„Šíře záběru problémů a výzev, kterým stavebnictví čelí a bude čelit, je nepřeberná,“

• Foto

Kloknerův ústav není třeba lidem ze stavebnictví představovat. Za tři roky oslaví tato instituce sto let své existence. Jak moc (a jestli vůbec) se ve 21. století zaměření ústavu odchýlilo od prvotní myšlenky zakladatele přispívat k hospodárnému využití staviv a stavebních konstrukcí jejich soustavným výzkumem a zkoušením?
Máte-li nějaký dobrý genetický základ, je nanejvýš vhodné jej využívat. A tomu se tak stále děje. Obhajovat svou existenci v náročných podmínkách dnešního soutěživého prostředí není úplně snadné. Myslím si, že Kloknerův ústav je příkladem, že i relativně „dospělá“ instituce to zvládá a může být přes svoji téměř stoletou historii velmi vitální a progresivní. Od svého narození v roce 1921 jsme pracoviště teoreticko – experimentální se silným zaměřením na praktické problémy průmyslu. Působnost ústavu je od samého založení zaměřena zejména na oblast stavebnictví, a to v národním i mezinárodním měřítku. I když zaměření se dnes mění a záběr ústavu směřuje k multidisciplinárnímu přístupu k řešeným problémům, myslím si, že úzké propojení na praktické problémy průmyslu v nás zůstalo a nabývá stále na síle.

Struktura ústavu se během let vyvíjela. Co nyní tvoří jeho páteřní činnost?
Profesor František Klokner byl profesně zaměřen na betonové stavitelství ve všech jeho aspektech od technologie betonu jako materiálu, až po navrhování betonových konstrukcí. Toto velmi silně vložil do našich základů. Problematika technologie betonu a hmot na bázi cementu a dalších minerálních pojiv tvoří značnou část našich současných aktivit. Nicméně čas oponou trhnul, doba se posunula a samozřejmě řešíme nová témata. V obecné rovině jsou aktivity Kloknerova ústavu nasměrovány do pěti oblastí: 1. vědeckovýzkumná a vývojová činnost, 2. pedagogická činnost, 3. znalecká, expertní a konzultační činnost pro průmysl a státní správu, 4. činnost akreditované zkušební laboratoře, 5. národní a mezinárodní standardizace.

Ve všech těchto oblastech se snažíme působit. Z hlediska významu je považuji za stejně podstatné a důležité. Z hlediska objemu práce jsou nejobjemnější oblasti 1., 3. a 4. V posledních letech stát podporuje společné projekty průmyslových firem s vědeckovýzkumnými organizacemi, např. projekty agentur TAČR nebo přímo projekty MPO. V jejich rámci se nám s řadou firem dařilo vyvinout nové výrobky či materiály a posunout vpřed jejich technologie. Myslím, že v tomto směru jsou asi nejvýznamnější naše aktivity v materiálovém vývoji a navrhování konstrukcí ze zcela nového a unikátního vysokopevnostního cementového kompozitu známého jako UHPC (Ultra High Performance Concrete).

S čím vším se na vás mohou stavaři obracet a o jaké služby je v současné době největší zájem?
Ústav se snaží být komplexní a multidisciplinární vědeckovýzkumnou jednotkou. Teoretické rozbory a analýzy kombinujeme s laboratorními testy od drobných materiálových zkoušek pevnosti po zkoušení mostů in situ. Kloknerův ústav se v národním i mezinárodním měřítku snaží profilovat v oblastech teorie spolehlivosti stavebních soustav, diagnostiky staveb, monitorování a hodnocení konstrukcí, statiky a dynamiky konstrukcí, vývoje a ověřování nových technologií betonu a obecně nových stavebních materiálů, degradace železobetonových, zděných, dřevěných i kovových konstrukcí vlivem vnějšího prostředí, způsoby jejich sanace, navrhování moderních konstrukcí, seizmického a větrného inženýrství, chemickými analýzami a korozními procesy ve stavebních materiálech, tepelně technických problémů staveb. A tento výčet by mohl být dále zjemňován a zjemňován. Kdyby čtenáři měli chvíli čas, pak se o aktivitách, šíři záběru a struktuře ústavu snadno dozví na
našich webových stránkách http://www.klok.cvut.cz/
. 
Máte za sebou celou řadu úspěšných mezinárodních projektů. Zde bych vyzdvihnul zejména spolupráci s Technickou univerzitou v Regensburgu. V současné době se experti z obou vysokých škol společně zabývají například problematikou optimálního navrhování stavebních konstrukcí a optimalizací infrastruktur pro energetiku. Daří se aplikovat výsledky této spolupráce do praxe? Můžete uvést příklady?
Výsledky spolupráce s OTH Regensburg se ve spolupráci s ČEZ, a.s. uplatňují při hodnocení rizik a optimalizaci údržby stavebních konstrukcí, turbín, parovodů a dalších zařízení v energetice. Dále byl např. optimalizován způsob monitorování zatížení sněhem střešní konstrukce fotbalového stadionu v Itálii. Výsledky intenzivní spolupráce s OTH Regensburg jsou pravidelně uveřejňovány nejen ve vědeckých publikacích, ale také v příručkách pro stavební inženýry, a to především se zaměřením na hodnocení spolehlivosti existujících konstrukcí a zásady navrhování.

Jsme časopis zaměřený na stavební konstrukce. Podívejme se tedy blíže na jednu z vašich činností, kterou je stavebně‑technický průzkum a diagnostika konstrukcí. Disponujete zkušebnou, akreditovanou laboratoří, provádíte zatěžovací zkoušky mostů nebo sledujete chování důležitých konstrukcí v energetice. Objednávají si vaše služby častěji oceláři nebo betonáři?
Takto materiálově to dnes nelze rozdělit a v ústavu to překvapivě ani nečiníme. Nemáme oddělení betonových či ocelových konstrukcí, a když na to přijde, věnujeme se obojímu např. u ocelobetonových mostů. Z těch betonových konstrukcí byla z poslední doby velmi zajímavá práce při hodnocení stavu betonového Libeňského mostu. U kovových konstrukcí bych snad zmínil, že se nám líbila činnost při zkoušení a posuzování litinových sloupů prvků Masarykova nádraží v Praze nebo hodnocení ocelové konstrukce podhledu kostela Nejsvětějšího srdce Páně v Praze od architekta Jože Plečnika. Hodně času se ale věnujeme i relativně všedním věcem jakými jsou klasické materiálové zkoušení výztuží, svarů, vzorků betonu odebíraných při stavbě konstrukcí. Poptávka je tedy spíše svázána s četností toho kterého materiálu na našich stavbách. Myslím, že betonových a nesmíme zapomenout i zděných konstrukcí, je na našich stavbách větší část a tomu odpovídá i poměr poptávané a následně řešená spolupráce.

Jakou problematiku v segmentu stavebních konstrukcí řešíte nejčastěji? Ptám se, protože v poslední době stále častěji slýcháme o různých kolizích konstrukcí střech, lávek, mostů…
Vzhledem k jisté schopnosti přistupovat k problémům komplexně z mnoha úhlů pohledů, kdy umíme kombinovat experimentální ověřování skutečných vlastností materiálů a konstrukcí s teoretickými analýzami, se skutečně v posledních letech dostáváme i k problematice mediálně známých havárií (most ve Studénce, pád lávky v Troji, pád střechy sportovní haly v České Třebové). To je však jen viditelná třešnička. Velmi obsáhlé je naše angažmá v přípravě rekonstrukcí staveb všeho druhu, kdy provádíme komplexní diagnostiky a jsme schopni projít a zhodnotit stavbu od sklepa po půdu včetně návrhů a doporučení s nimi. Myslím, že to vyplývá i z toho, že pracovníci Kloknerova ústavu umí znalosti získané řešením vědeckovýzkumných problémů v různých vědecko-výzkumných projektech přímo přenášet a aplikovat na praktické problémy a tím poskytnou vysoce fundované řešení či vysvětlení.

KÚ je institucí spadající pod ČVUT. Jak vůbec funguje systém odměňování za vaši práci? Laicky řečeno, s jakými náklady má počítat investor, když se rozhodne využít vašich služeb a zkušeností?
Kloknerův ústav je ve struktuře ČVUT samostatným vysokoškolským ústavem definovaným v zákoně o vysokých školách. I když nemáme vlastní IČO, máme v činnostech, kterými se zabýváme, jistou samostatnost. Tato autonomie je samozřejmě doprovázena i odpovědností za vlastní rozvoj a financování. Prostředky získávané spoluprací s praxí, ať ve formě společných vědecko-výzkumných projektů, smluvního výzkumu nebo expertní, znalecké či laboratorní činnosti, tvoří nezanedbatelný zdroj prostředků ústavu. Kloknerův ústav tedy tuto činnost pod hlavičkou ČVUT intenzivně rozvíjí. Spolupráce se všemi partnery si velmi vážíme a jsme rádi, když se k nám vrací a pracují s námi dlouhodobě. Naše služby nejsou sice zdarma, ale nemyslím, že by byly nějak finančně nedostupné. Nežijeme ve vzduchoprázdnu a i pro nás platí, že finanční podmínky podléhají konkurenčnímu prostředí. Překvapivě známý vztah cena × výkon hodnotí dnes úplně každý. Možná, že někdy jsou naše aktivity pro partnera docela nákladné a to zejména u méně obvyklých a specializovaných činností. Snažíme se ale být cenově dostupní. Že se nám to daří, dokládá, že máme dnes již velký okruh stabilních a dlouhodobých partnerů a objevují se noví. Současně každoročně dochází k nárůstu finančního objemu této spolupráce.

Proč by se měli investoři a dodavatelé obracet na KÚ a ne na soukromé společnosti, nabízející podobný rozsah služeb? Jak vůbec vnímáte konkurenční prostředí v oboru zkušebnictví a diagnostiky?
Toto je velmi zajímavá otázka. Já osobně vnímám, že si ji pokládá stále více a více našich klientů a dospívá k závěru, že spolupráce s naší institucí jim za to stojí. Dle mého na tuto otázku lze reagovat minimálně ze dvou úhlů pohledu. O našich odborných schopnostech a možnostech se zmiňuji výše. Vysokou výhodou KÚ je schopnost věnovat se problémům komplexně a to případně za spolupráce s kolegy z dalších pracovišť ČVUT. Druhým, a v dnešní rychlé a všemi směry propojené době, může být nezanedbatelným hlediskem poskytnutí nezaujatého a nezávislého stanoviska. Včlenění KÚ do struktury veřejné vysoké školy ČVUT v Praze, tj. jedné z největších a nejvýznamnějších technických univerzit v ČR, KÚ poskytuje zázemí k tomu být opravdu nezávislí a klientům poskytovat co nejobjektivnější výstupy na vysoké odborně výši.

Na jakých nosných projektech aktuálně pracujete? Pozemní stavitelství, energetika?
Škála projektů je opravdu široká. Poslední období je prošpikováno problémy dopravních staveb a zejména mostních konstrukcí. Myslím, že dostatečně známé je řešení problémů Libeňského mostu nebo naše spoluúčast na řešení problému pádu Trojské lávky. Nicméně praxe si žádá, abychom jí pomáhali při řešení konkrétních problémů z hlediska vzniku vad a poruch, jejich hodnocení a napravování. Tato problematika nezná sektoru a prolíná se všemi stavebními obory.

Z vědecko-výzkumných aktivit se kolegové Ing. Vokáč a docent Bouška v několika projektech věnují problémům skla a skleněných konstrukcí. Já osobně se s kolegy Ing. Čítkem, Ing. Tejem a dalšími spolupracovníky věnujeme výzkumu vysokopevnostního vláknocementového kompozitu UHPC a jeho aplikačním možnostem, jakými jsou lávky, mostní konstrukce či další stavební prvky (trámy, desky atd.). Neutuchající jsou aktivity v oblasti spolehlivosti a hodnocení stávajících staveb a to jak v teorii, tak praktické diagnostice. Aktuálně prof. Holický předsedá skupině mezinárodních odborníků zpracovávající podklady pro aktualizaci normy ISO 18322 pro hodnocení existujících konstrukcí. V praktické diagnostice Ing. Hrabánek ještě dokončuje některé dílčí činnosti na konstrukcích Libeňského soumostí. Tým kolem Ing. Balíka se intenzivně věnuje diagnostice vlhkých staveb a navrhování opatření. A takto bych mohl dále jmenovat své spolupracovníky a popisovat jejich aktivity. Zájemce o bližší informace bych opět rád odkázal na náš web, na kterém se snažíme průběžně naše aktivity prezentovat.

Co nového čeká KÚ v dalším století jeho existence? Určitě existují vize a mety, kterých by chtěl ústav dosáhnout…
Přestože stavebnictví zásadním způsobem utváří životní prostor nás všech, překvapivě není státem a velkou částí veřejnosti příliš vnímáno jako moderní obor. Vzhledem k jeho stáří panuje představa, že již není co zkoumat, objevovat, analyzovat, napravovat, zkrátka řešit. Dennodenní praxe Kloknerova ústavu odhaluje tento hluboký omyl a je důkazem toho, že naopak šíře záběru problémů a výzev, kterým stavebnictví čelí a bude čelit, je nepřeberná a nadneseně možno říci i nekonečná. Do běžné stavební praxe se dostávají nové materiály, nové postupy a technologie využívající dříve nepředstavitelnou automatizaci a digitalizaci. Ano i stavebnictví se týká všude prezentované vize Průmyslu 4.0. V této jisté společenské ambivalentnosti se mi na položenou otázku velmi složitě odpovídá. V zásadě mám dvě možnosti. Vymýšlet a použít obvyklé a nadnesené věty, které v souvislosti s vědecko-výzkumnými institucemi slýchám, a o kterých si velmi často říkám, že nejsou moc v souladu s realitou nebo zůstat nohama na zemi a stručně konstatovat, že bych rád, abychom jako doposud byli v Kloknerově ústavu stále schopni dělat chytrou technickou práci na úrovni. Práci, která bude vyhovovat našim partnerům jak z průmyslu, tak z akademické a vědecké sféry a to nejen doma, ale i v zahraničí. Abychom toho byli schopni, potřebujeme mít dobré technické zázemí, tj. ústav vybavený co nejmodernější technikou a přístroji, avšak nejzásadnější je, aby v něm pracovali chytří, zapálení, pracovití a zvídaví kolegové schopní týmové spolupráce. Chcete-li tedy pak, dosažení těchto věcí je moje vize a můj cíl pro následující léta. Pak jsem přesvědčen, že i přes téměř deset křížků na hřbetě Kloknerova ústavu, budeme stále úspěšní při naplňování odkazu našeho zakladatele prof. Kloknera a platní při řešení problémů, na které narazíme
sami, nebo před nás budou položeny.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav