Mostařské sympozium v Barceloně
Rubrika: Zajímavosti
Páté mezinárodní sympozium Steel Bridges (Ocelové mosty) se konalo ve dnech 5. až 7. března 2003 v Barceloně za účasti více než 300 odborníků na projektování i výstavbu ocelových mostů. Sympozium navazovalo na tradici, budovanou postupně od roku 1992 v Londýně, Paříži, Rotterdamu a Lipsku. Pořadatelem byla poradní komise AC3/ECCS (autor tohoto příspěvku je členem této komise a byl členem vědeckého výboru sympozia), o organizaci se postarala Španělská asociace pro ocelové konstrukce (ASCEM) a Institut pro trubkové konstrukce (ITC). Sponzory sympozia byly významné organizace Arcelor, Eurofer a OTUA a sympozium podpořily také španělské a katalánské inženýrské organizace.
Sympozium se konalo v 39podlažní budově (s ocelovou kostrou) Mapfre Torres, tvořící spolu s budovou hotelu Arts známá barcelonská dvojčata, stojící na olympijském nábřeží.
DLOUHODOBÁ PŘÍPRAVA
Sympozium bylo připravováno déle než rok a zvláštní péče a úsilí byly věnovány výběru řečníků, kde se až na výjimky podařilo přilákat nejvýznamnější světové veličiny z oboru ocelových mostů. Do programu byli zařazeni jen pozvaní přednášející, kteří své příspěvky dodali v předstihu tak, že k sympoziu byl k dispozici 300stránkový sborník, obsahující podstatu jednotlivých referátů.
Sympozium mělo 6 tématických okruhů:
-
schopnost soutěže,
-
návrh a výzkum,
-
připravované významné stavby,
-
výroba a montáž,
-
dlouhodobé chování mostů,
-
současný stav oboru.
Každému tématu bylo věnováno zhruba jedno půldne a celkem bylo prezentováno 27 příspěvků. Osmadvacátý, ohlášený zástupce ministerstva výstavby Číny, který měl hovořit o zavěšeném mostě přes řeku Jangce v Nantongu s rozponem hlavního pole 1088 m a celkovou délkou 7600 m, jenž má být dokončen v roce 2007, se nedostavil. Všechny příspěvky byly vysoce kvalitní a lze je sledovat ve sborníku, který je na katedře ocelových konstrukcí u autora tohoto příspěvku ke krátkodobému zapůjčení. Za zdůraznění stojí:
OBECNÉ POZNATKY
-
trvalý vzestup produkce spřažených ocelobetonových mostů pro silniční i železniční účely. Zejména ve Francii a Španělsku se po počátečním odmítání staly rovnocennou alternativou i pro vysokorychlostní tratě, na jejichž první etapě výstavby se uplatňoval jen předpjatý beton.
-
používání vysokopevnostních ocelí. Ocel S355 se dnes v mostařské Evropě považuje za „obyčejnou“, o horších ocelích se ani nemluví. Oceli S420 a S460 jsou používány standardně a kombinace s S690 na pásnice vychází ve Švédsku podle prof. Collina nejhospodárněji. Poznamenávám, že P. Collin poslal abstrakt i na naši ocelářskou konferenci, konanou v září v Praze a lze se s ním tedy za pár měsíců pobavit i osobně.
-
s novými ocelemi, které jsou přirozeně citlivější na stabilitu i únavu, se pokračuje v nastoupeném trendu a dále se zvětšují tloušťky stojin plnostěnných nosníků. V důsledku potom ubývá výztuh a pracnosti. Únavové detaily jsou zejména u silničních mostů méně úzkostlivé než bylo dosud požadováno.
-
byly prezentovány mosty s pásnicemi až 200 mm tlustými. Umožňují to nové TM oceli s vynikajícími křehkolomovými vlastnostmi.
-
používají se pásnice s tloušťkou proměnnou po délce. Před 2 roky jsme se na konferenci v Hustopečích dozvěděli, že je Vítkovice také dovedou vyrobit, ale pokud autor ví, zatím je nikdo ve větším měřítku u nás nenavrhuje.
-
jako velká novinka byly prezentovány (Japonsko, Francie) velké výhody spřažených mostů s prefabrikovanými mostovkami. U nás jsme tuto metodu opustili a stavbu železničních mostů v Praze - Libni s betonovou mostovkou, připojenou k ocelovému truhlíku předepnutými šrouby, už nikdo ani nepamatuje. Ale stále se po nich bez problémů jezdí už bezmála čtyřicet let.
-
zdůrazňují se výhody (trvanlivost a jednoduchost) mostů bez ložisek, u nichž je vodorovná část mostu integrována s opěrou do jednoho celku.
-
roste robotizace svařování ve výrobě mostů. Podle rychlých výpočtů Ing. Kovalíka z HM Ostrava, který byl dalším českým účastníkem sympozia, je produktivita svářečských prací ve vyspělých mostárnách asi trojnásobná než v ČR.
-
rostoucím bohatstvím Evropy lze pozorovat zvyšující se tendenci ke stavbám nezvyklých tvarů, kde se efektivita obětuje vzhledu. Je to patrné zejména u lávek pro chodce a všeobecně u mostů ve městech. V diskusi k jedné zvlášť vytvarované lávce reagoval autor na přímý dotaz, o kolik je navržená lávka dražší než standardní řešení suchým sdělením: desetkrát. Sklidil potlesk i posměch.
Nezkrácený článek si můžete přečíst v dubnovém čísle 2/2003.