„Lákají mě projekty, kde mohu ovlivnit koncepci řešení,'

“I am fascinated by projects, where I can affect the concept of the solution,”
said one of the most respected Czech designers Vladimír Janata, one of the authors of the roof of Sazka Arena, from the engineering and building company Excon.

Na úvod ještě k Sazka Areně. Za řešení střechy jste dostali řadu ocenění. Kterého si vážíte nejvíce a proč?
Musím konstatovat, že mě všechna nesmírně potěšila. Ocenění se týkala nejen mě a firmy Excon, ale celého týmu firem, který se na realizaci podílel, včetně osvíceného investora. Domnívám se, že největším oceněním pro Sazka Arenu je, že z ní měla upřímnou radost téměř celá ocelářská veřejnost a že jsem dostal mnoho až neuvěřitelně kladných reakcí ze zahraničí.

Vladimír Janata

Změnil byste nyní něco na projektu střechy arény?
Nic zásadního ke zlepšení mě nenapadá. Přiznám se, že jsem byl překvapen, jak je konstrukce při pohledu zevnitř krásná. Obrovskou výhodou bylo, že spodní stavba trvala skoro rok, takže bylo dost času na optimalizaci projektu a přípravu realizace. Při stavbě mě nejvíc překvapil téměř dokonalý soulad výsledků měření vnitřních sil a deformací sil v porovnání s modelem.

Účastníte se mnoha konferencí ve světě. Kde vidíte budoucnost projektování ocelových konstrukcí?
Statik má nyní v ruce ohromné nástroje, které umožňují přesunout těžiště práce do návrhu koncepce. Dále se díky dostupnému softwaru pro výpočty i kreslení v projekční praxi dostáváme k problematice, která byla dříve předmětem vědeckých prací. Jedná se o složité konstrukce z hlediska tvaru a statického působení, citlivé na stabilitu a dynamické jevy. To vyžaduje sledovat vývoj oboru na konferencích, v literatuře. Samozřejmostí je spolupráce s vysokými školami a Akademií věd ČR.

Ve kterém směru navrhování OK sledujete největší prostor pro zlepšení?
Zejména se jedná o koncepční řešení projektů v úvodních fázích. U některých je zdařilý koncept statiky rozhodující pro celkový výsledek. Snažíme se přesvědčit architekty a investory, aby vybírali statika podle navržené koncepce a ne podle ceny projektu.

Projektování nyní silně ovládají softwarové programy. Někteří volají po návratu k „starém způsobu“ projektování.
U většiny větších staveb prostě tradičně postupovat nelze. Vývoj směřuje k 3D aplikacím. S ohledem na časový tlak a změny probíhající do poslední fáze projektu existuje konstrukce pouze virtuálně. Pak je potřeba v krátké době uvést projekt do prezentovatelného stavu. Úplně se změnil způsob kontroly. Statik v 3D aplikaci kontroluje pouze konečné dimenze prvků, základní rozměry a dimenze detailů. Podrobná kontrola generovaných výkresů v podstatě odpadá. Na druhou stranu, při nekvalifikovaném použití složitého softwaru se zvyšuje možnost fatální chyby. Proto je nutné vždy provést nezávislou kontrolu jinou metodou. A to nebývá jednoduché. Zde často pomohou staré metody. Složité je také řízení projektů a souběžná realizace. V tom nám pomáhá firemní informační systém ALeX, který centrálně spravuje všechny dokumenty projektu a přes webové rozhraní je on-line zpřístupňuje jak projekčním partnerům, tak výrobcům. Například vyprojektovat, vyrobit a smontovat 3.500 t konstrukcí zinkovny v Košicích během pěti měsíců by bez takového systému nebylo možné.

Implementujete do aktuálního úkolu nějaké zkušenosti nabyté na konferencích v zahraničí?
V poslední době se zaměřujeme na konstrukce s předpjatými táhly. Netradičně – předpjatými vzpínadly – jsme například řešili zastřešení atria v nedávno dokončeném Paláci Křižík na Smíchově. V současné době se montují atria a fasády v nové administrativní budově ČSOB v Praze. Další řada zajímavých projektů, kde jsme mohli významně ovlivnit koncepční řešení, např. nový hangár v Ruzyni, je ve stádiu studií a projektů pro stavební řízení.

Patříte mezi uznávané projektanty OK. Na jakých zakázkách nejraději pracujete?
Na každé, kde můžu ovlivnit koncepci řešení a kde je možné dojít k vzájemné shodě s architektem. Na velikosti projektu nezáleží.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav