Po Vltavě s betonem

• Foto

Vznikají nové bytové komplexy, administrativní budovy, obchodní a vzdělávací centra, výrobní haly, rodinné domy… Neustále se pracuje na vylepšování dopravní infrastruktury – je připravena stavba Radlické radiály, chystá se dostavba vnitřního městského okruhu, je v plánu nová trasa metra D nebo dostavby a opravy pražských mostů a tunelů.

To vše ale znamená dostat do města několik miliónů tun stavebního materiálu, který přivezou desítky tisíc těžkých nákladních kamiónů. Dopravit takové množství materiálů po pražských silnicích značně zatíží pražskou dopravu a negativně ovlivní stav silnic. Železo, cihly, sklo, malta, polystyren a také… beton. Bez betonu se takto velké projekty zkrátka neobejdou. Ačkoliv má beton v očích veřejnosti spíše negativní konotace, z odborného hlediska je to jedinečný a nenahraditelný stavební materiál. A právě díky betonu, kterého je na stavby potřeba ze všech materiálů absolutně nejvíc, lze v Praze výrazně snížit množství náklaďáků, které poškozují a zacpávají silnice. Už například jen tím, že beton se vyrábí na betonárnách, které v Praze již teď existují. Dokonce jsou v centru města hned dvě moderní betonárny, které jsou navíc na břehu Vltavy. A jejich ohromnou výhodou tak je přístaviště pro nákladní lodě.

Odhadem bude pro výše zmíněné projekty třeba více než 1 milion m³ betonu. Jeden m³ betonu má hmotnost asi 2,3 tuny. Beton se skládá z 75 % z písku a kameniva, zbytek tvoří cement, voda a přísady. Kamenivo a písek se těží z lomů a pískoven. Většina se jich nachází na sever od Prahy. 75 % objemu betonu je 1,7 tuny. Jestliže v širším centru Prahy bude v nejbližších letech potřeba více než 1 miliónu m³ betonu, bude nutné do města dopravit přes 1,7 miliónu tun písku a kameniva. Jeden nákladní kamión uveze asi 30 tun nákladu. To je tedy téměř 57 tisíc kamiónů, které by mohly zahltit Prahu. Toto množství nákladních aut by závažně ovlivnilo průjezdnost a kvalitu pražských ulic a příjezdových komunikací. Ovšem díky dvěma betonárnám umístěným strategicky téměř ve středu města, nepřijedou milióny tun materiálu po silnici, ale po vodě. Moderně, ekologicky, bez hluku a s minimem exhalací. Autodomíchávače s hotovým betonem z betonárny tak ujedou už jen krátkou vzdálenost od betonárny přímo na stavbu. 

Příkladem je právě končící stavba Nové vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod v Troji. Tato stavba byla zásobována z jedné ze zmíněných betonáren, z betonárny Libeň, která je vybavena přístavištěm a podzemním kolektorem pro dopravu kameniva z lodí přímo na betonárnu. Betonárna je umístěna hned u severního portálu tunelu Blanka. Na tuto stavbu bylo prostřednictvím této betonárny dovezeno více než 300 tisíc tun kameniva, které bylo dopraveno právě loděmi. Díky tomu se tak v letech 2016 a 2017 ve městě objevilo o více než 10 tisíc kamiónů méně.

Praha prostřednictvím dvou betonáren u řeky již několik let využívá ekologicky čisté lodní dopravy stavebního materiálu, stejně jako je tomu v jiných evropských městech, jimiž protéká řeka. Příkladem může být Paříž s betonárnou u řeky Seiny, na dohled od Eifellovy věže. V budoucnu tak budou Pražané při chystané intenzivní výstavbě, která je pro město nezbytná, zatíženi výrazně méně. Paradoxně, díky tak neoblíbené věci jako je beton.

Autoři

• TBG METROSTAV s.r.o.
• TBG Pražské malty, s.r.o.

www.tbg-metrostav.cz