„Pro úspěšný výsledek je vždy nutné souznění všech zúčastněných,“

• Foto

Autorem projektu výstavby II. interní kliniky a geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc není nejspíše architektonické studio Adam Rujbr Architects s. r. o. náhodou. Pro olomouckou Fakultní nemocnici jste již v minulosti pracovali, nemýlím- li se?
Není to tak. Přestože dnes pracujeme na více projektech pro Fakultní nemocnici, tehdy v roce 2015, kdy se projekt rozbíhal, to byla naše první zakázka pro tohoto klienta.

Jaká byla původní představa a zadání investora? Liší se nějak zásadně od původního požadavku?
Představa byla budova s obdélníkovým půdorysem, záhy se však ukázalo, že všechny provozy, tak jak byly požadovány, bude třeba uspořádat jinak. Potýkali jsme se s omezením prostorovým i výškovým. Budova má nakonec tvar písmene U. Postupně se samozřejmě vše upřesňovalo, ale nijak zásadně jsme se od původního zadání neodchýlili. Jedinou podstatnou věcí, která vyplynula až v průběhu stavby, bylo rozhodnutí o vybudování instalačního kolektoru, který novostavbu propojil s již existujícím.

Můžete přiblížit konstrukční řešení stavby?
Stavba je založena na soustavě vrtaných železobetonových pilot. Konstrukční systém je kombinace železobetonových obvodových stěn a sloupů a stropů tvořených kombinací spřažených ocelobetonových průvlaků a stropních panelů. Stropy byly následně zality betonem a zmonolitněny. Ocelobetonové průvlaky Deltabeam Peikko nevystupují ze spodní roviny stropu, což ve výsledku představuje úsporu ve výšce jednotlivých podlaží a tím i celé budovy. Toto řešení bylo výhodné nejen proto, že nemuselo být postaveno téměř 20 % objemu budovy ve srovnání s konvenčními konstrukcemi, ale také nám pomohlo splnit výškový limit daný územním plánem.

Budova má svá specifika a v několika ohledech je dokonce v ČR ojedinělá. Můžete některá z nich čtenářům blíže přiblížit?
Ano, budova má několik prvenství, jedná se o první nemocniční stavbu postavenou jako pasivní dům. A jedná se o první realizaci nemocnice s chlazenými stropy v ČR. Tato šetrná technologie chlazení je velmi vstřícná k uživatelům, nevíří se vzduch a je absolutně bezhlučná. Rozvody pro chladnou vodu jsou v chladném období využity pro vytápění.

Klíčová je vždy spolupráce architekta s generálním dodavatelem. Jak se Vám pracovalo se zástupci společnosti OHL ŽS?
Máte pravdu, pro úspěšný výsledek je vždy nutné souznění všech zúčastněných. Na této stavbě se to podařilo a spolupráci hodnotím jako ukázkovou. Není to tak, že bychom se na stavbě někdy nepřeli, ale nakonec se vše podařilo vyřešit a výsledek stojí za to.

Váš rukopis nese rovněž nemocnice v Tišnově. Jak složité je dnes vlastně navrhnout důstojné a moderní nemocniční prostředí? Skloubit požadavky na moderní technologie, energetickou úsporu a přívětivý interiér s nízkými náklady na výstavbu asi potřebuje trochu více rozvahy?
Nemocnice v Tišnově bohužel ustrnula ve fázi projektu. Co se týká druhé části vašeho dotazu, musím říct, že skloubit všechny požadavky je komplikované. Dám příklad – otevírání oken. Ve spoustě nových budov jsou okna pevná bez možnosti otevření. Technicky vzato, okna není třeba otevírat, moderní budovy mají řízené větrání i úpravu teploty a vlhkosti. Ale psychologicky je to nepříjemný pocit, nemoct si otevřít okno. Proto jsme navrhli okna jako otevíravá. Ale je zde zase nebezpečí, že některý pacient z okna vyskočí, proto je otevírání možné jen za asistence zdravotní sestry. Ale když se okno otevře v parném létě a do vychlazené místnosti vnikne horký vzduch, mohlo by dojít ke kondenzaci na stropě, kde je chlazení. Proto musí být každá místnost vybavená čidlem, které zaregistruje, že je teplota nebezpečně vysoká a chlazení vypne. Dalšími prvky jsou individuální regulace teploty, intenzity osvětlení, žaluzií atd. vše k maximální spokojenosti pacientů i ošetřujícího personálu.

Co bylo klíčem k výběru stavebních materiálů?
Chtěli jsme stabilní, ale zároveň subtilní konstrukci budovy. Proto betonové stěny, které dobře akumulují teplo či chlad. Uprostřed dispozice je jen velmi málo sloupů a žádné průvlaky pod rovinou stropu, nic tedy neomezuje možnosti budoucích přestaveb. Za tímto účelem jsme zvolili sádrokartonové příčky, které lze snadno demontovat. U ostatních materiálů, jakými jsou podlahy, povrchy stěn apod., hrála hlavní roli odolnost vůči desinfekčním prostředkům a odolnost proti požáru. Všechny výrobky, včetně nábytku, mají certifikát ekologické šetrnosti. Snažili jsme se volit materiály, které půjde snadno recyklovat po ukončení jejich životnosti.

Předpokládám, že u veřejné investice za více než 335 milionů korun byla zakázka soutěžena v architektonické soutěži. Je tomu tak? Ptám se, protože vím, že jste zastáncem právě tohoto typu výběrových řízení a to z mnoha důvodů…
Tato zakázka byla soutěžena formou obchodní soutěže. Předpokládám, že hlavním důvodem tehdy byly zejména časové důvody z důvodu čerpání dotace ministerstva zdravotnictví.

Od konce roku 2016 je vaše studio členem Rady pro šetrné budovy. Přibylo vám díky tomu práce? Co to pro vás znamená?
Členství v Radě pro šetrné budovy nám přináší zejména cenné kontakty na podobně smýšlející odborníky z mnoha oborů, účast na konferencích a workshopech pak neustálé další vzdělávání a kontakt s inovativními řešeními. Rada má také šanci prosadit jiné nazírání na zadávání veřejných zakázek, zejména orientaci na kvalitu místo nejnižší ceny. Práce máme pořád víc a víc, ale může to být z mnoha důvodů, nejen díky členství v Radě. 

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav