SOHM – „Zarážející je nezájem vlády a dotčených ministerstev podpořit stavební sektor, zejména pak liniové stavby,“

• Foto

V roce 2011 prodali členové SOHM téměř 2,3 mil. tun hutních materiálů – 35 % všech prodejů na území ČR a SR. Kolik se podařilo prodat v roce loňském? Kopíruje situace v obchodu s hutním materiálem nelichotivý stav ve stavebnictví, nebo je na tom jinak?
Situace v prodeji hutních materiálů bohužel zachovává všeobecně sestupný trend, který je dán recesí v celé Evropě. V České republice je zejména patrný pokles stavební výroby, na které je většina našich členů závislá. Konkrétně se to týká profilů a betonářské oceli. K poklesu prodeje došlo ale také v sortimentu plechů s povrchovou úpravou, které jsou používány pro výrobu v automobilovém průmyslu, a pokles se také projevil v sortimentu strojírenských položek.

Zarážející je nezájem vlády a dotčených ministerstev podpořit stavební sektor, zejména pak liniové stavby.

Pro ilustraci uvádím několik čísel.

V roce 2011 jsme celkem prodali 2,3 mil. tun hutních polotovarů. V roce 2012 pak již jen 2,1 mil. tun hutních polotovarů, tj. pokles o cca 200 tis. tun, procentuálně jde o pokles o 7,4 %.

Stejně nepříznivé je vyjádření v korunových ukazatelích. Pokles prodejů 2011/2012 činil cca 3 mld. Kč, navíc oscilace cenových úrovní v průběhu roku jsou velmi silné a nemají vazbu na roční období, jak tomu bylo v minulosti zvykem.

Největší poklesy se týkaly položek profily, betonářská ocel a plechy s povrchovou úpravou. Naopak, mírný vzestup zaznamenaly položky nerezových ocelí, tlustých plechů a trubek.

Podrobné pohyby jednotlivých sortimentů (v nomenklatuře Eurometalu) jsou každé čtvrtletí v rámci INFO Systému SOHM rozesílány našim členům, takže je každý informován o dění na trhu s ocelí. Součástí našich statistik je i vývoj průměrných prodejních cen za materiálovou skupinu.

Často se ptají uchazeči o členství v SOHM:

„A co nám to členství přinese?“

Jedním z mnoha argumentů pro členství je právě dostupnost informací o situaci na trhu s ocelí, o stavu zásob a o pohybu cen. Členstvím v SOHM firma získává kontakty na ostatní oborové organizace v rámci Evropské Unie, jež jsou sdruženy v DISMET. Člen má možnost rovněž možnost získat informace o nesolidních a neplatících firmách působících na trhu v předmětné oblasti, viz www.sohm.cz/seznamneplaticu. 

O jaký materiál nebo služby je v současné době na trhu největší zájem?
To vyplývá již z předcházejících údajů. Rostla spotřeba nerezového materiálu, trubek a tlustých plechů. Složitější je vysvětlení pojmu služeb.

Doby, kdy sklady pouze prodávaly materiál v menších partiích jsou již dávno pryč. Do rozsahu činnosti našich podniků již běžně patři dělení materiálu na přesné délky, ohýbání a tvarování armovacích prutů, tvarové pálení plamenem, plasmou, srážení hran, odjehlování atd.

Několik našich podniků se specializuje na vypalování složitých tvarů laserem nebo i na výrobu tenkostěnných svařovaných trubek malých průměrů z nerezu.

Většinou jsou tyto sklady vybaveny dělícím zařízením Casto nebo Kaltenbach, která umožnují přesné dělení materiálu. Celá řada našich firem má vlastní autodopravu, takže dodávky just in time jsou běžné.

Členy SOHM je více než 50 firem z Česka a Slovenska, což představuje celkem solidní členskou základnu. Jakým způsobem udržujete kontakt s technickou normalizací?
Základem pozice obchodníka, zvláště pak v případě prodeje hutních výrobku, je bezpodmínečné zvládnutí norem, podle nichž se materiál prodává.

Situace je v této oblasti o to komplikovanější, že vedle hlavního bazických standardů evropských norem (EN) jsou stále aktivní normy ČSN/STN, ale také DIN, americké normy a další.

Prodejce se musí umět v tomto širokém spektru omezení velmi dobře orientovat a zákazníkovi nabídnout i rovnocenný ekvivalent materiálu za všech okolností, tedy i v případě, že je například poptávka specifikovaná dle norem ASTM, BS, JIS, GOST apod.

Protože jsme si vědomi, jak důležitá je normalizace, počínaje letošním rokem jsme zavedli doškolovací seminář “Technické normy v praxi“, kde se rozšiřují znalosti našich prodejců v oboru norem. Jen tohoto prvního ročníku semináře se zúčastnilo cca 30 osob.

Chci připomenout také další typy seminářů, jež SOHM pořádá pro své členy.

Jsou to „Základy metalurgie a zpracovaní kovu“, tj. seminář určeny novým pracovníkům našich firem, kteří přišli z jiných oborů, a dále pak „Válcování dlouhých výrobků“. Druhý jmenovaný seminář je určen pro již zavedené a ostřílené prodejce, kdy prohlubuje jejich technické a obchodní znalosti a dovednosti. Semináře jsou standardně strukturovány do dvou dnů. Během prvního dne probíhá teoretická příprava a výklad stěžejních témat tak, aby v rámci druhého, praktického, dne si mohli účastníci získané vědomosti ověřit v praxi u válcovacích tratí.

Zde je na místě uvést, že praktická část semináře probíhá ve spolupráci s Třineckými železárnami (MS) a AMO, s nimiž má SOHM dlouhodobě kvalitní vztahy.

Letos na podzim plánujeme obohatit seminář „Dlouhé výrobky“ přednáškou na téma „Vady hutních materiálů a způsoby jejich reklamace„. 

Podle předběžných reakcí bude zájem zejména o tuto část semináře.

Jak se daří SOHM bojovat s tzv. karuselovými obchody – úniky DPH? V loňském roce jste požádali Ministerstvo financí o nápravu. Učinilo MF nějaké konkrétní kroky, jak zamezit neoprávněnému čerpání odpočtu DPH při fingovaných vývozech hutního materiálu?
Tohle je bolavé místo naší činnosti. Podvody související s neplacením DPH poškozuji všechny zúčastněné, tzn. výrobce, obchodníky a především stát. Stát, kterým je vědomě okrádán o DPH, komplikuje seriózním obchodníkům činnost, výrobcům pak omezuje výrobní možnosti tím, že se na trhu objevuje materiál za cenu, jež je pod úrovní ceny výrobní.

Naše Sdružení již na podzim roku 2012 jednalo na GŘ Cel a Ministerstvem financí. Všude jsme se setkali pouze s totálním nezájmem, neochotou a ignorancí problému. Bylo nám sděleno, že do praxe byla zavedena řada opatření, která by podvody s DPH měla vymýtit. Ve chvíli, kdy se zvyšuje jak základní, tak i snížená sazba DPH, je nezájem státu o řešení rozsáhlých daňových úniků zarážející.

Navrhovali jsme také zařazení hutních položek do systému „reverse charge“, který na návrh národních vlád povolí EU. Podle státních orgánů se nejprve se musí vyhodnotit opatřeni celní správy a teprve v případě, že se ukáží jako neúčinná, bude možno se bavit o reverse charge.

Náš návrh na uspořádání kulatého stolu k této problematice za účasti zástupců MF a GŘ Cel na straně jedné a SOHM a výrobců hutních materiálů byl ze strany MF a GŘ zásadně a jednoznačně odmítnut.

Určité naděje vkládáme do spolupráce s Hutnictvím Železa, kdy se rýsuje možnost uspořádat na podzim roku 2013 společný workshop, kterého by se měli možnost zúčastnit také zástupci výrobců, MPO, MF, GŘ cel a snad i polského konzulátu v Ostravě, jež by mohl prezentovat zkušenosti polské strany s řešením obdobného problému. Účast polských odborníků je o to důležitější, že se zde podařilo problém „reverse chargé“ vyřešit během pěti měsíců.

Vaši členové mají přístup rovněž k databázi neplatičů. Jak jsou na tom čeští a slovenští neseriózní obchodníci? Přibývá jich?
Počátkem letošního roku nově zvolené Představenstvo SOHM přikročilo k restrukturalizaci databáze neplatičů, a s ní i k zásadnímu kroku, jež zcela jistě zasluhuje vysvětlení.

Původní databáze obsahovala dva základní údaje, a to jméno dlužníka a index udávající kolika členům SOHM je dlužen. Šlo o poněkud skoupé a plytké údaje.

Nově strukturovaná databáze je mnohem detailnější. Kromě jména dlužníka uvádí dlužnou částku, klasifikuje chování dlužníka vůči věřiteli (hodnotící škála 1-4 v otázce ochoty komunikace a splácení dluhu), datum vzniku dluhu. Součástí databáze je i možnost „prokliknout se“ na IČO dlužníka, a tím získat potřebné informace o vlastnické struktuře firmy. 

Tato podrobnější databáze ale nemohla zůstat ve veřejně dostupné části stránek SOHM, ale musela být zaheslována a mají k ní přístup pouze členové Sdružení.

Na otázku zda dlužníků přibývá nebo ubývá, je velice těžké odpovědět. Obecně lze říci, že se platební morálka firem výrazně zhoršila, zvláště, jde-li o dodržování termínů splatnosti. Velmi často, a u některých firem poměrně pravidelně, dochází k prodloužení doby platby o 30 až 50 dnů vůči fakturačně stanovené době.

Stává se, že ne každý člen Sdružení je dostatečně důrazný v řešení výše uvedených problémů s platbami, a po vypršení lhůty splatnosti nezařadí dlužníka na předmětný seznam. Tím často vystavuje ostatní členy riziku, že i oni „naletí“ nepoctivému odběrateli. Firmy, jež tento mechanismus používají, se vymlouvají na obavu ze ztráty zákazníka, a jeho přechodu ke konkurenci. Snaží se proto řešit celý věc po dobrém“. Problém je, že ve valné většině případů, takovýto klient stejně skončí v insolvenci.

Pro zájemce o členství v SOHM uvádíme mailovou adresu: info@sohm.cz, kontaktní osoba Ing. Josef Stehlík.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav