Projekt Karolina v Ostravě
Rubrika: Zajímavosti
Průmyslový areál Karolina se vyvíjel mezi říšskou cestou z Opavy do Těšína (později ulice 28. října), vedoucí na jižním okraji středověkého jádra Ostravy směrem západ – východ, a historickým jádrem Vítkovických železáren situovaným 500 m dále k jihozápadu, v prostoru jihozápadně od Vítkovické (Hrabovské) městské brány.
Červenec 2006
První schůzka zástupců společnosti Multi Development a ostravského magistrátu se uskutečnila 14. července 2006. Bylo na ní ujednáno, že budou uzavřeny dva právní dokumenty - smlouva o koupi nemovitostí, v níž bude ujednáno vše ohledně realizace soutěžního projektu, a smlouva o spolupráci, v níž budou ujednány závazky smluvních stran týkající se spolupráce v oblasti veřejného života na území města a závazky související s realizací soutěžního projektu. Dále se jednající dohodli na postupu při doručení výzvy k uzavření smlouvy o koupi nemovitostí, při projednávání struktury smlouvy o koupi nemovitostí a při zaplacení kupní ceny.
Červen 2006
Ostravští zastupitelé 28. června rozhodli, že developerem území Karoliny v centru města bude nizozemská společnost Multi Development (MD). Jako nejlepší označilo projekt této firmy osmadvacet z celkem jedenapadesáti hlasujících. Své vize na zastavění proluky vzniklé po bývalé koksovně kromě vítěze předložily ještě další čtyři společnosti. Za vítězem se umístili Sdružení firem ORCO Property Group a TriGránit Czech Republic, Passerinvest Group + ECE Projektmanagement, ING Real Estate Development CR a Sekyra Group. Zastupitelé tak určili „… pořadí v jakém budou soutěžící vyzýváni k jednání o uzavření smlouvy o koupi pozemků na Karolině za účelem jejich zastavění podle jimi předloženého soutěžního projektu“.
Ostravanům, kteří mohli hlasovat pro jednotlivé projekty ve foyer Nové radnice, se nejvíce líbil návrh sdružení firem ORCO Property Group a TriGránit Czech Republic, jemuž dali 1.629 z celkem 5.443 odevzdaných hlasů.
Historie
Místní pozemky na levém břehu Ostravice měly název Náplawy a Zlin a patřily ke katastrálnímu území Moravská Ostrava. Na počátku průmyslové éry existoval v západní části tohoto území pouze historický vodní náhon a Horní mlýn (asi 250 m východně od dnešního nádraží Ostrava-střed), oba připomínané už koncem 14. století.
Průmyslová činnost u říšské cesty začíná krátce před příchodem vídeňského bankovního domu Rothschildů (r. 1843), který se stal hlavním majitelem Vítkovických dolů a hutí. Začíná vybudováním dolu Karolina r. 1842 a dalšího dolu Šalamoun r. 1845, kterými byly naraženy karbonské uhelné vrstvy s malou mocností pokryvu. Kolem dolu Karolina vzniklo ve 2. pol. 19. stol. místní průmyslové centrum, které patřilo Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu a utvářelo se vcelku nezávisle na historickém jádru železáren a historickém jádru města, od nichž bylo odděleno dopravními koridory.
Na těžbu uhlí a na zpracování železa v blízké Rudolfově a Anselmově huti navazuje ve 2. pol. 19. stol. vznik koksovny Karolina (r. 1858) a vznik hutních provozů – Schülerova huť (asi 1865) a Žofínská huť (1871–1873). Významným aktem bylo znárodnění těžkého průmyslu v r. 1945, kdy VHHT zaniklo a jeho provozy byly rozděleny do samostatných nových rezortů hutnictví (Žofínská huť) a dolů (koksovna Karolina).
S útlumem a odstavením průmyslového areálu Karolina – Žofínská huť – Šalamoun se započalo po roce 1970 se snahou o zlepšení životního prostředí města a získání unikátního uceleného území pro rozvoj centra jižním směrem. Historicky cenné průmyslové objekty ustoupily tehdejší koncepci dopravního řešení a výstavby města a uvažovaný technický skanzen s vysokou pecí na Žofínské huti nebyl realizován. Definitivní konec průmyslové činnosti v areálu je datován odstavením koksových baterií v červnu 1985 a odstavením uhelného prádla v prosinci 1986.
