Rekonstrukce a výstavba nového terminálu Letiště M. R. Štefánika v Bratislavě

• Foto
• Mapa

HISTORIE PROJEKTU
Po masivním nástupu rozvoje letecké dopravy na Slovensku v letech 2003–2004 začal tehdejší management letiště uvažovat o modernizaci budovy pro cestující. V roce 2004 vznikla první verze projektu, který se dnes, i když v podstatně změněné podobě, realizuje. V roce 2004 prošlo letištěm necelých 900 tisíc cestujících, přičemž projektovaná kapacita budovy byla 1,5 milionu cestujících ročně. V první verzi studie se předpokládalo dosáhnout požadované kapacity 4 mil. cestujících za rok rekonstrukcí stávajícího terminálu A (z roku 1970) a s ním propojenou novou přístavbou na jeho jihozápadní hraně.

Už na přelomu let 2004/2005 se však výchozí parametry projektu podstatně změnily. Po vstupu Slovenska do EU se začalo připravovat jeho začlenění do schengenské zóny, z čehož vyplývaly nové nároky na odbavování cestujících schengenských a neschengenských. Letiště proto na čas projekt modernizace hlavní odletové budovy odložilo a soustředilo se na urychlené vybudování infrastruktury v souladu se schengenskými kritérii. Jednalo se především o vybudování příletové haly C pro schengenské cestující (odevzdaná k užívání v červnu 2006), kterou se zabezpečilo oddělení schengenských a neschengenských cestujících na příletu.

Zároveň byly navrženy úpravy na přesunutí pracoviště hraniční kontroly tak, aby od momentu oficiálního otevření vzdušných hranic, vznikla i v odletové hale část bez pasové kontroly pro cestující v rámci Schengenu a část s pasovou kontrolou pro cestující odlétajících mimo schengenskou zónu. V roce 2007 byla dána do provozu další přístavba k terminálu B (z roku 1994), která zahrnovala nástupiště C včetně propojovacích mostů, které slouží i jako předodletové čekárny pro neschengenské cestující. Stavební úpravy, které si vyžádal vstup SR do Schengenu, využilo letiště i na dispoziční změny, které zvýšily hodinovou propustnost budovy a tím v maximálně možné míře přispěly k většímu pohodlí neustále rostoucího počtu přepravovaných cestujících na přechodné období, než proběhne kompletní rekonstrukce budovy. Kapacita letiště se v tomto období zvýšila na 2–2,5 milionu cestujících.

Kromě nevyhnutelných úprav pro splnění schengenských kritérií další úvahy o celkové rekonstrukci a modernizaci pro cestující podstatným způsobem ovlivnila i plánovaná privatizace letiště, která vrcholila na přelomu let 2005/2006. Podle původních očekávání by případnou investici do modernizace budovy zřejmě býval realizoval nový strategický partner, proto se v roce 2005 práce na projektu zastavily. Po rozhodnutí slovenské vlády odstoupit pro nesplnění privatizačních podmínek od smlouvy o privatizaci, byl v srpnu roku 2006 ustanoven nový management letiště, jehož hlavním úkolem bylo připravit dlouhodobý strategický plán rozvoje letiště.

V rámci něj byly seřazeny priority investic, kterým z časového a kapacitního hlediska vévodila rekonstrukce a rozšíření terminálu pro cestující. Od poslední verze projektu z roku 2004 nastala nejpodstatnější změna v potřebě nejen modernizovat, ale především rozšířit budovu terminálu. Zatímco v roce 2004 prošlo letištěm méně než jeden milion cestujících, v roce 2006 už to byly dva miliony. Tím se celková roční kapacita terminálu navýšená přístavbami a dispozičními úpravami na cca 2 miliony cestujících za rok téměř naplnila, nemluvě o hodinové propustnosti, která v letních měsících několikrát překonala teoretické předpoklady. V průběhu roku 2007 byly původní projekty přehodnoceny a překresleny do podoby, která obsahovala dvě alternativy rozvoje.

Jednou z nich bylo rozšíření stávající budovy směrem k bývalé autobusové zastávce, druhou byla výstavba úplně nové budovy na zelené louce směrem k řídící věži a dále kolem odjezdové komunikace. Tyto dvě alternativy byly prostřednictvím akcionářů předloženy k posouzení vládě SR, která v lednu 2008 rozhodla, že v první etapě bude postačovat rozšířit a rekonstruovat stávající budovu směrem k bývalému autobusovému nástupišti a v druhé etapě, pokud to bude nárůst dopravy vyžadovat, bude rozvoj letiště pokračovat směrem k řídící věži.

Od tohoto rozhodnutí se práce na projektové dokumentaci k 1. etapě výstavby maximálně zintenzivnily. Tým složený z architektů společnosti AGA – Letiště, s. r. o., dlouholetých pracovníků a zaměstnanců letiště a externích konzultantů čtyři a půl měsíce připravoval projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Stavební řízení bylo ukončeno k 12. 12. 2008, kdy letiště získalo k projektu stavební povolení.

FÁZOVÁNÍ VÝSTAVBY
0. fáze (příprava staveniště)
Nosnými částmi nulté fáze jsou úpravy komunikací v prostoru před terminálem, přemístění osvětlovacích stožárů, odbavovací plochy a přeložení kolektoru. Práce začaly předávkou staveniště 18. srpna 2008 a probíhaly do května roku 2009. Účelem úpravy komunikací byl odklon veřejné dopravy z prostoru před navrženou 1. etapou výstavby a její usměrnění tak, aby neomezovala výstavbu 1. etapy terminálu a naopak.

Vybudované komunikace jsou součástí konečného dopravního řešení v oblasti před terminálem. Přemístění osvětlovacích stožárů směrem do plochy, vyvolané výstavbou terminálu poskytne letišti i možnost nového modernější využití odbavovací plochy a zároveň její efektivní využití, které spočívá ve změně stání letadel z otočných na nose – in. Další nevyhnutelnou přípravou staveniště byla přeložka kolektoru inženýrských sítí, protože původní kolektor stál na místě výstavby nového terminálu.

1. fáze (výstavba na „zelené louce“)
První fáze investice je zaměřena na stavbu nové odletové části terminálu v prostoru mezi terminálem A a terminálem všeobecného letectví (GAT) s plánovaným předáním do provozu v červenci 2010. Její součástí je i výstavba komunikací v přednádraží, výstavba nástupních a propojovacích mostů A a B včetně jejich propojení s terminálem B (propojovací most C4), propojení terminálu s objektem GAT (propojovací most D), provizorního mostu A a druhého úseku kolektoru.

2. fáze (výstavba v místě stávajícího terminálu A)
Po zprovoznění 1. etapy výstavby terminálu se v průběhu druhé fáze uskuteční v letech 2010 až 2012 demolice stávajícího terminálu A a na jejím místě výstavba nové příletové části Terminálu. Dalšími prvky druhé fáze výstavby bude dokončení komunikací a inženýrských sítí v přednádraží a částečná rekonstrukce terminálu B.

1. FÁZE VÝSTAVBY
První fáze výstavby byla oficiálně spuštěna slavnostním poklepáním základního kamene 17. prosince 2008. V zimních měsících probíhala příprava staveniště (instalace unimobuněk, oplocení, odvoz zeminy), přičemž samotné stavební práce spustil zhotovitel ZIPP BRATISLAVA spol. s r. o. v únoru 2009.

únor 2009
Na volném prostranství vpravo od existujícího terminálu se spouští výstavba první etapy nového terminálu. Na 6.831 m² zastavěné plochy získá letiště v jednom podzemním a pěti nadzemních podlažích až 22.879 m² nové užitné plochy. První etapa představuje pouze první polovinu nové odletové haly.

březen-červen 2009
Stavba nového terminálu je zakládána v poměrně náročných geologických podmínkách (spodní voda z blízkého Malého Dunaje, štěrkopískové podloží). Přípravě stavební jámy bylo věnováno přiměřené období, ve kterém byla realizace rozdělena do dvou kroků. Za účelem důkladného odizolování spodní vody byla nejprve po celém obvodu stavební jámy vybudována pažící stěna. Následně byla do nepropustných neogenních vrstev zakotvena ještě další podzemní těsnící stěna, díky které se zcela vyloučilo riziko dalšího zaplavování stavby.

červen 2009
Po důkladné přípravě stavební jámy, začala koncem měsíce betonáž podkladových betonů. Pro zřízení základové spáry v hloubce 6 m pod úrovní terénu bylo vytěženo a odvezeno 41.000 m³ zeminy.

červenec 2009
Pokračuje betonáž základové desky. Její šířka je 50 cm a realizuje se v devíti samostatných polohách, které jsou navzájem oddilatovány tzv. smršťovacími pruhy. Je použito PVC fólie, která společně s bentonitovou rohoží Voltex tvoří hydroizolaci pod základovou deskou a na stěnách podzemního podlaží. Je použito vodostavebního betonu. Koncem měsíce se do základové desky ukládá a zabudovává betonářská ocel, které bylo v této fázi použito 650 t. Železobetonem se vyztužují rovněž obvodové stěny podlaží, přičemž použitá konstrukce je 35 cm široká.

srpen 2009
Pro zabezpečení technologické obsluhy stavební jámy byly na zřízených násypech vybudovány rampy, které umožňují přístup těžkých stavebních strojů a přísun stavebního materiálu. Začínají se osazovat železobetonové prefabrikované sloupy, které se upevňují kotevními šrouby a podlévají rozpínavou maltou. Po deseti týdnech od počátku betonáže podkladních betonů se na staveništi připravuje bednění stropní desky nad suterénem. Tato železobetonová deska bude vyztužena ocelovými delta nosníky a bude v ní zabudováno téměř 800 t betonářské oceli. Společně se dvěma monolitickými jádry se bude deska podílet na statické tuhosti nosné konstrukce.

září 2009
Prefabrikované prvky nahradily původně uvažované monolitické konstrukce. 18 m vysoké sloupy jsou osazeny v osové vzdálenosti 18 m, přičemž jsou zatíženy pěti podlažími a náročnou střešní konstrukcí.

říjen 2009
Po zřízení ocelové konstrukce podlahy čtvrtého nadzemního podlaží byla 16. října osazena první polovina střešního vazníku. V první etapě jich bude zabudováno celkem šest.

listopad 2009
V listopadu pokračuje montáž vazníků střešní konstrukce za pomocí těžké techniky. Obě poloviny střešních vazníků byly usazovány pouze z jedné, letištní, strany terminálu. Osazeny jsou v konečné poloze na třech podpěrách, což si při zvolené technologii vyžadovalo vybudování dočasné čtvrté pomocné podpory.

prosinec 2009
Po dostavbě nosné střešní konstrukce je realizován střešní plášť, který je tvořen ze 48 cm hrubých dart panelů. Tato tepelná, zvuková a hydro izolace vytváří současně rovněž podhled střešní konstrukce a spolu s ocelovou příhradovinou střešního vazníku dává velkolepému prostoru třetího, ale i prvního nadzemního podlaží charakteristický vzhled. Paralelne s pracemi na uzavření první etapy výstavby pokračovaly pracovní činnosti v suterénu, kde po vytvoření stavební připravenosti zabezpečil dodavatel BHS (baggage handling systému) montáž této náročné technologie. I přes náročné klimatické podmínky začaly v prosinci betonářské práce na budoucích nástupních mostech, kterými budou cestující procházet z hlavní budovy na plochu letiště.

leden 2010
V lednu byly realizovány práce na nástupních mostech a koridorech pro cestující, aby mohly být osazeny ocelové konstrukce. V interiéru probíhaly práce na rozvodech elektřiny, vzduchotechniky, stálého hasicího zařízení, chlazení, slaboproudu a dalších technologických souborech. V exteriérech zima popoháněla dodavatele na pracích souvisejících s opláštěním objektu, aby byly zabezpečeny optimální podmínky pro další interiérové realizace.

únor 2010
Lehké skleněné opláštění hliníkové konstrukce tvoří fasádu na třech stranách objektu, přičemž čtvrtá stěna, přilehlá k existujícímu terminálu, je budována jako dočasná a s jejím odstraněním se počítá po kompletní dostavbě budovy. Pokračují práce na nástupních mostech osazováním ocelových konstrukcí, ale i další technologické práce – elektrorozvody, vzduchotechnika, zdravotechnika.

březen 2010
Stavební postupy si vyžádaly pokračovat ve výstavbě kolektoru, který vytváří prostor pro vedení inženýrských sítí. Střešní konstrukce je postupně doplňována světlíky, jejichž realizace podmiňuje položení střešní krytiny, která je tvořena systémem KALZIP. Denně je na stavbě až 500 pracovníků. Dokončeno je opláštění budovy terminálu, na střeše je už z části položena hliníková krytina a před odbavovací budovou jsou v plném proudu práce na přístupové komunikaci. Finišuje se rovněž na přeložkách inženýrských sítí.

Reconstruction and construction of a new airport terminal in Bratislava
The project for construction and reconstruction of the passenger terminal, which was launched on December 16, 2008, had been in the process of creating for a few years. Current departures terminal was built in 1970; however, about six years later, there was the first project for its expansion. Today, after thirty years of use, the airport can no longer cope with further development of transport from the capacity and technological point of view. The article outlines the history of the project and describes the main milestones of the construction in zero and the first phase of the new terminal construction.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav

Rekonstrukce a výstavba nového terminálu Letiště M. R. Štefánika v Bratislavě