„Mnoho staveb často vznikalo tak, že tvůrci myšlenky museli jít proti proudu,“

• Foto

Nová WERK ARENA, tento sportovně-kulturní objekt, již obdržela své jasné obrysy. Interiéry začínají zářit barvami a instalují se v nich nejmodernější multimediální a audiovizuální technika. Když projíždíte kolem, jaké myšlenky Vás napadají?
Především hrdost z velkého díla. Jedna z nejmodernějších arén v Evropě bude stát v Třinci, městu na okraji republiky, které nikdy nebylo ani okresním. Stadion přibližuje Třinec do vyspělé Evropy.

Evropští průmyslníci si stěžují na špatnou situaci na trhu. Vy jste se rozhodli investovat soukromé peníze do tak obrovského projektu. Proč?
Nezastírám, že se huti daří, ale financování takové stavby by nebylo možné bez dohody akcionářů, kteří se dohodli na tom, že si nevyplatí dividendy. Ani já a ani další společníci nelitujeme tohoto rozhodnutí. Když jsem jim nedávno poslal fotografii svítícího nápisu WERK ARENA a draka, všichni byli nadšení.

Mimochodem, Vy, jako velký fanoušek hokeje…, kde budete mít své místo?
Ve staré Werk aréně mělo vedení klubu své místo na pověstném balkónku. Ten v nové aréně samozřejmě nebude. Místo pro vedení klubu bude přesně nad červenou čárou ve speciálním sky-boxu, který ale bude otevřen. Nechtěl jsem se na hokej dívat přes sklo, chci mít kontakt s atmosférou, s fanoušky.

Jak na huť v Třinci dopadají různorodé plány Unie na snížení emisí, zvýšení podílů obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě?
Jako na další průmyslové a výrobní podniky, tak i na třineckou huť dopadají různá legislativní opatření ze strany Evropské unie, velice negativně. Rozumím třeba tomu, že je potřeba být šetrný k životnímu prostředí. Jsem absolutně pro to, aby lidé měli důstojné prostředí pro život, čistější vzduch a podobně. Ale nerozumím již tolik opatřením Unie, která v konečném důsledku vedou ke zdražování elektřiny. Náklady se pak promítají do cen výrobků a mnoho firem nemá na světovém trhu šanci. Výhrady mám i ke způsobu ochrany evropského trhu. Ten je absolutně nedostatečný. Ve světě je to zcela jiné.

Může podle Vás Evropa prosperovat jen díky službám?
Nevěřím, že Evropa může žít jen ze služeb. Průmysl lze klidně zničit za dva tři měsíce, ale postavit jej na nohy trvá generace. Obrovským problémem pak mohou být třeba lidské kapacity. Řemeslné dovednosti, ke kterým patří i hutnické profese, se dědí z generace na generaci. I díky tomu, že v Třinci tato tradice trvá již 175 let, zůstáváme konkurenceschopní. Lidé z našich provozů totiž přinášejí podněty k optimalizaci výroby, k úsporám…

Úspory máte v Třinci propracovány docela precizně…
Jsem přesvědčen, že ano. Navíc, díky propracovanému systému obchodu, provozním opatřením a akvizicím (kdy vstupujeme majetkově do firem, které logicky navazují na naši hutní výrobu) zvyšujeme přidanou hodnotu našich výrobků. Díky tomu se nám daří být konkurenceschopnými. Věřím, že se situace bude zlepšovat díky tomu, že již nyní sledujeme rostoucí tlak obyčejných lidí v zemích, jako například Čína, kteří taktéž chtějí lepší vzduch a vyšší mzdu. Konkurenční prostředí by se díky tomu mohlo trochu vyrovnat.

Jak se zatím letošní rok (z ekonomického hlediska) pro huť vyvíjí?
První polovina roku dává naději, že rok dopadne dobře. Ziskovost můžeme ovlivnit především v prvním pololetí, v druhé části roku nás čeká mnoho odstávek, oprav a modernizací. Jednou z nich je modernizace jedné z našich válcovacích tratí za 700 milionů korun. Dva měsíce bude tato naše klíčová výrobní linka stát, resp. měsíc bude trvat oprava a měsíc najíždění. Myslím si, že výhodou třinecké hutě je i fakt, že nepatříme do nějakého nadnárodního holdingu, nejsme odkázáni na strategické zájmy majitele někde na konci světa. Navíc můžeme pružněji reagovat na vzniklé situace.

Vraťme se k aréně… Napadá Vás něco, co byste mohli udělat lépe?
K pověstné absolutní spokojenosti mi chybí snad jen řešení přesunu z velké arény do tréninkové haly. Ta totiž měla původně stát nedaleko hotelového a sportovního centra Vitality ve Vendryni (cca 6 km od Třince). Naše rozhodnutí přesunout tréninkovou halu k nové WERK ARENĚ již přišlo pozdě. Projekt již byl ve fázi, kdy s tím nešlo nic dělat. Hokejisté se budou muset přemísťovat přes parkoviště. Ideální by to bylo přes tunel. Ale pozdě bycha honit.

Vytýká Vám někdo z regionu tak obří investici v době krize?
Kdyby lidé historicky takto přistupovali ke všemu, tak nemůžeme obdivovat žádné velké stavby světa. Mnoho staveb často vznikalo tak, že tvůrci myšlenky museli jít proti proudu. Věřím, že drtivá většina stávající a nadcházející generace tuto naši aktivitu ocení.

Řídit huť a stavět multifunkční halu je rozdíl. Jak se Vám to daří?
Zkušenosti s investiční výstavbou máme díky naší servisní organizaci Třinecký inženýring značné. Vždyť výše ročních investic třinecké hutě dosahuje 1,5 miliardy korun. Letos to bude přes 4 miliardy a v této částce je zakomponováno i financování výstavby WERK ARENY.

Pro mnoho firem budou znamenat letošní prázdniny velkou dřinu. Výstavba finišuje. Kdy vlastně vše vypukne naostro?
Slavnostně se brány WERK ARENY otevřou 5. září 2014, kdy spolu se 3 500 zaměstnanci třinecké hutě a hosty oslavíme Královnu ocel – tradiční akci, kdy oceňujeme nejlepší zaměstnance naší hutě a partnery. Zkušební provoz arény však začne již někdy v polovině srpna turnajem Steel Cup, kdy se střetnou týmy HC Oceláři Třinec s hokejisty Vítkovic, Košic a ruského Severstalu Čerepovec.

Aréna bude patřit, co do vnitřního vybavení, mezi nejlepší stavby svého druhu v Evropě. Nač se těšíte nejvíce Vy?
Jako velkého fanouška hokeje se nejvíce těším na unikátní možnosti opakování různých situací v nejvyšší kvalitě. A taky na ty různé multimediální vymoženosti o přestávkách, kdy budou kamery zabírat ochozy a jednotlivé fanoušky. Prostě takové ty srandičky, které jsou již standardem např. v O2 Aréně v Praze.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav