Rakouský rodinný podnik expanduje

V roce 1948 založil předek současných majitelů rodinný podnik Brucha s výrobním závodem v dolnorakouském Michelhausenu (okres Tulln an der Donau). Na tomto z dopravního hlediska strategickém místě vyrábí 500 zaměstnanců miliony metrů čtverečních panelů pro stavebnictví ročně. Produkty nacházejí uplatnění při výrobě chladíren, průmyslových hal, chladících buněk a dveří do chladících boxů. „Firma reaguje na situaci na trhu, především na zvyšující se poptávku po výrobcích, a staví dvě nové haly pro panely na střechy a obvodové pláště. Již příští rok by měly být zprovozněny. Dnes působíme na ploše 40.000 m², po dostavění nových prostorů, kde se bude pracovat v nepřetržitém provozu, tak půjde zřejmě o největší závod na výrobu panelů na jednom místě v Evropě,“ uvedl ředitel firmy Richard Slawik, který se stal i naším průvodcem po areálu. Zajímavostí a důkazem toho, že se firmě daří prosazovat své výrobky u stále většího počtu zákazníků, je fakt, že všechny investice na rozšiřování kapacit firmy pocházejí z vlastních prostředků.

Hostitel a ředitel firmy Richard Slawik (vlevo) před automatickou linkou se zástupci české pobočky Brucha Danou Sutterovou a Tomášem Douškem.

Firma Brucha má nyní pobočky v sedmi státech Evropy. „Chceme být, i přes svou strategickou polohu, ještě blíže svým zákazníkům,“ říká ředitel. „Do České a Slovenské republiky zatím firma dodává 20% své celkové produkce, potenciál je stále vyšší,“ vkládá se do rozhovoru jednatel a ředitel české pobočky Tomáš Doušek. „A proto posiluje mateřská firma své týmy nejen v ČR, ale i v dalších státech Evropy,“ dodal a představil nám novou posilu české pobočky Brucha ČR, manažerku prodeje Danu Sutterovou. O nárocích na kvalitu panelů Brucha vypovídá fakt, že na hotových produktech nebo i vstupních materiálech denně probíhají zkoušky ve firemní interní laboratoři. Firma spolupracuje i s jednou rakouskou univerzitou, kde využívá pro ověřování kvality tamější vývojové středisko. „Investice do nových hal není náhodná. V uplynulých letech jsme neustále obnovovali strojní park, rozšiřovali podnik o výrobní haly a jako první v Rakousku jsme zde instalovali počítačově řízený dopravní pás na výrobu izolačních panelů,“ upozorňuje R. Slawik.

DŮVODŮ „PROČ BRUCHA?“ JE STÁLE VÍCE
Kompletní nabídka zahrnuje stěnové, střešní a fasádní panely. Ptám se průvodců areálem, v čem vidí v posledních desetiletích kontinuální vzrůst obliby sendvičových a panelových konstrukcí. „Za tento pozitivní trend vděčí panely jak své hospodárnosti, tak i snadné realizovatelnosti neustále stoupajících architektonických nároků. Proto jsme se rozhodli postavit další dvě haly. Počátky sendvičových konstrukcí vycházely ze stavebních požadavků chladíren a mrazíren. Pro stavbu budov a hal byla totiž nezbytně nutná vysoká míra ekonomického a stavebně-fyzikálního funkcionalismu. Panelová konstrukce se přitom prezentovala jako optimální řešení. Postupem času stále více architektů a projektantů objevovalo tento nový stavební systém i pro jiné typy budov,“ vysvětluje ředitel T. Doušek.

Tvarování spodního plechu. Nahoře je vidět průchod vrchního plechu.

Rychlý technický vývoj ostatních stavebních materiálů a nosných konstrukcí jako dřevo, ocel a beton se pozitivně odrazil i v nových stavebních konstrukcích s panely. „Vstupní materiály do firmy přicházejí z celé Evropy. Nejde nám o zemi původu, jde nám o kvalitu, a z tohoto důvodu nepatří naše panely mezi nejlevnější. Našimi klienty jsou tak ti, kteří kladou důraz spíše na úroveň produktu než na nízkou cenu,“ doplňuje jej R. Slawik.
Zajímají mě důvody zvyšujícího se zájmu architektů a projektantů o tyto panely. „Stále větší počet architektů, projektantů a stavbařů poznal výhody sendvičových konstrukcí, což se projevuje ve zvyšujícím se počtu stavebních realizací. Odborníci si obzvlášť cení souhry kovových stropních vrstev s izolací jádra ze zatvrdlé polyuretanové pěny, která ideálně kombinuje mechanické a stavebně-fyzikální vlastnosti. Díky dalšímu nepřetržitému vývoji výrobních strojů je dnes možné vyrábět i ta nejrafinovanější profilování. Technika spojování je vyzrálá a díky této inteligentní technologii je možné bez problémů dostát novým výzvám v oblasti designu. Rozhodujícím způsobem se tak zlepšily aplikační možnosti,“ doplňuje jej ředitel české firmy Brucha.

Výstavba nové plnoautomatické linky je v plném proudu.

V jedné z hal se postupně seznamuji se všemi úseky výroby panelů. Zjišťuji, že dimenze konstrukčních dílů jsou sice standardizovány, ale variabilní tvary panelů umožňují různé způsoby půdorysného plánování i rozsáhlé architektonické utváření. Široká paleta nejrůznějšího profilování, mikrolinkování, povrchových struktur a pestrost barevných odstínů, které zde jsou k dispozici, poskytují architektům a stavebníkům prostor i při utváření fasády a střechy. Zajímá mě, zda sendvičové konstrukce znamenají nějaká omezení velikosti a výšek budov nebo fasádních ploch. „Nikoliv, pro dimenzování budov jsou rozhodující pouze mezní hodnoty zvolené spodní konstrukce. Flexibilita sendvičových konstrukcí značně usnadňuje přestavbu budov. Opatření, která je při takovéto přestavbě nutné učinit, jsou díky tomu mimořádně usnadněna, protože se sendvičové prvky dají relativně rychle demontovat a znovu použít. I rozsáhlejší opatření při zvětšování nebo přestavbách je možné provádět bez závažných přerušení provozu. Dokonce i kompletnímu přestěhování hal již nejsou díky sendvičovým konstrukcím kladeny ani technické, ani ekonomické meze,“ vysvětlil T. Doušek.

Řezání panelů po průchodu pecí.

Průvodci mě informovali, že se zde nyní vyrábí 6,000.000 m² panelů. „Uplatnění takového množství sendvičových panelů je možné i proto, že v zásadě mohou být používány bez jakéhokoliv statického nebo konstrukčně-technického omezení pro všechny lehké a smíšené metody. Smíšený konstrukční způsob znamená kombinaci masivního a lehkého způsobu, jako např. při střešní sanaci masivní konstrukce s použitím sendvičových prvků. Dalším typickým příkladem je přístavba lehké stavby ze sendvičových prvků na stávající masivní. Také použití stropu, mezistropu a příček jsou oblasti, kde se přednosti sendvičových konstrukcí obzvlášť osvědčily,“ vysvětluje R. Slawik. Nízká vlastní hmotnost a vynikající nosné vlastnosti umožňují v případě vhodných dimenzí také zvětšení vzdáleností rozpěr, popř. vzdáleností vaznic v oblasti střešních konstrukcí. „To znamená další výhodu sendvičových konstrukcí a úspory materiálu i celkových montážních nákladů,“ dodává kolega z české pobočky.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav