Sanace kubistické obvodové betonové zdi Ďáblického hřbitova v Praze

• Foto

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

• Místo: Ďáblická 564/2a, Praha Střížkov, hřbitov Ďáblice
• Investor: Správa pražských hřbitovů, p.o. Hl. m. Prahy (IČ: 45245801)
• Projektant: ANTRE spol. s r. o.
• Zhotovitel: SASTA CZ, a. s.
• Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Tomáš Kalábek (SASTA CZ, a. s.)
• Plocha sanované zdi: 5 540 m²
• Délka sanované zdi: 1 100 m
• Termín realizace: 08/2016 – 10/2017

ÚVOD

Konstrukce obvodové betonové zdi Ďáblického hřbitova z počátku 20. století byla správcem hřbitova vyhodnocena jako výrazně poškozená a bylo nutno přistoupit k její sanaci a celkové opravě. Hřbitov byl vybudován těsně před 1. světovou válkou v kubistickém slohu podle projektu architekta Vlastislava Hofmana. Sloh je patrný zejména na obvodové zdi a kapli. Zeď byla postavena v době, kdy byly železobetonové konstrukce zaváděny a kvalita betonu byla dosti různorodá. V některých částech není konstrukce prakticky vůbec vyztužena armaturou a hlavně v důsledku nesprávných postupů při stavbě zdi vznikaly četné pracovní spáry, které byly příčinou statických poruch. Obvodová zeď byla narušena trhlinami, do kterých zatékalo, působením vody a mrazu podléhala konstrukce zkáze a náletová vegetace navíc narušovala statiku zdi. U robustní železobetonové zdi byla v minulosti potřeba opravy podceňována, protože se pravděpodobně zdálo, že beton vydrží věčně.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O ĎÁBLICKÉM HŘBITOVĚ

Jedná se o jediný kubistický hřbitov v České republice a v podstatě na celém světě. Na svém místě stojí od roku 1914 (realizace 1912 – 1914) a autorem návrhu, podle kterého byl postaven, byl významný český architekt, urbanista, malíř a grafik Vlastislav Hofman. Vyznačuje se unikátním architektonickým a urbanistickým řešením. Hřbitov vyniká umělecky cennou hřbitovní zdí a už na první pohled každého zaujme monumentální vstupní brána s pavilony v kubistickém stylu. Také márnice je postavena v kubismu. Nádvoří nese kubistické prvky na lavičkách, odpadkových koších, a dokonce i pumpě na vodu. Také nový hlavní vchod je postaven v neokubistickém stylu. Jedná se o působivé místo s dramatickým a uměleckým charakterem.

Se svojí rozlohou téměř 30 ha je po Olšanském hřbitově druhým největším v Praze. Od roku 1943 jsou zde hromadně pohřbívány neidentifikovatelné ostatky sebevrahů a mrtvol po pitvách. Další zajímavostí je to, že uprostřed hřbitova je pohřebiště jugoslávských a italských partyzánů z druhé světové války a oběti Pražského povstání. Jsou zde pohřbeny osoby mučené a popravené, oběti komunistického režimu, stejně jako padlí účastníci protinacistického odboje – Jan Kubiš nebo Jozef Gabčík. Ďáblický hřbitov je zapsán na seznamu národních kulturních památek a je památkově chráněn od roku 1984.

PŮVODNÍ STAV KONSTRUKCE

Obvodové betonové zdi hřbitova kontinuálně ohraničují jeho prostor a jsou tvořeny sloupky a mezi nimi vybetonovanými stěnami. Jednotlivá pole jsou cca pět až osm metrů dlouhá, dilatovány byly ve vzdálenosti dvou nebo tří polí. Koruna stěny je tvořena římsou tvaru trojúhelníku v západní části, jižní a severní je ve špici seříznuta. Betonová zeď má tloušťku cca 180 mm, směrem ke sloupkům se kónicky rozšiřuje na cca 500 mm. Celková délka sanované zdi je 1,1 km.

Na konstrukci zdi bylo patrno několik druhů poruch, které měly vliv na trvanlivost a funkčnost konstrukce. Jednalo se zejména o svislé a vodorovné trhliny v dříku stěny v místech pracovních spár, lokální svislé a vodorovné trhliny v ploše konstrukce a korozi výztuže římsy na koruně stěny, která byla příčinou vzniku trhlin a odpadávajících krycích vrstev betonu nad výztuží. Patrné byly také průniky vody konstrukcí v místě dilatačních spár a v místě výše popsaných vzniklých poruch. Průnik vody do konstrukce byl příčinou porušení konstrukce cyklickým působením mrazu. Lokálně byla koruna obvodové zdi zatížena růstem zeleně, která byla příčinou bio koroze a degradace konstrukce. Současně se na zdi podepsali současní „umělci“ a vyzdobili ji graffiti.

Účelem oprav uvedených poruch bylo zajistit řešení nevyhovujícího technického stavu konstrukce, který by bez řádné opravy a následné údržby vedl až ke zborcení některých polí, především v jižní části zdi.

STATICKÉ ZAJIŠTĚNÍ A SANACE ZDI

V rámci detailní projektové dokumentace odsouhlasené památkovým ústavem bylo stanoveno několik cílů na opravu betonové zdi tak, aby byla zachována konstrukce pro další generace. Konstrukce byla rozdělena v rámci dokumentace a oprav na 12 sekcí a u každé sekce byly stanoveny jednotlivé parametry a postupy oprav. S ohledem na provoz hřbitova se práce prováděly za jeho provozu, s přerušením činností v době konání smutečních či vzpomínkových obřadů. Veškeré práce probíhaly za dohledu pracovníků národního památkového ústavu.

Průzkum konstrukce

V rámci dodávky sanačních prací bylo provedení detailního průzkumu původní konstrukce a ověření předpokladů projektu, který vycházel z nižšího stupně průzkumu. Na jednotlivých částech a úsecích konstrukce byly provedeny zkoušky stávajících betonů, a to jak destruktivních tak nedestruktivních. Byly provedeny zkoušky pevnosti v tlaku na provedených jádrových vývrtech, stanovení objemové hmotnosti betonu, stavení pevnosti betonu v tahu povrchových vrstev včetně hloubky karbonatace a nasákavosti. Součástí průzkumů bylo také stanovení krycích vrstev betonu nad výztuží a obsah chloridových iontů v povrchových vrstvách betonu, kde se předpokládal vyšší stupeň zasolení u konstrukce přiléhající k ulici Ďáblická. Součástí byla detailní fotodokumentace původní zdi.

Původní konstrukce vykazovala při zkouškách pevnosti betonu v tahu povrchových vrstev nižší hodnoty na vnějších plochách než na vnitřních, čímž byl potvrzen předpoklad projektu. Podkladní vrstvy vykazovaly průměrné hodnoty od 1,1 do 1,9 MPa, čímž byl zajištěn předpoklad pro provedení sanace.

Pevnost betonu v tlaku stanovená na vývrtech prokázala potřebu náhrady určitých částí konstrukce. Podle průměrné pevnosti ve všech zkoumaných profilech bylo možné beton stěny zařadit do pevností třídy C12/15, některé zkoušené úseky stěny ale dosahovaly průměrné pevnosti pouze pro třídu C8/10, jiné ale zase C20/25. V některých polích byly naměřené hodnoty vzorků výrazně nízké, zejména zkušební pole 04 (jižní strana; 2,6 MPa) a střed stěny úseku 11 a 12 (severní strana; 6,5 – 8,6 MPa).

Hloubka karbonatace povrchových vrstev se pohybovala v rozpětí 2 až 32 mm, při průměrné hloubce 12 mm. Výsledky nasákavosti dosahovaly i v jednom průřezu stěny výrazně rozdílných hodnot (4 až 10 %), což ukazovalo na nestejnoměrnou kvalitu použitých materiálů – betonů. Výsledky nasákavosti korelovaly s výsledky zkoušek objemových hmotností a pevností v tlaku.

Součástí průzkumných prací bylo zjištění způsobu provedení vyztužení stávající konstrukce, kde se prokázalo, že zeď je minimálně vyztužena. Ve všech zkoumaných profilech zdi nebyla nalezena žádná výztuž v plochách stěny (vodorovná i svislá), taktéž nebyla nalezena žádná svislá výztuž ve sloupcích. Absenci výztuže dokládalo radarové vyšetření zdi. Ve stěně tedy zcela chyběla svislá výztuž. Vodorovná výztuž byla nalezena vždy pouze v hlavě zdi, kde se nacházelo několik prutů hladké výztuže. Průměr výztuže se náhodně mění od 5 do 9 mm. Výztuže byly lokálně narušeny korozí, oslabení výztuže se lišilo na jednotlivých zkoumaných úsecích. Při následných bouracích pracích byly tyto výsledky ověřeny i vizuálně. Tímto se potvrdila domněnka, že ohradní zeď je víceméně zhotovena z prostého betonu.

Zkouškou stanovení obsahu chloridových iontů v povrchových vrstvách bylo prokázáno, že konstrukce není výrazněji poškozena a kontaminace betonu chloridovými ionty vyhovuje pro kategorii železový beton a prostý beton.

Průzkum potvrdil správnost způsobu řešení opravy dle projektu, provedení náhrady hlavy ohradní zdi v celé délce a dalších způsobů sanace.

Bourací práce

Na nejvíce poškozených částech zdi bylo rozhodnuto provést náhradu degradovaného betonu za nový, při zachování původního tvaru konstrukce. Před prováděním bouracích prací byly jednotlivé části zdi změřeny pro následnou výrobu atypického bednění. Při bourání konstrukce se využívalo pro minimalizaci poškození zachovávané části konstrukce otřesy diamantové řezání konstrukce, kdy bourané části byly prvně odříznuty a následně vybourány. 

Náhrada novou konstrukcí

Plně nahrazované části zdi byly prováděny z transportbetonu třídy C30/37, čerpaného do speciálně tvarovaného bednění podle dané části zdi, vyztuženého podle požadavku projektu a kotveného s původní zachovanou částí konstrukce pomocí výztuže vlepené do chemické kotevní malty. Vzhledem k atypickému vzhledu konstrukce byly na bednění použity bednící dílce upravované speciálně pro každé pole zdi, s formami vyřezávanými z polystyrénu a vkládanými do bednění. Během provádění bylo provedeno nejprve zkušební pole pro ověření kvality a postupů a následně byl postup replikován na celý rozsah zdi.

Příprava podkladu

Podklad byl připravován podle běžných postupů pro sanace betonových konstrukcí, využito bylo zejména lehké ruční elektrické nářadí – sekací a vrtací kladiva, ruční úhlové brusky s diamantovými kotouči či ocelovými kartáči a na finální úpravu před sanací bylo využito vysokotlakého vodního paprsku.

Ochrana obnažené výztuže

Lokálně na zachované části konstrukce byla obnažena původní výztuž zdi, která byla očištěna do kovového lesku a ošetřena pasivačním nátěrem na výztuž. V místech, kde byla koroze výraznější a úbytek větší, docházelo většinou k celkové náhradě konstrukce zdi, případně byla výztuž lokálně doplněna. 

Injektáž trhlin

Trhliny byly v konstrukci lokálně velice výrazné, zejména v místě původních pracovních spár. Na části zdi, která nebyla určena k plné náhradě, byly trhliny injektovány epoxidovými pryskyřicemi. S ohledem na tvar a tloušťku konstrukce byly většinou injektovány až po provedení hrubé sanace za pomocí předem instalovaných injektážních pakrů, které byly z důvodu tloušťky sanace nadstaveny injektážní trubičkou z polyetylénu. Injektáž trhlin probíhala pomocí běžného elektrického čerpadla na epoxidové pryskyřice.

