„Rozvojový potenciál městské části Pardubičky v dané lokalitě má několik zásadních aspektů, které je nezbytné řešit a při řešení koordinovat,“

• Foto

Co vše bylo (nebo ještě je) pro architektonický atelier ADAM PRVNÍ předmětem zakázky v rámci projektu revitalizace areálu bývalého státního podniku Tesla Pardubice?
Předmětem zakázky bylo zpracování soutěžního návrhu pro klienta, který se do soutěže vypsané městem Pardubice přihlásil. Klient s návrhem v soutěži uspěl a v současné době se řeší způsob, jak v projektové přípravě řešeného areálu Tesly dále postupovat.

Je to vaše první zkušenost s revitalizací starého brownfieldu nebo jste mohli využít zkušeností z předchozích projektů podobného charakteru?
S brownfieldem Tesla jsme začínali před deseti lety. Zhruba ve stejné době jsme řešili bývalá kasárna na hůrkách a podobný – v minulosti vojenský – areál v Příbrami. Zajímavostí v tomto ohledu byl urbanistický návrh města v Číně pro obyvatelstvo rozsáhlého území, které bylo později zatopeno přehradou „Čtyři soutěsky“.

Projekt je to bezesporu docela rozsáhlý. Co vše bylo třeba při realizaci architektonického řešení zohlednit? Čím je projekt specifický a jak početný tým na něm pracoval?
Soutěžní návrh měl formu a rozsah územní a objemové studie. Zadání zpracované vypisovatelem soutěže bylo jasné, takže jsme pracovali spíš s připomínkami klienta. Naší výhodou bylo, že území dobře známe. Před bezmála deseti lety jsme zpracovali studii „centrum Pardubičky“ s návrhem řešení území nejen Tesly, ale i s konceptem, jak dopravně lépe napojit krajskou nemocnici a jak řešit celý dopravní uzel i ve vazbě na dopravu pěších, cyklistů a cestujících městskou hromadnou dopravou a vlakovými spoji.

Vyjmenovat všechna specifika projektu si netroufám. Některá bych jistě opomněl. Pokud jde o pracovní tým při zpracování soutěžního návrhu, byl složen ze tří architektů. Další pracovníci se podíleli na tvorbě vizualizací a v neposlední řadě se jednalo o konzultanty soutěžené problematiky.

Kromě rezidenční části počítá projekt i s výstavbou obchodního centra. Můžete přiblížit, jakou podobu a konstrukční řešení, jaké jste u chystaného OC navrhli?
Parametry obchodních center v dnešní době zadávají jejich budoucí provozovatelé. Tak daleko zatím projekt není. Pokud jde o konstrukční řešení, v současnosti se u obchodních center preferují montované prefabrikované systémy převážně na bázi železobetonu.

Podle slov investora se má jednat o citlivou revitalizaci, po které si místo zanechá své genius loci a zároveň získá moderní tvář. Jakými způsoby toho bude dosaženo?
Dobrá otázka, ale příliš složitá n a krátkou odpověď. Pokud bude náš tým v projektu pokračovat, přijde doba na veřejnou prezentaci.

Zabýváte se rovněž urbanistickými studiemi. Má podle Vás lokalita městské části Pardubičky větší developerský potenciál? Jaké jsou možnosti jejího dalšího rozvoje?
Opět dobrá otázka, děkuji za ni. Rozvojový potenciál městské části Pardubičky v dané lokalitě má několik zásadních aspektů, které je nezbytné řešit a při řešení koordinovat. Jedná se o rekonstrukci tělesa nadjezdu a s ní související dopravní stavby potřebné k zlepšení přístupu a příjezdu nejen do areálu Tesly, ale i do krajské nemocnice spolu s řešením kapacitního parkování.

Odpověď s dovolením zjednoduším na rozvojový potenciál Pardubiček. Ten existuje pouze v území ve směru k Nemošicím a v území vojenského prostoru.

Současný územní plán ale tato území zatím blokuje záměrem tzv. jihovýchodního obchvatu, což využití těchto nejhodnotnějších částí Pardubiček zatím vylučuje.

Osobně pevně věřím, že v průběhu prací na novém územním plánu Pardubic bude věnována pozornost návrhu městského obvodu IV. Tento návrh předpokládá vedení obchvatu tak, aby se jednalo o skutečný obchvat města a nikoliv o průtah hodnotným územím městské části.

Architektonický atelier ADAM PRVNÍ funguje od roku 1992. Můžete čtenářům blíže představit jeho aktivity, možnosti a úspěšné realizace, pod kterými je podepsán?
Jednou z větších projektových realizací v Pardubicích je polyfunkční dům Poseidon částečně dokončený na přelomu tisíciletí. Částečně proto, že lávka přes Labe, kterou projekt tehdy obsahoval, nebyla soukromým developerem realizována. K realizaci se schyluje až nyní a to zásluhou pardubického Magistrátu.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav