Nová bazilika v Gabonu

Sakrální architektura představuje typ staveb se zvláštním posláním. Jsou to stavby, které v sobě odráží výraznou architektonickou identitu těsně spjatou s výtvarným uměním. Významným výrazovým prostředkem je konstrukční řešení, nabízející rozmanité formy v pojetí soudobé architektury.

Vizualizace katedrály

Hlavní věž baziliky stoupá do úctyhodných 70 m a její základna má rozpětí 160 m na 80 m. „Konstrukce nové baziliky pro republiku Gabon vytváří prostorovou strukturu, která musí umět pojmout 4,5 tisíce lidí“, popisuje zadání Vladimír Kružík, ředitel divize architektury. Zároveň by měla svým návrhem umět vyjádřit filosofii a tradiční hodnoty křesťanské víry. Jedním ze základních prostředků k vyjádření výtvarné formy je beton jako sochařský materiál, který se snaží prezentovat duchovní filosofii pomocí dynamických forem a zároveň musí respektovat statické principy. „Nosnou konstrukci navrhované baziliky tvoří železobetonová skořepina – odhalená betonová konstrukce, která je po stranách podepřena řadou bílých ocelových sloupů“, prozrazuje Alena Mocová, autorka návrhu. Beton umožňuje stavbu naplnit napětím, které dodává bazilice dynamický účinek pro vyjádření víry v podobě motivu sepjatých modlících se rukou. Materiály jsou voleny s ohledem na jednoduchou údržbu a dlouhou životnost. Beton s příměsí bílého cementu a mletého mramoru má samočisticí účinek odolávající i náročnému klimatu.

Vizualizace katedrály

Prostor kultovní stavby dotváří lehké prosklení – vitráže, které kontrastují s bílou hmotou betonu. Světlo zaujímá u sakrálních staveb mimořádné postavení. Působení scénografického efektu patří mezi výrazové prostředky současné sakrální architektury, vyjadřuje představy, úvahy. Přirozeně osvětluje interiér a zároveň zabraňuje přímému kontaktu s venkovním prostředím, zabraňuje oslnění. Prosklení baziliky je otázkou technickou a zároveň atraktivní výzvou pro umělce. V interiéru stavby světlo rozehrává škálu barevných odstínů vrhaných paprsky slunce a vytváří atmosféru spirituálního prostoru. Tak je tomu například i v katedrále v Chartres, jedné z nejkrásnějších gotických staveb na světě, nebo v interiéru novodobé katedrály Oscara Niemeyera v Brasílii.

Nosným prvkem zastřešení jsou dřevěné lepené vazníky, které se uplatňují v interiéru stavby. Překlenují podélnou loď stavby. Ústředním prvkem zastřešení je centrální kopule, obraz nebeské klenby, nad níž je zavěšen velký kříž. Dřevěná žebra kopulové konstrukce se opírají do železobetonového věnce. Síly jsou dále roznášeny do čtyř podpor železobetonové skořepiny. Mobiliář interiéru – tj. především sezení, bude opět v provedení ze dřeva a to ve stejném barevném odstínu jako nosná konstrukce zastřešení.

Vizualizace umístění katedrály

Sakrální stavba je prostorem shromáždění, liturgie, prostorem symbolickým a meditačním. Architektura je v tomto případě reflexí těchto všech požadavků, které zastřešuje konstrukční řešení. Žijeme v době, kdy současné technologie, přesné provedení i novodobé materiály umožňují nová odvážná řešení. Podaří-li se je naplnit, bude jejich architektura výpovědí své doby tak, jako tomu bylo u sakrálních staveb po staletí.

Autor

• (red)