V době vrcholné gründerské konjunktury hutnictví v 19. stol. (způsobené rozvojem výstavby železnic v Rakousko-Uhersku) byla za účasti kapitálu Rothschildů, Gutmannů a hraběte Andrassyho (majitele spišských železnorudných dolů) ustavena Rakousko-uherská vysokopecní společnost. Ta nechala stavět na jih od jámy Karolina vysokou pec skotského typu o obsahu kolem 300 m3. Tato první vysoká pec Žofínské huti byla zafoukána v červenci 1873, avšak vzhledem k nastávající krizi byla po půlroce provozu odstavena. Po stabilizaci poměrů byl provoz hutě v roce 1880 obnoven.
Roku 1888 na Karolině pracovaly tři vysoké pece, na jejich západní straně stály dvě budovy odléváren, na východní straně ohřívače větru a další budovy. Je známo, že zde existovaly i koňské stáje. Na jižní straně areálu byl rudný most. Roku 1920 na Karolině přibyla ještě čtvrtá vysoká pec.
Po dalších 50 letech, v roce 1972, zde existovaly stále ještě dvě vysoké pece.
Pevné odpady – struska apod. – byly po celou dobu ukládány na hutní odval bezprostředně přiléhající k severnímu okraji areálu hutě. Na zarovnaném, poněkud vyvýšeném prostranství bývalého žofínského odvalu a hutě bylo po zastavení provozu provozováno nejdříve kapacitní parkoviště a poté Tržiště Karolina známé jako ostravská burza.
zdroj: www.mmo.cz
Karolina 2006 – Ostravané mohli hlasovat o budoucí podobě nového centra města
Ve foyer ostravské Nové radnice byla do konce června k vidění výstava soutěžních projektů developerské soutěže Karolina 2006 (zastavění území po bývalé Koksovně Karolina v centru města). Své projekty zde prezentuje pět developerských firem – Sekyra Group, Sdružení firem Orco Property Group a TriGránit Czech Republic, Multi Development Czech Republic, ECE + Passerinvest Group a ING Real Estate Development CR.
Ostravané starší 15 let mohli o budoucí podobě území do konce května dokonce i hlasovat. Výsledky ankety byly spolu s odbornými posudky a stanovisky dotčených subjektů a orgánů státní správy zahrnuty do materiálu, který byl předložen radě a zastupitelstvu města. Ty rozhodly o tom, který z pěti uchazečů byl vyzván k uzavření smlouvy o koupi pozemků na Karolině, na nichž by se mělo začít podle jeho soutěžního projektu stavět, na zasedání 28. června 2006.
Stručné představení vizí uchazečů o realizaci projektu Karolina
SEKYRA GROUP - Dominantou Karoliny by mohla být skleněná těžní věž
Nákupní galerie by neměla být dominantním prvkem umístěným v samotném centru Karoliny, ale pouhou její součástí umístěnou na okraji území. To je jedna z hlavních myšlenek projektu developerské společnosti Sekyra Group. Dominantou by totiž měla být stylizovaná skleněná těžní věž, již navrhl architekt světového jména, ale českého původu Jan Kaplický. Ostrava by se po mnoha světových metropolích stala prvním českým městem, v němž by stála Kaplickým navržená stavba.
Etapizace výstavby
Je zřejmé, že development celého území Karoliny musí být rozložen do období několika let. Jak již bylo výše uvedeno, je ekonomicky nezbytné zahrnout do první etapy také výstavbu nákupního centra. Pokud panuje mezi veřejností obava z toho, že developer urychlí výstavbu nákupního centra a další etapy pak bude zpožďovat, přináší návrh SG originální záruku. Nákupní centrum a obslužné komunikace jsou umístěny ve vzdálené části Karoliny a první fáze polyfunkční výstavby navazuje na stávající městské jádro, takže v případě teoretického odložení dalších etap zůstane velice podstatným způsobem zachováno dané území. SG je jediným ryze českým uchazečem. Doménou SG je rezidenční výstavba, tj. jediný městotvorný prvek.
Hlavní body návrhu:
-
Vytvoření městotvorné urbanistické struktury se zaměřením na originální architekturu jednotlivých budov a celků.
-
Neumisťovat gigantické obchodní plochy do centra řešeného území, ale pouze na jeho okraj.
-
Na území Karoliny by měla převažovat bytová výstavba.
