Požární vlastnosti otvorových výplní a jejich prokazování

• Foto

Požární vlastnosti stavebních výrobků, a tedy i otvorových výplní, rozhodují o jedné ze základních vlastností staveb, tj. požární bezpečnosti. Jaké požární vlastnosti mají otvorové výplně splňovat, závisí zejména na jejich účelu zabudování ve stavbě, na druhu stavby, k čemu je stavba určena a jaké je požární riziko při jejím běžném užívání.

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce;
b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře;
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby;
d) obyvatelé mohli stavbu opustit, nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni;
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

Takto je formulován požadavek na Požární bezpečnost v NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011, ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

Vzhledem k tomu, že bezpečnost občanů každého členského státu EU, tedy i jejich požární bezpečnost, je stále v kompetenci jednotlivých vlád, jsou požadavky na požární bezpečnost staveb v České republice v gesci Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV GŘ HZS ČR). K zajištění požární bezpečnosti staveb v ČR slouží a přispívají zejména následující okruhy předpisů:

1. právní předpisy vyplývající z kompetence MV GŘ HZS ČR, viz [1], [2], [3];
2. právní předpisy vyplývající z kompetence MPO [4], [5];
3. právní předpisy vyplývající z kompetence MMR [6], [7];
4. české technické normy pro navrhování požární bezpečnosti staveb řady ČSN 73 08XX;
5. české technické normy přejímající evropské normy z oblasti požárního zkušebnictví, požární klasifikace stavebních výrobků a pravidel rozšířených aplikací výsledků zkoušek;
6. české technické normy přejímající evropské normy výrobků.

Dochází k spolupůsobení národních a evropských předpisů, které ne vždy je harmonické a čas od času vyvolává negativní názory na stávající systém. Jednou je to ze strany nadnárodních výrobců či distributorů, kteří při snaze uplatnění svých výrobků ve stavbách v ČR, naráží na tzv. a rádoby „překážky obchodu“.

Podruhé je to ze strany českých výrobců, kteří přestože jsou držiteli CE certifikátu (dnes správně Osvědčení o stálosti vlastností), tedy držiteli tzv. cestovního pasu výrobku po Evropě, naráží na podmínky zabudování svých výrobků do staveb v jednotlivých členských státech. Nelze na jedné straně deklarovat otevřenost trhu a na straně druhé hájit národní ochranářské zájmy. V ČR se ale mnohdy zdá být otevřenost trhu na prvním místě, bez ohledu na druhou stranu mince. Požár a oheň je však jev nadnárodní, nezná hranic, avšak v čase má požár a požární riziko, stejně jako vývoj stavebních materiálů a konstrukcí, svoji genezi. Souvisí se stavbou, z čeho je postavena, k čemu slouží, kolik osob se v ní vyskytuje, jaké jsou podmínky evakuace, apod.

POŽÁRNÍ VLASTNOSTÍ OTVOROVÝCH VÝPLNÍ
Požadavky na požární vlastnosti otvorových výplní vyplývají, jak je výše uvedeno, na jejich účelu zabudování ve stavbě, na druhu stavby, na schopnosti stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, včetně osob provádějících požární zásah, popř. zvířat a ztrátám na majetku v případě požáru.

Jak lze dosáhnout správné úrovně požární bezpečnosti staveb?

• Vhodným urbanistickým začleněním;
• Dispozičním, konstrukčním a materiálovým řešením;
• Požárně bezpečnostním opatřením;
• Zařízeními požární ochrany (Elektrická požární signalizace, Stabilní hasicí zařízení, Zařízení pro odvod kouře a tepla).

Požadavek na požární vlastnosti otvorových výplní v konkrétní stavbě je uveden v požárně bezpečnostním řešení stavby (dále jen PBŘ). Zde specialista projektant, znalý všech výše uvedených předpisů předepíše, zda daná konstrukce má mít požární odolnost nebo ne, zda je předepsána konkrétní třída reakce stavebních výrobků na oheň nebo ne. Zda jsou speciální požadavky na šíření požáru po fasádě, případně zateplovacím systému nebo ne.

U výrobků můžeme obecně rozlišovat následující „základní požární vlastnosti“:

a) Reakce na oheň stavebních výrobků a konstrukcí staveb
b) Reakce na oheň pro fasády
c) Reakce na oheň elektrických kabelů
d) Požární odolnost stavebních výrobků a konstrukcí staveb
e) Chování střech vystavených vnějšímu požáru
f) Odkapávání hmot z podhledů stropů a střech
g) Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot
h) Hořlavost – stanovení snadnosti zapálení svisle umístěných vzorků (záclony a závěsy)
i) Zápalnost čalouněného nábytku
j) Funkčnost kabelů a kabelových tras v případě požáru
k) Hasicí schopnost (hasicích přístrojů a SHZ)
l) a mnoho dalších…

Vzhledem k základnímu principu zajištění správné úrovně požární bezpečnosti staveb, tj. rozdělení stavby na jednotlivé menší požární úseky, které jsou ohraničené požárně odolnými konstrukcemi, je požární odolnost dominantní požární vlastností všech stavebních výrobků a konstrukcí staveb, pokud se tato konstrukce vyskytuje na ohraničení požárního úseku. Její stanovení se v ČR provádí již řadu let výhradně podle evropských pravidel a podle evropských zkušebních a klasifikačních postupů, např. [8], [9], [10]; [11]; [12]; [13];

Co je to vlastně požární odolnost? Požární odolnost je schopnost dané konstrukce/prvku odolat po určenou dobu požáru nebo poskytnout ochranu před požárem. Je to doba, po kterou jsou stavební konstrukce nebo požární uzávěry schopny odolávat teplotám vznikajícím při požáru, aniž by došlo k porušení jejich funkce.

Obvyklými kritérii pro hodnocení požární odolnosti při standardní požární zkoušce jsou:

• Celistvost, označovaná E,
• Nosnost, označovaná R (pouze u nosných prvků);
• Izolace, označovaná I.

Celistvost E je schopnost prvku s dělicí funkcí odolávat působení požáru pouze z jedné strany, bez přenosu požáru na neexponovanou stranu v důsledku průniku plamenů nebo horkých plynů. Mohou způsobit vznícení neexponovaného povrchu, nebo jakéhokoliv materiálu ležícího v jeho blízkosti. označení E XX, kde XX je čas v minutách, dosažený při zkoušce, před porušením daného kritéria.

Nosnost R je schopnost prvku konstrukce odolávat po určitou dobu působení požáru na jednu nebo více stran při specifikovaném mechanickém zatížení, bez jakékoliv ztráty konstrukční stability, označení R XX, např. R 15, R 30, R 60, R 120,…

Izolace I je schopnost konstrukčního prvku odolávat působení požáru pouze z jedné strany, bez přenosu požáru v důsledku významného přestupu tepla z exponované strany na neexponovanou stranu. Přestup má být omezen tak, aby se nevznítila ani neexponovaná strana, ani jakýkoliv materiál v její blízkosti. Prvek má rovněž vytvářet tepelnou bariéru, schopnou chránit osoby v její blízkosti. Označení I –XX.

PROKAZOVÁNÍ POŽÁRNÍCH VLASTNOSTÍ OTVOROVÝCH VÝPLNÍ
Prokazování požárních vlastností otvorových výplní jako např. sestav dveří, uzávěrů a otevíravých oken včetně prvků stavebního kování, lehkých obvodových plášťů/závěsových obvodových stěn se provádí zkouškou.

Mezi nejdůležitější požární vlastnosti otvorových výplní patří:

A) REAKCE STAVEBNÍCH VÝROBKŮ A KONSTRUKCÍ STAVEB NA OHEŇ
Reakcí výrobku na oheň rozumíme odezvu výrobku k přispění rozvoje požáru, kterému je vystaven, svým vlastním rozkladem, za stanovených podmínek. Stavební výrobky se klasifikují do tříd reakce na oheň a to na základě výsledků jednotlivých zkoušek. Vedle toho existují postupy, podle nichž některé výrobky mohou být za daných podmínek zařazeny do určených požárních klasifikací bez potřeby zkoušení. Tyto výrobky mají průkazně stanovenou reakci na oheň, která byla schválena stálou komisí pro stavebnictví. Dohodnuté podmínky vztažené k těmto výrobkům, které mohou být klasifikovány bez dalšího zkoušení (CWFT), jsou publikovány v oficiálním věstníku EC a jsou k dispozici v databázi NANDO na oficiálních webových stránkách EU.

Odpověď na otázku, zda je nutné stanovit třídu reakce na oheň, nalezneme v § 6, [3], který říká, že „ Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle ČSN EN 13501-1“. Třída reakce na oheň je požární vlastnost „evropská“ a zkušební metody a klasifikační norma měli za úkol nahradit všechny národní postupy dříve stanovující hořlavostí stavebních materiálů a to v každém členském státu EU odlišně.

B) ZKOUŠKY REAKCE NA OHEŇ PRO FASÁDY
Nutnost zlepšení tepelné izolace jednopodlažních i vícepodlažních bytových objektů a průmyslových budov vede ke zvýšenému používání izolovaných a často i větraných fasád. U těchto typů stavebních výrobků existují tři primární požární nebezpečí pro stěny a stropy/střechy budov:

a) odvod spalin bytového požáru oknem do fasády;
b) venkovní požár hořlavých materiálů nahromaděných u stěny (např. odpadky, vegetace);
c) požár v sousední budově.

Bod a) je obecně nejzávažnější a v zásadě i nejvýznamnější. Požár se může šířit několika způsoby. Nejvýznamnější je šíření po hořlavém venkovním povrchu, nebo vertikální a horizontální postup požáru vzduchovými dutinami mezi vnějším pláštěm nebo fasádou, nebo vlastním jádrem izolace. Bohužel pro „nadnárodní výrobce“ nedošlo dosud v rámci zemí EU ke konsenzu a sjednocení zkušebních a klasifikačních postupů pro tuto požární vlastnost. Proto se v ČR v roce 2010 převzala mezinárodní norma [14], která v národní příloze podává vysvětlující souvislosti a vazby na české technické normy pro navrhování požární bezpečnosti staveb, např. ČSN 73 0810. Dále národní příloha zpřesňuje zkušební zařízení, způsob přípravy zkušebního vzorku, provedení zkoušky, stanovuje hodnotící kritéria a návod k interpretaci výsledků včetně možnosti přímé a rozšířené aplikace těchto výsledků.

C) POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH VÝROBKŮ A KONSTRUKCÍ STAVEB

I. Zkoušení požární odolnosti a kouřotěsnosti sestav dveří, uzávěrů a otevíravých oken a prvků stavebního kování
ČSN EN 1634-1:2014 stanoví metodu pro určení požární odolnosti následujících druhů dveří/vrat, uzávěrů a otevíravých oken určených k osazení do otvorů ve svislých dělicích prvcích: 

a) otočné dveře se závěsy nebo čepy;
b) vodorovně a svisle posuvné dveře/vrata včetně kloubových posuvných dveří/vrat a sekčních dveří/vrat;
c) skládací, posuvné skládací dveře/vrata/uzávěry;
d) vyklápěcí dveře;
e) svinovací dveře/vrata z lamel;
f) otevíravá okna;
g) ovladatelné tkaninové závěsy.

II. Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků – Závěsové obvodových stěn (lehkých obvodových plášťů), celých a/nebo částečných sestav.

Materiál byl prezentován na IX. ročníku Celostátního odborného semináře Otvorové výplně stavebních konstrukcí 2014 v Hradci Králové.

LITERATURA:
[1] Zákon č. 133/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů
[2] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
[3] Vyhláška č.23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011Sb.
[4] Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[5] Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ze dne 6. března 2002, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. ze dne 13. července 2005
[6] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
[7] Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění pozdějších předpisů
[8] ČSN EN 1363-1 Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky
[9] ČSN EN 1634-1 Zkoušení požární odolnosti a kouřotěsnosti sestav dveří, uzávěrů a otevíravých oken a prvků stavebního kování – Část 1: Zkouška požární odolnosti dveří, uzávěrů a otevíravých oken
[10] ČSN EN 1364-1 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků – Část 1: Stěny
[11] ČSN EN 1364-2 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků – Část 2: Podhledy
[12] ČSN EN 1364-3 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků – Část 3: Závěsové obvodové stěny – celá sestava (dokončená montáž)
[13] ČSN EN 1364-4 Zkoušení požární odolnosti nenosných prvků – Část 4: Závěsové obvodové stěny – částečná sestava
[14] ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru

Fire Properties of Opening Fillers and Their Proving
The article describes methods of proving fire properties of opening fillers such as door sets, closures, and openable windows including elements of construction hinges, light external sheathings/suspended external walls. Furthermore it describes method for achieving fire classification of these products according to results of fire resistance/smoke tightness tests on the basis of direct applications and possibilities of achieving classification on the basis of extended applications of test results.

Autor

• Ing. Dufek Jaroslav