Mostařské sympozium v Barceloně

Sympozium se konalo v 39podlažní budově (s ocelovou kostrou) Mapfre Torres, tvořící spolu s budovou hotelu Arts známá barcelonská dvojčata, stojící na olympijském nábřeží.

DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA
Sympozium bylo připravováno déle než rok a zvláštní péče a úsilí byly věnovány výběru řečníků, kde se až na výjimky podařilo přilákat nejvýznamnější světové veličiny z oboru ocelových mostů. Do programu byli zařazeni jen pozvaní přednášející, kteří své příspěvky dodali v předstihu tak, že k sympoziu byl k dispozici 300stránkový sborník, obsahující podstatu jednotlivých referátů.

Sympozium mělo 6 tématických okruhů:

• schopnost soutěže,
• návrh a výzkum,
• připravované významné stavby,
• výroba a montáž,
• dlouhodobé chování mostů,
• současný stav oboru.

Každému tématu bylo věnováno zhruba jedno půldne a celkem bylo prezentováno 27 příspěvků. Osmadvacátý, ohlášený zástupce ministerstva výstavby Číny, který měl hovořit o zavěšeném mostě přes řeku Jangce v Nantongu s rozponem hlavního pole 1088 m a celkovou délkou 7600 m, jenž má být dokončen v roce 2007, se nedostavil. Všechny příspěvky byly vysoce kvalitní a lze je sledovat ve sborníku, který je na katedře ocelových konstrukcí u autora tohoto příspěvku ke krátkodobému zapůjčení. Za zdůraznění stojí:

OBECNÉ POZNATKY

• trvalý vzestup produkce spřažených ocelobetonových mostů pro silniční i železniční účely. Zejména ve Francii a Španělsku se po počátečním odmítání staly rovnocennou alternativou i pro vysokorychlostní tratě, na jejichž první etapě výstavby se uplatňoval jen předpjatý beton.
• používání vysokopevnostních ocelí. Ocel S355 se dnes v mostařské Evropě považuje za „obyčejnou“, o horších ocelích se ani nemluví. Oceli S420 a S460 jsou používány standardně a kombinace s S690 na pásnice vychází ve Švédsku podle prof. Collina nejhospodárněji. Poznamenávám, že P. Collin poslal abstrakt i na naši ocelářskou konferenci, konanou v září v Praze a lze se s ním tedy za pár měsíců pobavit i osobně.
• s novými ocelemi, které jsou přirozeně citlivější na stabilitu i únavu, se pokračuje v nastoupeném trendu a dále se zvětšují tloušťky stojin plnostěnných nosníků. V důsledku potom ubývá výztuh a pracnosti. Únavové detaily jsou zejména u silničních mostů méně úzkostlivé než bylo dosud požadováno.
• byly prezentovány mosty s pásnicemi až 200 mm tlustými. Umožňují to nové TM oceli s vynikajícími křehkolomovými vlastnostmi.
• používají se pásnice s tloušťkou proměnnou po délce. Před 2 roky jsme se na konferenci v Hustopečích dozvěděli, že je Vítkovice také dovedou vyrobit, ale pokud autor ví, zatím je nikdo ve větším měřítku u nás nenavrhuje.
• jako velká novinka byly prezentovány (Japonsko, Francie) velké výhody spřažených mostů s prefabrikovanými mostovkami. U nás jsme tuto metodu opustili a stavbu železničních mostů v Praze - Libni s betonovou mostovkou, připojenou k ocelovému truhlíku předepnutými šrouby, už nikdo ani nepamatuje. Ale stále se po nich bez problémů jezdí už bezmála čtyřicet let.
• zdůrazňují se výhody (trvanlivost a jednoduchost) mostů bez ložisek, u nichž je vodorovná část mostu integrována s opěrou do jednoho celku.
• roste robotizace svařování ve výrobě mostů. Podle rychlých výpočtů Ing. Kovalíka z HM Ostrava, který byl dalším českým účastníkem sympozia, je produktivita svářečských prací ve vyspělých mostárnách asi trojnásobná než v ČR.
• rostoucím bohatstvím Evropy lze pozorovat zvyšující se tendenci ke stavbám nezvyklých tvarů, kde se efektivita obětuje vzhledu. Je to patrné zejména u lávek pro chodce a všeobecně u mostů ve městech. V diskusi k jedné zvlášť vytvarované lávce reagoval autor na přímý dotaz, o kolik je navržená lávka dražší než standardní řešení suchým sdělením: desetkrát. Sklidil potlesk i posměch.

Nezkrácený článek si můžete přečíst v dubnovém čísle 2/2003.

Autor

• Doc. Ing. Studnička Jiří DrSc.