Podle projektantů jsou stavební firmy hlavním důvodem vzniku vícenákladů na stavbách. Stavební firmy naopak vidí příčinu na straně investora

Podle ředitelů projektových společností je hlavní příčinou vzniku vícenákladů při realizaci staveb snaha stavebních firem získat dodatečné příjmy k vykompenzování nízkých nabídkových cen (7,9 bodu na škále 0 –10 max), a dále pak nekvalitně připravená zadávací dokumentace ze strany investora, podle které probíhá výběrové řízení na realizaci stavební zakázky (7,0 bodu z 10 max). Shoduje se na tom naprostá většina představitelů projektových firem. „Samozřejmě neexistuje absolutně dokonalý projekt. Jsem ale přesvědčen, že za většinou těchto požadavků stojí záměrně podceněná nabídková cena a následná snaha o „vylepšení“ rozpočtu ze strany stavební firmy,“ uvádí Petr Ščurkevič, ředitel divize Projekce pozemních staveb společnosti K4. Potvrzuje to i Lukáš Hruboň, obchodní ředitel společnosti Valbek: „Příčinou je, dle mého názoru, kombinace obou výše zmíněných aspektů.“ Podle Jiřího Vacka, ředitele analytické společnosti CEEC Research, „vzniká problém budoucích víceprací už v úvodu celé spolupráce mezi investorem, projektantem a stavební firmou. Investor v řadě případů nemá úplně přesnou představu o všech detailech budoucí stavby, navíc se snaží ušetřit jak na přípravě projektu, tak i na realizaci stavebních prací. V důsledku nízké ceny tak projekt není dostatečně detailní, případně nezahrnuje ani potřebný geologický průzkum nezbytný k přesnému nacenění stavebních prací. Stavební firma potom nacení práce podle nekvalitní zadávací dokumentace, a část prací tak v nabídce chybí. Navíc nabídka je v řadě případů po několika kolech výběrových řízení snížena na minimum a finální zasmluvněná cena tak ani nenabízí prostor pro nečekané změny.“

Zhoršení kvality přípravy staveb ze strany veřejných investorů oproti období před krizí potvrzuje téměř třetina projektových firem (32 procent), u privátních investorů se jedná přibližně o pětinový podíl (19 procent). „Kvalita práce nesouvisí pouze s cenovou úrovní. Má na ni podstatný vliv, avšak nepředstavuje jediný parametr, který ji ovlivňuje. Výsledek je také přímo ovlivňován časem vymezeným dodavatelům na realizaci díla. Významným aspektem je i důsledná kontrola kvality přímo na stavbě ovlivněná technickou způsobilostí konkrétních pracovníků přímo ve výrobě a těch, kteří na ně dohlížejí,“ doplňuje Jaroslav Spozdil, ředitel Regionu Čechy společnosti PSJ.

Dalšími důvody, které rovněž přispívají ke vzniku vícenákladů, ale mají již menší vliv, jsou podle projektantů nedostatečná nebo nekvalitní předprojektová příprava. Na ní se podle slov řady projektantů snaží investoři šetřit, a pak je velice složité připravit, zejména v inženýrském stavitelství, kvalitní projekt pro následnou stavební realizaci. Dále se někdy objevují požadavky na změny při realizaci oproti původnímu zadání přímo od investora, což rovněž v řadě případů vede k nárůstu nákladů. „Zakázky na stavební práce jsou svojí podstatou velice specifické, přičemž příčiny zadávání víceprací jsou vždy diskutabilní. Je samozřejmé, že primární odpovědnost vždy nese zadavatel při zpracovávání zadávací a projektové dokumentace. S ohledem na specifický charakter těchto plnění však není vznik víceprací z objektivních příčin vyloučen. Proto je i otázka navýšení limitu pro vícepráce otázkou v rámci nově připravovaného zákona o veřejných zakázkách,“ komentuje situaci Andrea Schelleová, associate, Achour & Hájek s. r. o.

Stavební firmy za hlavního viníka vzniku vícenákladů označují investora a jím nekvalitně připravenou zadávací dokumentaci, podle níž připravují svoji nabídku. Tato nabídka dle jejich slov počítá s parametry nastavenými v zadávací dokumentaci výběrového řízení, které ale ne vždy odpovídají realitě. A proto v případě, kdy tyto parametry nekorespondují s realitou, je nezbytné případné vícepráce dodatečně nacenit. Druhým hlavním důvodem je dle slov ředitelů stavebních firem nedostatečná předprojektová příprava, tj. např. geologický průzkum, atd. Špatná předprojektová příprava v některých případech vede k tomu, že danou stavbu není možné realizovat podle původního záměru, a musí být proto použita jiná technologie nebo jiný objem materiálů, aby bylo možné stavbu realizovat a odevzdat v potřebné kvalitě. Třetím důvodem pro vznik vícenákladů je dle slov stavebních firem nekvalitní projektová příprava, podle níž mají firmy stavět. Její zhoršení ve srovnání s obdobím před krizí potvrzuje až 39 procent ředitelů stavebních firem. „Zhotovitelé nabízejí velmi nízké ceny (protože investoři zadávají jako hlavní kritérium soutěže jen nabídkovou cenu – ne celkovou ekonomickou výhodnost nabídky). Soutěží se na bázi zadávací dokumentace, přičemž někdo vymyslel, že tato dokumentace má mít přesnost dokumentace prováděcí. Hovoří se o tom, že tyto projekty mají být přesné na „milimetr a na gram“, nelze se od nich odchýlit. Pochopitelně v takovémto prostředí všechny napadne, že nabídnutou nízkou cenu bude snadno dohnat – právě na bázi námitky, že byl rozpor v zadávací dokumentaci oproti skutečnosti, která je v reálu zastižena,“ objasňuje zkušenostmi z praxe Zdeněk Jeřábek, statutární ředitel společnosti INFRAM, která se zabývá realizací stavebních dozorů.

Aktuálně polovina projektových firem neplánuje měnit kvalitu svých výstupů (50 procent), druhá část ředitelů firem potvrzuje plány na zlepšení projektů, které jejich společnost připravuje (43 procent). Zhoršení uvádí pouze 7 procent firem, a to zejména s odkazem na nízké ceny realizovaných zakázek a s tím, že se dle slov jejich představitelů nelze vejít s náklady do těchto cen, aniž by nerealizovali ztrátu. „Nejlevnější materiály s minimální možností dalšího vývoje a přidané hodnoty jsou odsouzené ke globalizaci zdrojů a výrobních kapacit, aby zůstala zachována kvalita. Ale realita je jiná. Konkurenční boj zašel tak daleko, že se často nerespektuje dodržování norem,“ upozorňuje Branislav Bačo, obchodní ředitel společnosti Ruukki.

Vzhledem k nekvalitnímu projektu bylo podle představitelů stavebních firem v minulém roce nutné měnit projektovou dokumentaci v průběhu stavby až u 41 procent staveb (srov. 44 % o rok dříve), čímž došlo k nárůstu původních nákladů staveb v průměru o 12 procent.

Autor

• Ing. Bradáčová Alena