-
Celková logika dopravního systému navazující na pěší tahy do dalších částí města.
-
Převážnou část parkování situovat do 1., popř. 2. PP.
-
Navrhujeme významnou podporu rozvoje školství, a to nejen v podobě vysokoškolského kampusu, ale i vzdělání pro děti předškolního a školního věku.
-
Otevření řešeného území směrem k řece Ostravici s návrhem pěších a cyklotras.
-
Vytvoření relaxačních a oddechových ploch podél parteru jednotlivých budov.
-
Zaměření se na symboliku historie tohoto území a vytvoření dominanty viditelné ze všech pohledových i příchozích tras.
-
Vybudování nového zastřešeného sportovního polyfunkčního areálu, který by do budoucna nahradil jednotlivá sportoviště v blízkém okolí (např. halu Tatran)
-
Rekonstrukce historické haly na kulturně-společenské centrum, sloužící jak univerzitě a obyvatelům Karoliny, tak i ostatním obyvatelům města.
-
Etapizaci celého území vytvořit tak, aby nenarušovala nově zbudované části a celková doba výstavby by měla odpovídat reálným možnostem.
Více informací na www.karolina2015.cz.
ORCO PROPERTY GROUP A TRIGRÁNIT CZECH REPUBLIC - Karolina jako nová živá městská čtvrť a přirozené rozšíření centra Ostravy
-
Harmonické propojení původní zástavby a nové čtvrti na Karolině – návrh respektuje urbanistický ráz okolí a zcela přirozeně navazuje s uvolněnou a „vzdušnou“ zástavbou na Karolině.
-
Maximální pestrost a provázání všech funkčních využití (různorodé bydlení, kanceláře, prostory pro nákupy a zábavu, služby, kultura, sportoviště, vzdělávání, oddych a rekreace, hotel) – to jsou základní předpoklady pro vytvoření skutečně živé čtvrti.
-
Zklidnění dopravy a vytvoření atraktivních nových pěších zón spojujících Karolinu a centrum Ostravy – klíč k provázání současného centra a nové zástavby na Karolině.
-
Důraz je kladen na vytvoření lákavých veřejných ploch, parků, pěších zón a náměstí s bohatým využitím zeleně a vodních prvků (fontány, gejzíry, jezírka atd.).
Jednoduché a fungující dopravní řešení
-
Vytvoření silničního okruhu okolo Karoliny od prodloužení Porážkové ulice až po napojení s prodlouženou Sokolskou a mostem přes Ostravici s možností budoucího propojení na Železárenskou od Vítkovic.
-
Svedení automobilové dopravy z „Frýdlantských mostů“ jižní sjezdovou rampou směrem ke kruhovému objezdu u prodloužení Porážkové umožňuje zklidnění dopravy v ulici 28. října až po Divadlo A. Dvořáka formou nově vytvořených zklidněných či pěších zón s vjezdem pro MHD.
-
Na jižním okraji nákupního a zábavního centra je plně v souladu se zadáním navržen přestupní terminál MHD (tram, bus, trolejbus) se smyčkou a pěším propojením na nádraží Ostrava-střed.
-
Nově navržené pěší zóny umožňují komfortní pěší přístup z centra města i z oblasti od Černé louky.
-
Maximální využití podzemního parkování a vytvoření vycházkových a cyklistických tras směrem k Ostravici.
Vytvoření centrálního bulváru „Zelené náměstí“
-
Bulvár „Zelené náměstí“ – jedna z hlavních atraktivních dominant projektu.
-
Zelené náměstí má formu pěší zóny s parkem se stromořadími, trávníky s vodními prvky uprostřed (fontány, jezírka) a množstvím ploch určených k odpočinku a zábavě.
-
Prostorné a široké Zelené náměstí povede od vyústění Poděbradovy třídy na 28. října až po komunikaci před Zámečnickou dílnou.
-
Umožní ničím nerušený výhled na Zámečnickou dílnu a objekty Dvouhalí (obdobně jako Národní muzeum v Praze opticky uzavírá Václavské náměstí).
-
Je jedinečným náměstím a parkem zklidňující ruch centra města.
-
Zde směřují obě nově navržené pěší zóny a zóny zklidněné dopravy: (a, od kruhové fontány Zeleného náměstí po třídě 28. října před
-
Nádražní a Zámeckou až ke Smetanovu náměstí u divadla A. Dvořáka; b, od prostoru před divadlem A. Dvořáka podél východní strany bloku hotelu Palace a zčásti ulicí Žofínskou, podél Domu knihy Librex k nárožnímu objektu a pasáži „ostravského Ungeltu“.)
Architektonické dominanty projektu Ostrava City Center
-
Zelené náměstí – jedinečný a vzdušný prostor s moderní parkovou úpravou a bohatým využitím zeleně a vodních prvků, včetně výrazné kruhové fontány situované u napojení Zeleného náměstí na třídu 28. října.
-
Objekt Zámečnické dílny je vzhledově atraktivní stavbou. Po navrhované kompletní rekonstrukci se tento výjimečný objekt stane historickou dominantou území pohledově uzavírající Zelené náměstí.
-
Na nároží 28. října a Zeleného náměstí je situovaná výšková budova tvořící výrazný vertikální prvek, která se díky své poloze a mimořádnému hmotovému řešení stane výraznou dominantou a symbolem nové Karoliny.
-
Tato budova, inspirovaná reminiscencí na vysokou hmotu „karolinského prádla“, předpokládá administrativní využití s obchody, restauracemi a službami v přízemí. Takováto dominantní budova by mohla být vhodná pro umístění významného objektu státní nebo městské správy (např. nová radnice městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz).
Bytové objekty
-
Vysoký důraz je kladen na rozmanitost a vysoký podíl bydlení na Karolině.
-
Navrhovaný projekt zajistí návrat bydlení do centra města.
-
Moderní, prostorné a vzdušné rezidenční objekty s vnitřními zahradami a atraktivní Vilová čtvrť v pásu zeleně u Ostravice.
-
Předpoklad 1.200 bytů různých velikostí a standardů s podzemním parkováním.
Více informací na www.orco.cz/cz/investori/download/vizualizace-projektu.
Multi Development Czech Republic - Základní principy návrhu nové výstavby v lokalitě Karolina v Moravské Ostravě
Inspirace historickým kontextem
Cílem návrhu je rozšířit hranice dnešního historického centra města dále jižním směrem na území bývalé koksovny Karolina, a to bez definování jasného předělu či hranice mezi novou a původní výstavbou. Snahou autorů návrhu je vytvořit novou městskou strukturu, která měřítkem objemu městských bloků, jednotlivých domů, proporcemi ulic a náměstí a samozřejmě způsobem jejich využití odpovídá historicky rostlé struktuře ostravského městského jádra. Všechny památkově chráněné objekty a ostatní architektonicky cenné stavby, které se nalézají na stávajícím území Karoliny nebo v jejím těsném sousedství, mají své definované místo v nově navržené urbanistické struktuře. Jasná čitelnost nově navržených urbanistických prvků – ulice, náměstí, dominanty, volného parkově upraveného prostoru, jejich vzájemný vztah, souhra, návaznost a komplexnost řešení – to je ve zkratce hlavní cíl návrhu.
Sémantika architektonických akcentů
Architektonickými dominantami které usnadňují orientaci v uliční síti nové výstavby se v území nové Karoliny stane konstrukce pěšího mostu nad „frýdlantskou“ dráhou, dům – skulptura uprostřed náměstí na křižovatce hlavních pěších ulic. V místě vstupu na území – ulice 28.října - mostem přes „frýdlantskou“ dráhu, v určitém odstupu od věží historického centra, se nachází dominanta nově navržené výstavby – výšková polyfunkční budova. Výšková budova označuje vstup do území – začátek pěší třídy končící průhledem k fasádám historického „dvojhalí“ v ose centrálního náměstí nové výstavby. Všechny tyto výtvarně akcentované objekty budou vnímány jako unikátní charakteristické artefakty nesoucí v sobě odkazy na historický vývoj každého evropského města – most, věž, kaple, to budou nezaměnitelné znaky nové Karoliny.
„Na povrchu je Karolina v našem pojetí městem pro pěší, pod zemí převážně pro auta a parkování. Tento koncept vychází ze zkušeností z řady vnitroměstských projektů, které jsme realizovali v jiných evropských metropolích. Jsem přesvědčen, že naše dopravní řešení dokončeného vnitřního okruhu s napojením na další ostravské komunikace nejen splňuje soutěžní podmínky, ale je i optimálním řešením tohoto rozšíření stávajícího centra Ostravy,“ říká ředitel Multi Development Czech Republic Luboš Kočí.
Více informací na http://www.karolina.cz.
ECE a Passerinvest - představili svou vizi Karoliny v Expresu Karolina
Dne 28. dubna 2006 v 10 hod. vyjel z ostravského hlavního nádraží zvláštní vlak pod označením Os 31132 Karolina Expres a mířil do budoucnosti Ostravy. Pozvaní novináři se v něm mohli mezi prvními seznámit s projektem Nová Karolina, který do developerské soutěže vyhlášené Magistrátem města Ostravy přihlásily společnosti ECE Projektmanagement Praha a Passerinvest Group. Cílem je vybudovat z Karoliny živou a moderní městskou čtvrt, kde se bude příjemně bydlet, pracovat, nakupovat i odpočívat.
Obě společnosti dlouhodobě usilují o výstavbu na území Karoliny, ECE spolupracuje se statutárním městem Ostrava již pět let. Součástí soutěžního projektu je i příprava území pro plánovanou výstavbu kampusu Ostravské univerzity a také komplexní plán dopravní infrastruktury navazující na stávající okolní zástavbu.
Severně u nábřeží slučují bloky domů funkce bydlení, kanceláří a drobných obchodů. Alternativně je tato část vyhrazena pro možnou expanzi Ostravské univerzity. Systém budov je založen obdobně jako stará zástavba a podporuje jednoduchost a čitelnost dopravních propojení, zejména pěších tahů s jasnou návazností na centrum města. Kolem Dvojhalí je umístěna zóna kulturní a rekreační, zachovávající ducha industriálních hal, s novou atmosférou prostor pro konání společenských událostí.
Západně od Dvojhalí je navrženo náměstí s vyhlídkovou věží, navazující na park lemující Ostravici. Významným společenským prvkem, nahrazujícím původní funkci tržiště v historických centrech měst, je obchodní galerie ve středu území. Je položena mezi pěší zónou s tramvajovou tratí a hlavním dopravním bulvárem tvořícím pohledovou osu z ulice 28. října k Dvojhalí.
Díky blokům, propojeným pasáží, se obchodní galerie stane zastřešenou nákupní ulicí s dostatkem denního světla. Základním pojícím prvkem mezi starou a novou zástavbou je náměstí s reprezentativní výškovou administrativní budovou ve tvaru věže - budoucí dominantou Karoliny. Na náměstí plánujeme umístění výrazného umělecké díla - sochy vytvořené místním umělcem. Součástí náměstí budou i plochy pro odpočinek a vodní prvek. Západní část území tvoří soubor kancelářských budov s plochami pro služby a obchody. Blokové schéma našlo uplatnění i zde. Soubor je umístěn podél širokého pěšího bulváru s prvky vody a zeleně a s několika charakteristickými zahradami, které spoluvytvářejí atmosféru jednotlivých kancelářských budov. Směrem na západ je spojuje pěší lávka Karolinu s vlakovým nádražím Ostrava–střed a autobusovým nádražím. Směrem na východ se cestující z obou nádraží dostanou po dvou pěších mostech do centra města a k obchodní galerii.
Systém pěší, osobní a městské hromadné dopravy zohledňuje stávající dopravní vztahy i potřeby území v budoucnosti. Vybudujeme a posílíme pěší tahy, propojující stávající městské centrum s územím Karoliny a pomocí lávky také s vlakovým a autobusovým nádražím. Výškové uspořádání umožní bezkolizní průchod území, kdy chodec křižuje hlavní silniční tahy mimoúrovňově. Dobudujeme vnitřní komunikační okruh kolem centra propojením stávající Sokolské ulice okruhem podél řeky Ostravice s ulicí Porážkovou. Počítáme s vytvořením trolejbusové trasy obsluhující celé území Karoliny.
Celkový koncept zahrnuje i dostatečné množství převážně podzemních parkovacích stání. V návrhu nalezneme též stromořadí na náměstí, v ulicích a pěších zónách, zelené vnitrobloky objektů a doplnění zeleně v místech propojení se stávajícím městem. Dominantou z hlediska zeleně bude biokoridor podél řeky Ostravice, který je systémem parků, zahrad a hřišť napojen na dvojhalí. Biokoridor umožní relaxovat, sportovat, hrát si s dětmi stranou od městského ruchu a je doplněn systémem cyklistických tras, dětských hřišť a relaxačních ploch. Součástí zadání soutěže bylo i zpracování území za železniční vlečkou, které není předmětem. Navrhujeme zde samostatné funkční celky, které svým charakterem nenaruší klidovou zónu zeleně a biokoridoru a vytvoří další navazující část města.
Za ideální řešení považujeme univerzitní městečko, které je umístěno na „náhorní plošině“ a v jižní části je uzavřeno botanickou zahradou. Městečko by mělo zajistit veškeré potřeby univerzity – od výuky přes sport a bydlení. Jednatel společnosti ECE Projektmanagement Praha Josef Tobek na závěr „vlakové tiskové konference“ řekl: „O Karolinu se ze všech developerů v soutěži zajímáme nejdéle a také jsme na projektu nejdéle pracovali. Řešili jsme vše komplexně, reálně a s citem k Ostravě. Jsme přesvědčeni, že se náš návrh bude Ostravanům líbit.
Více informací na www.karolina-ostrava.cz.
ING Real Estate - Karolina je jedinečnou příležitostí k oživení Ostravy
ING Real Estate: Karolina je jedinečnou příležitostí k oživení Ostravy Oddechová a relaxační zóna pro Ostravany, sportovní a kulturní vyžití, ale také nové obchody, kancelářské budovy a moderní bytové domy. To je konkrétní plán, se kterým vstupuje do developerské soutěže na zástavbu bývalé ostravské koksovny Karolina společnost ING Real Estate, jedna ze tří největších realitních firem na světě, která se zabývá správou, rozvojem a financováním investic do nemovitostí.
„Přeměnu území Karolina chápeme jako unikátní příležitost, protože v celé České republice se developerům nenabízí obdobné území v samém centru města s možností vystavět zcela novou městskou čtvrť,“ uvedla Renáta Kodadová, tisková mluvčí společnosti, podle jejíchž slov by se území Karoliny mělo stát součástí centra Ostravy a nabídnout tak občanům místo, kde budou trávit volný čas, nakupovat, bydlet a pracovat.
Karolina lidem poskytne širokou nabídku obchodů, ale i běžné služby jako například čistírnu, opravnu obuvi, kadeřnictví, lékárnu. Ostravané budou moci navštěvovat také kavárny, restaurace či rychlé občerstvení. Vyrostou zde kancelářské budovy a bydlení městského typu - moderní bytové domy či vila-domy.
Propojením nové zástavby Karoliny se stávajícím centrem Ostravy dojde k vytvoření atraktivnějších pěších tras v centru města. Důležitým prvkem bude rozsáhlý park, který prostupuje celou plochou Karoliny a směřuje k památkově chráněným objektům Dvojhalí.
„Celým řešeným územím v našem návrhu prochází materiálový „příběh“, objevují se zde materiály a prvky, které se v různých časových obdobích na tomto území vyskytovaly, především je to kámen, dřevo, kov, voda a zeleň. Pojítkem všech těchto elementů je přírodní prvek,“ uvedl Jan Schindler z českého architektonického studia 4A Architekti, které zpracovalo koncepční urbanistický návrh území. Tento návrh byl také konzultován s ostravskou projekční kanceláří OSA Project a americkou architektonickou firmou JERDE Partnership. Dopravní řešení zpracovala společnost ETC.
„Odhadujeme, že investiční náklady na realizaci celého území mohou přesáhnout 12 miliard korun,“ dodala Renáta Kodadová. Podle jejího sdělení má ING Real Estate Development zkušenosti s realizací obdobných projektů. Je to například projekt Belvédere Maastricht, ve kterém se jedná o zpracování původního industriálního území o rozloze více než 280 ha. V českých podmínkách jde například o obchodní a společenské centrum IGY v Českých Budějovicích, které bylo otevřeno na konci roku 2004.
„Jsme si vědomi velkého potenciálu území Karolina nejen z hlediska developerského, ale také uměleckého, přestože to pro podobné projekty nebývá typické. I tuto část projektu chceme připravit v nejvyšší kvalitě, proto jsme požádali o spolupráci Národní galerii v Praze. Její ředitel, profesor Milan Knížák, přislíbil spolupráci na přípravě návrhů uměleckých děl, umístěných na významných místech lokality Karolina tak, aby se stala nedílnou součástí řešení konceptu celého území,“ dodala Kodadová.
Více informací na www.ingrealestate.com.