konstrukce záporového pažení.

ACOUSTIC COLUMN INSPECTOR

Vzhledem k výše popsaným inženýrsko-geologickým poměrům na staveništi bylo stavební jámu nutné provést jako technicky vodotěsnou. Technická vodotěsnost stavební jámy, umožňující její bezproblémové vytěžení na definitivní úroveň výkopu, která se nacházela 1 m pod hladinou podzemní vody (v místě základu pro věžový jeřáb 2 m pod hladinu podzemní vody), byla zajištěna pomocí těsnících sloupů tryskové injektáže, vetknutých minimálně 0,5 m do vrstvy nepropustného skalního podloží. Tyto sloupy TI byly realizovány po celém obvodu stavební jámy. Pro kalibraci technologických parametrů tryskové injektáže ve vztahu k inženýrsko-geologickým poměrům na staveništi byla použita metoda ACI (Acoustic Column Inspector). Princip této metody spočívá v měření a následném vyhodnocení akustické odezvy řezného paprsku v rozsahu projektovaného sloupu tryskové injektáže. Výsledkem je stanovení optimálních parametrů pro provedení sloupu TI průměru požadovaného v projektové dokumentaci v jednotlivých inženýrsko-geologických vrstvách zastižených přímo na staveništi. Pro realizaci sloupů tryskové injektáže byla na této stavbě použita pásová vrtná souprava typu KB 5 s teleskopicky výsuvnou lafetou umožňující realizovat jednotlivé sloupy TI s délkou vrtání až do 17 m bez nastavování vrtných tyčí, což výrazně přispělo ke zvýšení denních výkonů a ke zkrácení doby provádění. Tato vrtná souprava vyráběná ve strojním závodě KGS KELLER v německém Renchenu je svými rozměry a hmotností 22 tun optimální pro realizaci většiny hlubokých stavebních jam. Pohledová plocha záporové stěny nad úrovní hladiny podzemní vody byla tvořena výdřevou z hraněného řeziva o tl. 100 mm. Pod úrovní hladiny podzemní vody pak byly sloupy tryskové injektáže dotěsňující záporovou stěnu odsekány na projektovanou úroveň a opatřeny vrstvou stříkaného betonu. V úsecích podél stávajících objektů byl povrch základového zdiva a sloupů tryskové injektáže osekán do projektované úrovně a celá takto vzniklá pohledová plocha byla opět vyrovnána vrstvou stříkaného betonu vyztuženého ocelovou sítí.

ZAJIŠTĚNÍ STAVEBNÍ JÁMY V BLÍZKOSTI KOMÍNU

Samostatnou kapitolou pak bylo zajištění stavební jámy v oblasti stávajícího cihelného továrního komínu. Základ komínu byl ztužen v horní úrovni ocelovými převázkami, ve spodní úrovni pak železobetonovým trámcem. Protilehlé strany převázek a železobetonového trámce byly staženy ocelovými táhly R∅32, směrem pod sousední objekt byl pak železobetonový trámec zakotven pomocí dočasných zemních pramencových kotev. Pod železobetonovým trámcem se pak nacházela souvislá řada sloupů tryskové injektáže zavázaná až do vrstvy zvětralého skalního podloží. Odkopaný líc cihelného zdiva komína byl očištěn, natrnován ocelovými trny R∅8 a překryt vrstvou stříkaného betonu.

Celá stavební jáma byla realizována v souladu s požadavkem zadavatele ve dvou etapách umožňujících optimální postup výstavby ve vztahu k vydanému stavebnímu povolení pro jednotlivé stavební objekty.

Hlubinné založení novostavby polyfunkčního objektu bylo provedeno za použití dvou technologií speciálního zakládání. Po obvodu stavební jámy byly realizovány sloupy tryskové injektáže o průměru 1 400 mm, ve zbývající části objektu pak vrtané železobetonové piloty o průměrech 600, 900 a 1 200 mm. Všechny prvky hlubinného založení byly dimenzovány na maximální hodnotu sedání 10 mm. Konstrukce základové desky byla navržena v systému „bílá vana“, tudíž jednotlivé piloty nebyly propojeny výztuží do základové desky. V souladu s projektem ochrany proti bludným proudům byl na armokoše vybraných pilot navařen zemnící pásek, který byl následně napojen do zemnící soustavy v podkladním betonu.

V průběhu provádění zajištění stavební jámy, výkopových prací a následné výstavby monolitické konstrukce objektu probíhal monitoring okolních objektů, při kterém se v souladu s kontrolně-zkušebním plánem stavby geodeticky sledovaly měřičské body osazené v jejich nosném zdivu.

Celá stavba probíhala v souladu s požadavky certifikace LEED V3.0 Gold/Platinum. Stavební jáma byla dokončena ve smluvených termínech a kvalitě odpovídající požadavkům zadavatele především díky konstruktivní spolupráci vedení stavby ze společnosti SKANSKA a. s. se stavbyvedoucím dodavatele zajištění stavební jámy a hlubinného založení objektu – společností KELLER-speciální zakládání, spol. s r. o. (člen koncernu KELLER), která využila při realizaci díla know-how jedné z největší mezinárodních korporací ve svém oboru.

Special Foundation on the Left Vltava Bank
When building Five multifunctional building in Prague, it was necessary to excavate a 7-m-deep construction hole for two underground floors of the new building on a land of about 100 x 30 m. Geological and hydrogeological conditions of the building lot were formed by erosion and accumulation processes of the river flow in Older and Younger Quaternary. Moreover, along its riverbed, the Vltava has accumulated a rather large volume of loam, clay and sand sediments, and gravel sediments near its base. 

Autor

• Ing. Kubeš Jan