Liberec má unikátní Centrum rozvoje strojírenského výzkumu

• Foto

„K nejzajímavějším pracovištím patří polobezodrazová a tepelná komora, 3D měření a mnoho dalších, které jsou vbudovány přímo do objektu. Konkrétně polobezodrazová místnost je největší v České republice. Stavařsky je zajímavá v tom, že komora „plave“ na betonových deskách ve vzduchu. V místnosti pro měření teplotních hodnot je zabudována upínací deska o hmotnosti 6,5 tuny,“ říká Petr Schmidt, hlavní stavbyvedoucí společnosti SYNER, která výstavbu zvládla za jeden rok.

Hlavním smyslem projektu je rozvoj poznatků a postupů uplatnitelných při návrzích strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu, kam patří zejména stroje obráběcí, sklářské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoúčelové stroje například pro automobilový průmysl. V CRSV byla zprovozněna řada unikátních přístrojů a zařízení, například laboratoře pro analýzu hluku, analýzu vibrací, laboratoř pro modelování a měření proudění, pracoviště pro návrhy a testování mechatronických systémů, pracoviště pro FEM výpočty nebo stroje a přístroje pro zhotovování funkčních modelů a prototypů a jejich evaluaci.

Otevřením Centra se zároveň rozšiřují možnosti spolupráce dlouholetých partnerů VÚTS a Technické univerzity v Liberci, a to především v oblasti výchovy absolventů inženýrského a doktorského studia. Vzhledem k plánovanému rozšíření výzkumných aktivit se společnost VÚTS zavázala, že do roku 2014 zvýší počet zaměstnanců.

„Nabízíme dobré podmínky mladým technikům, spoléháme mimo jiné také na absolventy liberecké univerzity a dalších technicky zaměřených vysokých škol,“ říká ředitel VÚTS profesor Miroslav Václavík.

Centrum je z pohledu své struktury, velikosti, zaměření a vybavení jedinečné na národní i evropské úrovni. Jeho unikátnost spočívá v komplexním přístupu k řešení problému, protože bude schopno řešit jak teoretické otázky, tak i praktické aplikace, a ty uskutečnovat formou funkčních modelů a prototypů včetně jejich ověřování. Spojení těchto činností v rámci jednoho Centra umožní dosažení dalšího z cílů, kterým je urychlení a zefektivnění výzkumně vývojových činností.

A právě to ho odlišuje od akademických pracovišť, která jsou orientována spíše na řešení teoretických problémů a zároveň i od výzkumných oddělení průmyslových podniků, zaměřených především na vývojové činnosti. 

Autor

• (red)