Protože se injektáž prováděla na venkovní konstrukci, do které se přes den opírá slunce, bylo nutno použít materiál s delší dobou reakce (Sanax ResiInjekt E1T), aby nedocházelo k ucpávání čerpadla. V letních měsících muselo být přesto přistoupeno k injektáži pouze v ranních hodinách a chlazení injektovaného materiálu. Díky těmto opatřením se podařilo zajistit, že epoxidová směs s velmi nízkou viskozitou pronikla do všech zamýšlených trhlin. Materiál, který vytékal netěsnostmi na povrch konstrukce, musel být před aplikací dalších sanačních vrstev mechanicky odstraněn.

Sešívání trhlin

Aktivní trhliny byly zároveň s ohledem na typ konstrukce sešity helikální výztuží aplikovanou do vyfrézovaných drážek a vlepovaných do systémového tmelu dodavatele materiálu. Nejčastěji byly používány kotevní spony v délce 1 000 mm.

Reprofilace

Pro hrubou sanaci betonové konstrukce bylo využito běžných sanačních hmot od výrobce PCI, materiál PCI Nanocret R4 SM. Sanačními hmotami byly zejména vyplňovány vysekané trhliny a lokální místa vyžadující hloubkovou sanaci. Před aplikací sanačních hmot musela být konstrukce vlhčena, aby bylo dosaženo kvalitního spojení s podkladem a následně chráněna před rychlým vyschnutím. Tloušťky nanášených vrstev byly do cca 25 mm v ploše, ve více poškozených místech lokálně do tloušťky kolem 80 mm.

Oprava povrchových vrstev

Na konstrukci železobetonové zdi byla původně aplikována sjednocující cementová omítka, nyní již velmi degradovaná a odpadávající. Pracovníci národního památkového ústavu (NPÚ) vyžadovali zachování stávajícího vzhledu, kdy je povrch hrubý, je částečně vyplaveno pojivo a na povrch vystupuje hrubší kamenivo použité do omítky. Záměrem zhotovitele bylo na veškeré práce použít certifikované materiály pro sanace betonových konstrukcí pro zajištění stejnoměrné barevnosti a kvality povrchů aplikovaných materiálů. Pod dohledem pracovníků NPÚ byly provedeny zkušební plochy z různých materiálů mnoha výrobců sanačních hmot. Ukázalo se, že povrchová úprava těchto moderních materiálů neodpovídá požadovanému vzhledu, byť určité vzorky vyhovují barevností.

Z barevně vyhovujících vzorků materiálů byly následně provedeny další vzorky různě povrchově upravené tak, aby došlo k vytažení hrubého zrna z podkladu a docílilo se vizuálně co nejvíce hrubému povrchu původní zdi. Na základě vybraného vzorku byl vybrán výrobce a typ sanačního materiálu (materiál Hasit 474 FEIN – Betonreparaturmörtel) a technologický postup úpravy povrchu, ověřený na zkušebním úseku několika polí zdi.

Plochy stávající zdi byly očištěny od původní degradované cementové omítky a celá konstrukce včetně nově betonovaných částí byla opatřena vrstvou sanační hmoty. Během realizace prvních úseků se ukázalo, že pro dodržení stejnoměrnosti vzhledu speciálně upraveného povrchu, musí finální úpravy provádět pouze vybraní pracovníci, protože při větším počtu lidí docházelo (sice k velice malým) přesto viditelným odlišnostem, které nebyly akceptovatelné.

Nové dilatování zdi

Původní zeď byla dilatována po 2 až 3 polích, což se ukázalo jako nedostatečné, a tak bylo v rámci projektu navrženo a následně provedeno dodatečné dilatování zdiva v každém sloupu pomocí diamantové pily.

Povrchová úprava

Stávající konstrukce nebyla nijak chráněna proti povětrnostním vlivům a původní povrchové vrstvy tak rychleji degradovaly. V rámci opravy byl jako vrchní ochrana konstrukce proveden transparentní hydrofobizační nátěr, který má prodloužit živostnost opravy a snížit degradaci konstrukce srážkovými vodami. Výběr materiálu probíhal pod dohledem pracovníků NPÚ a nesměl měnit barevnost povrchových vrstev.

Zámečnické konstrukce

Součástí dodávky bylo provedení základní opravy (repase) vstupní branky v jižní zdi a vstupní brány hlavního vchodu, která je součástí sanovaného vstupního portálu v západní zdi. Vstup se skládá ze dvou dvoukřídlých postranních bran (z toho jedna pro pěší, druhá neprůchozí) a ze dvou dvoukřídlých vrat. Brány i vrata mají stejnou výšku, liší se šířkou křídla. Konstrukce je prostorová, tvořená z ocelových uzavřených profilů (jeklů), v soklové části opatřena plechem s vytvarováním. Osazení vstupních prvků je do železobetonové konstrukce kubistického tvaru, v minulosti opatřené stříkanou cementovou omítkou.

Doprovodné práce

Součástí opravy zdi bylo provedení zemních prací kolem paty zdi, vysekání a odstranění náletové zeleně degradujících konstrukci zdi včetně dodatečného zaizolování paty zdi a následné úpravy prostranství kolem stěny.

Protože sanační práce probíhaly za provozu hřbitova, bylo třeba vyhovět správě hřbitova a během smutečních obřadů a vzpomínkových akcí stavební práce přerušit nebo provádět práce jen na určitých místech. Současně musely být během prací prováděny práce na ochraně náhrobků proti poškození a ušpinění, zejména v místech, kde jsou umístěny podél zdi, například na západní straně hřbitova.

ZÁVĚR

Provedená celková oprava železobetonové zdi Ďáblického hřbitova prodloužila životnost této nádherné jedinečné kubistické konstrukce a zachovala ji pro další generace a pro klidný odpočinek obyvatel hřbitova.

ZDROJ INFORMACÍ:
[1] Antre s. r. o.: Projektová dokumentace Oprava hřbitovního zdiva – Hřbitov Ďáblice, sekce 1; 2; 3; 4; 5; 6; 7; 8; 9; 10; 11; 12. 2014.
[2] SASTA CZ, a. s.: Průzkum obvodové stěny hřbitova, Rekonstrukce kubistické ohradní zdi Hřbitov Ďáblice, Praha – Střížkov, Ďáblická 564/2a, 10/2016.
[3] Památkový katalog – 1000153478 – Ďáblický hřbitov. [online]. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/?presenter=ElementsResults&action=element&element=12401343
[4] Ďáblický hřbitov na Střížkově. Praha Neznámá: průvodce po pražských čtvrtích [online]. Dostupné z: https://www.prahaneznama.cz/praha‑8/strizkov/dablicky‑hrbitov-na-strizkove/
[5] Ďáblický hřbitov – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8E%C3%A1blick%C3%BD_h%C5%99bitov
[6] Největší zajímavost na festivalu Open House: Kubistický Ďáblický hřbitov | Luxury Prague Life. [online]. Dostupné z: https://www.lifestyle.luxusni-bydleni-praha.com/nejvetsi-zajimavost-na-festivalu-open-house-kubisticky-dablicky-hrbitov
[7] Na hřbitově v Ďáblicích zachraňují kubistickou zeď, Metro Praha [online]. Dostupné z: https://www.metro.cz/na-hrbitove-v-dablicichzachranuji-kubistickou-zed-f82-/praha.aspx?c=A161009_191706_praha-metro_jsk
[8] Před zkázou ji zachrání 19,3 milionu: Kubistickou hřbitovní zeď v Ďáblicích poprvé opraví | Blesk.cz. [online]. Dostupné z: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/409938/pred-zkazou-ji-zachrani-19-3-milionu-kubistickou-hrbitovni-zed-v-dablicich-poprveopravi.html
[9] Jediný kubistický hřbitov na světě je v Ďáblicích, opravit zeď stojí milióny [online]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/relax/design/jediny-kubisticky-hrbitov-na-svete-je-v-dablicich-opravit-zed-stoji-miliony.A160731_231102_ln-bydleni_toh

Autoři

• Ing. Bíza Zdeněk
• Kalábek Tomáš