Nové energetické štítkování oken v EU

• Foto

OKNA SKRÝVAJÍ VELKÉ ÚSPORY
Holandské nezávislé výzkumné centrum TNO odhaduje, že v současnosti je až 86 % evropských oken energeticky neefektivních, přičemž až 44 % z nich jsou jednoduchá skla. A to i přesto, že moderní nákladově až osmkrát efektivnější okna, jsou běžně dostupná. Jejich výměnou za moderní produkty bychom v Evropě ročně dokázali ušetřit více než 100 milionů tun CO₂. Odhady úspor energie dosahují až 785 PJ/ročně, což je přibližně stejný objem energie, který Česká republika spotřebuje za celý rok.

Podle odborníků z prostředí sklářského průmyslu mají okna velký potenciál z pohledu úspory energií a tím i snižování emisí CO₂. Problém vidí zejména v nedostatečném informovaní spotřebitele o optimálním zasklení jeho budovy.

EXPERTI CHTĚJÍ VÍCE ÚDAJŮ NA ŠTÍTCÍCH
Současné energetické štítky, které zohledňují jen izolační vlastnosti okna, podle odborníků nedostatečně informují spotřebitele. Spotřebitelé potřebují jasný a srozumitelný nástroj, který jim pomůže vybrat si ten správný produkt pro jejich stavbu. Experti radí brát v úvahu i další parametry, kromě těch základních – tedy tepelných ztrát a zisků. Chybějícím ukazatelem je podle nich například tepelná rovnováha v kontextu lokálních klimatických podmínek, či orientace oken. Označování by mělo též rozlišit, zda je okno určeno pro vytápěnou nebo klimatizovanou budovu.

LOKÁLNÍ KLIMA ROZHODUJE
Experti se shodují, že klimatické podmínky a s tím i související sluneční záření jsou jedním z nejdůležitějších parametrů. Klima se samozřejmě v rámci kontinentu výrazně liší, s tím by se měly lišit také nároky na okna. Za příklady ani nemusíme procestovat celou Evropu. Stačí si porovnat klimatické podmínky v České republice. Energetická rovnováha okna je jiná v Krkonoších a jiná například na Jižní Moravě.

„Hlavně v letních měsících, kdy se do oken opírá více slunečního záření, mají místnosti tendenci se přehřívat. Což v důsledku znamená nepohodu či dokonce ohrožení zdraví, případně zvýšené náklady na klimatizaci místností,“ upozorňuje Michal Hronský ze společnosti Guardian. „Samozřejmě, ochlazování prostřednictvím klimatizace je několikanásobně dražší než ohřívání vzduchu. Zde si můžeme výrazně pomoci zasklením s vysokou úrovní solární ochrany,“ připomíná Michal Hronský.

To, že tato otázka je v našich krajích hodně aktuální, dokládají také měření, podle kterých je v Praze vyšší úroveň slunečního záření než například v Paříži. „V našich podmínkách je výhodné využívat okna s nízkým solárním faktorem „g“. Platí to zejména pro větší zasklené plochy, jako jsou zimní zahrady či terasy, hlavně když mají jižní nebo západní orientaci,“ vysvětluje Michal Hronský. Na trhu  jsou velmi efektivní produkty, které omezují přehřívání interiérua tím také snižují nároky na klimatizační zařízení.

Podle expertů by štítky měly zohledňovat také faktor propustnosti světla. Ten výrazně ovlivňuje celkovou energetickou spotřebu budovy už jenom tím, že čím více světla propustí, tím méně energie spotřebujeme na umělé osvětlení po dobu dne. Navíc, sluncem zalité interiéry mají pozitivní vliv na lidské zdraví, štěstí, komfort či produktivitu. Pro spotřebitele je tedy více než užitečné, aby byli informováni o propustnosti světla při rozhodování se o koupi oken.

New energy labeling of windows in the EU
The existing legislature of EU about energetic labelling of windows should improve in the near future. New schematics of the evaluation of windows energy efficiency should take into account not only heat gain or loss. It should help customers to make right decision when buying windows and thus optimize their energy consumption.

Autor

• Hronský Michal